Hlavní obsah

Tak už i na Tchaj-wanu vládnou neonacisti. Čína se učí od Ruska

2:43
2:43

Poslechněte si tento článek

Velkou vojenskou přehlídku v Pekingu při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války provázely verbální výpady nejen proti Japonsku, který by prý mělo více uznat svou vinu, ale i na adresu současné tchajwanské vlády. Tu nyní čínské vedení označuje jako neonacistickou. Převzalo tak ruský vzor, neboť Moskva přesně takto označuje vládu v Kyjevě.

Foto: CNSphoto, Reuters

Na vojenskou přehlídku v Pekingu přicházejí ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching, severokorejský vůdce Kim Čong-un a pákistánský premiér Šahbaz Šaríf .

Článek

Čínský deník people.cn napsal, že tchajwanská vládní Demokratická pokroková strana (DPP) je spojená s japonským militarismem a ukazuje „jakoby nacistické tendence“.

Je to velmi podobný způsob, jakým Rusko referovalo o ukrajinských vládách po protestech na Majdanu, které vedly ke svržení vlády Viktora Janukovyče, upozornil Institut pro studium války (ISW). Rusko pak tuto rétoriku odkazující na druhou světovou válku použilo k jako jeden z důvodů k útoku na Ukrajinu. Pekingské vedení přitom pravidelně opakuje, že Tchaj-wan je součástí Číny.

Čínský tisk také označoval vládu na Tchaj-wanu za utlačovatelskou, protože údajně bránila představitelům opoziční strany Kuomintang (KMT), aby se zúčastnili přehlídky v Pekingu. Napsal to list South China Morning Post, který pak ale musel uvést, že se přehlídky účastnila bývalá předsedkyně KMT Hung Hsiu-chu či bývalý vysoký představitel tchajwanského námořnictva Lu Li-shih.

Prezident Číny Si Ťin-pching v projevu zdůraznil význam lidové armády pro porážku Japonska, i když hlavní roli v tom nehrály komunistické jednotky, nýbrž jednotky Kuomintangu. To ale nevadilo kanceláři Čínské komunistické strany pro otázky Tchaj-wanu, aby nezdůrazňovala význam Kuomintangu v boji Číny s Japonskem. Napsala, že komunistická Lidová osvobozenecká armáda bojovala proti Japoncům ruku v ruce s Kuomintangem, i když současně bojovala i za druhé světové války proti němu.

Kuomintang si Peking předchází, protože je více nakloněný spolupráci s ČLR, zatímco DPP klade důraz na udržení si odstupu od pevninského komunistického režimu. Na Tchaj-wanu je Kuomintang v opozici. Protože případ Hongkongu Tchajwancům ukazuje, že Pekingem prosazovaný model „jedna země - dva systémy“ není dodržován a Čína tam utužuje režim a likviduje demokratické instituce.

Styďte se víc a vzdejte se armády, vzkazují Japonsku

Kritikou také čínská média nešetřila na adresu Japonska. To by mělo akceptovat svou imperialistickou a militaristickou historii a vzdát se svých aktuálních snah budovat silnou armádu. Kritika Japonska byla tak velká, že to byl jeden z důvodů, proč se indický premiér Naréndra Módí nakonec odmítl zúčastnit přehlídky.

Japonsko sice má stále problémy uznat, že se za války dopouštělo válečných zločinů, což ukazoval odmítavý přístup Tokia k odškodnění korejských a indonéských žen nucených k prostituci. Není však důvod, aby kvůli tomu nebudovalo armádu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám