Hlavní obsah

Si Ťin-pching

Foto: Jan Handrejch, Právo
Článek

Si Ťin-pching je čínský komunistický politik, od března 2013 prezident Čínské lidové republiky. Zastává také posty generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny a předsedy Ústřední vojenské komise, v minulosti byl čínským viceprezidentem.

Je znám otevřeným postojem vůči tržním reformám. Tvrdí, že během své vlády dosáhl pokroku v dodržování lidských práv čínských občanů. Prosadil změnu ústavy, díky níž prezidenti mohou být voleni opakovaně namísto dřívějšího maxima dvou volebních období. Nově může Si být volen doživotně stejně jako do vedoucích stranických funkcí.

Si Ťin-pching získal třetí funkční období, v nejužším vedení má spojence

Zahraniční

Počátky

Narodil se v roce 1953 v Pekingu, ale podle čínských tradic se uvádí provincie Šen-si, odkud pochází jeho rodina. Je synem Si Čung-süna, hrdiny Dlouhého pochodu, stranického hlavního progandisty a místopředsedy vlády. Mao Ce-tung jej však během politických čistek sesadil, dokonce ho nechal mučit.

Si Ťin-pching tak musel na venkov na převýchovu. Po otcově rehabilitaci nastoupil v Pekingu na místní univerzitu, kde vystudoval chemické inženýrství a později postgraduálně absolvoval Marxistické teorie a ideologicko-politickou pedagogiku na Fakultě humanitních a sociálních věd Univerzity Čching-chua, kde získal titul doktora práv.

Mezi nejvlivnějšími lidmi jsou podle Time Zelenskyj, Putin, Biden či Si Ťin-pching

Svět

Do komunistické strany vstoupil v roce 1974 a postupně získal několik vedoucích pozic. Roku 1979 nastoupil ke generálovi Geng Piaovi, jenž byl blízkým spolupracovníkem Siova otce. Už o tři roky později však přemístil své působiště do nedaleké provincie Che-pej, v níž vykonával funkci tajemníka okresní komise komunistické strany. Ani zde se však příliš neohřál a v roce 1985 byl přesunut do Sia-menu, kde ve funkci viceprimátora vystřídal manželku tehdejšího předsedy komunistické strany Chu Jao-panga. Z pozice viceprimátora mířil o stupínek výš, jeho snahy však byly zmařeny a primátorem se nestal. Po hořkém neúspěchu opět měnil působiště - v roce 1987 zamířil do města Ning-te, kde další tři roky zastával post předsedy okresního výboru komunistické strany.

V letech 1990 až 2002 působil nejprve jako stranický předseda města Fu-čou, poté zasedl do křesla starosty a nakonec se stal v roce 2000 guvernérem celé provincie Fu-ťien, kde usiloval o reformy směřující k otevření trhu a zasadil se o investiční stimuly podporující podnikatele z Tchai-wanu a Hong Kongu.

Putin na setkání s čínským prezidentem ocenil přístup Číny k invazi

Zahraniční

Během svého pětiletého působení na postu guvernéra a později stranického předsedy provincie Če-ťiang se proslavil svým lítým bojem proti korupci a podporováním hospodářství. Zasadil se o přesunutí továren do vnitrozemí a o podporu vědy a výzkumu nejen v této oblasti.

Právě korupční skandál přivedl do vězení šéfa komunistické strany v Šanghaji Čchen Liang-jua. Si Ťin-pching ho v roce 2007 ve funkci nahradil a o rok později se stal viceprezidentem Číny.

Zlomový rok 2012

Na počátku roku 2012 si viceprezident Si „pustil pusu na špacír“, když obvinil USA ze způsobení začátku korejské války. Spojené státy podle něj „ignorovaly varování čínské vlády... a spustily letecké nálety, aby bombardovaly naše města a vesnice na severovýchodě a přenesly válku do teritoria nově založené Čínské lidové republiky“. Fakta o politických kampaních a hladomoru, které stály za vlády strany život 80 miliónů Číňanů, však nezmínil.

V den příjezdu do USA v polovině února 2012 Si Ťin-pchinga uvítaly protesty a demonstrace organizované pronásledovanými čínskými skupinami - Tibeťany, lidmi praktikujícími Fa-lun-kung (meditativní cvičení), Tchajwanci a lidskoprávními aktivisty. S podobnými protesty se při svých zahraničních cestách setkávají všichni čínští pohlaváři. „Protestujeme zde hlavně proto, že je v Číně v oblasti lidských práv spousta nevyřešených problémů a vše nasvědčuje tomu, že se právě Si Ťin-pching stane nástupcem v čele země po Chu Ťin-tchaovi,“ uvedl přítomný Jared Genser z organizace Freedom Now.

Foto: ČTK/AP

Prezidenti USA Barack Obama a Číny Si Ťin-pching

Dalšího dne viceprezident reagoval: „Zdůraznil jsem, že Čína za posledních více než 30 let od začátku reforem a otevření se (světu) udělala velký a uznávaný pokrok v otázce lidských práv.“

V září 2012 vyvolalo podezření, že se nezúčastnil několika plánovaných schůzek s politiky ani důležité schůze Komunistické strany Číny. Na některých čínských blozích bylo dokonce zablokováno vyhledávání jeho jména. Po dvou týdnech se bez vysvětlení vrátil do veřejného života.

Návrat na výsluní 

Už v říjnu 2010 Ústřední výbor KS Číny rozhodl, že Si Ťin-pching nahradí prezidenta Chu Ťin-tchaa v klíčových pozicích a stane se novým čínským vůdcem, k čemuž na sjezdu strany v roce 2013 také došlo.

Kromě zacílení na korupci a podporu hospodářského růstu se Si zaměřil i na posílení armády, aby „byla schopna vyhrát bitvy”. Přidal i ujištění, že Čína bude nadále budovat socialismus v takové podobě, jaká jí vyhovuje.

„Rezolutně musíme odmítnout formalismus, byrokracii, hédonismus a marnotratnost. Rezolutně musíme bojovat proti korupci a dalším formám nepatřičného jednání, ať už v jakékoliv podobě,” řekl prezident ve svém prvním vystoupení od jmenování do úřadu.

Kdo si hraje s ohněm, může se spálit, řekl Si Ťin-pching Bidenovi

Svět

Nová hedvábná stezka a myšlenka

V roce 2013 představil Si strategii nazývanou Nová hedvábná stezka, jejíž záměrem je razantní změna globálních ekonomických vztahů. V centru ekonomiky má stanout právě Čína. Prostřednictvím investičních projektů v dalších zemích, zejména v Asii a Africe. Prostřednictvím hospodářské pomoci si má tamní státy naklonit.

Dokument „Si Ťin-pchingova myšlenka o socialismu s čínskými rysy pro novou éru“ se v roce 2017 stal součástí ústavy Komunistické strany Číny. Zmínka o ní byla později dosazena i do čínské ústavy.

Jde o shrnutí Siho projevů a konceptů pro budování a řízení socialistické země a společnosti. Zdůrazňoval nutnou obezřetnost s poukazem na rozpad Sovětského svazu, v němž stranické orgány přestaly plnit svou funkci a armáda se vymanila ze stranické kontroly.

K stěžejním bodům myšlenek patří absolutní moc Komunistické strany nad Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou, vedoucí úloha strany ve všech aspektech práce a směřování ke sjednocení Číny. V rámci něj má ostrov Tchaj-wan být pod plnou čínskou kontrolou.

Před sjezdem čínských komunistů stoupá napětí, objevují se i zvěsti o uvěznění prezidenta Si Ťin-pchinga

Svět

Změna ústavy

V roce 2018 odhlasoval parlament změnu ústavy, který zrušila omezení pro prezidenta a viceprezidenta být zvolen na dvě funkční období. Si Ťin-pching, který měl původně funkční období do roku 2023, tak může ve funkci zůstat v podstatě nadosmrti. Tím se může propojit nejvyšší státní funkce s nejvyšší stranickou, neboť pozice generálního tajemníka ústředního výboru strany nemá omezený počet dovolených zvolení.

Návštěva České republiky

Oficiální Siova návštěva České republiky se konala na konci března 2016 a byla doprovázena precizními bezpečnostními opatřeními. Zahrnovaly nasazení tisíců policistů a umístění odstřelovačů na střechy blízkých budov. Vnější prostory Pražského hradu byly pro veřejnost znepřístupněny a celková opatření předčila i ochranu návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2009.

Hlavu Číny přivítal v Česku prezident Miloš Zeman, který se Siovi omlouval za to, že nemá zlatý kočár jako britská královna a ani Bílý dům. Upozornil jej ale, že „Praze se říká Zlatá Praha, a zlaté město je víc než zlatý kočár. A Bílý dům byl postaven 450 let poté, co tady v Praze vznikala katedrála, kterou jste viděl, takže se není za co stydět.“

Foto: ČTK

Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem

Si Ťin-pchingův pobyt se však neobešel bez komplikací. Jeho návštěvu provázely vlny odporu, demonstrací a několik čínských uvítacích vlajek bylo poškozeno barvou či strženo. Argumenty protestujících se týkaly hlavně nedodržování lidských práv v Číně a držení politických vězňů, ale také příliš servilního postoje Česka, který neodpovídá výši a struktuře plánovaných čínských investic. Symbolem demonstrací se staly tibetské vlajky. Jednu z nich dokonce vyvěsili Miroslav KalousekKarlem Schwarzenbergem z TOP 09 nebo některé městské části na svých radnicích. Neznámí aktivisté navíc v den odletu prezidenta nasvítili Pražský hrad nápisy „Pravda a láska” a „Free Tibet”.

Pod palbou kritiky se ocitla česká policie, která se při střetech demonstrantů a čínských vítačů obracela zpravidla proti českým protestujícím. Svobodu projevu měla potlačovat i tím, že lidi nutila odstranit vyvěšené tibetské vlajky.

Foto: pravdaalaskaforever@gmail.com, ČTK

Světelný nápis na budově Pražského hradu

Během třídenního pobytu v ČR podepsali zástupci obou zemí několik desítek obchodních dohod, které měly Česku jen v roce 2016 přinést investice ve výši 95 miliard korun.

Ve stínu manželky?

V Číně lidé běžně o životě prezidenta a jeho rodiny mnoho nevědí, jeho manželka však představuje výjimku. V zemí ji zná prakticky každý. Pcheng Li-jüan se stala Siho druhou manželkou v roce 1987, bývala zpěvačkou čínských lidových písní a opery a tamní superstar. Profiluje se jako velká vlastenka a neváhala svou tvář využít i k záštitě čínské armády. Pyšní se titulem generálmajor.

Ani Si Ťin-pchingova dcera nemíří se svými sny nízko. Je známo, že studovala na Harvardské univerzitě, o jejím dalším působení však čínský prezident nechce mluvit.

Panamské dokumenty

Si Ťin-pching do vlády vstoupil s myšlenkou vymýtit korupci a v rámci jeho protikorupční kampaně bylo potrestáno více než 300 000 stranických funkcionářů. Problém ale nastal, když se v dokumentech, které v říjnu 2016 unikly do světa, objevilo jméno Si Ťin-pchingova švagra. Čínská vláda následně zablokovala veškerý přístup k Panamským dokumentům a cenzurovala veškerá odhalení a informace v médiích a na internetu týkajících se rodiny Si Ťin-pchinga a několika dalších vysoce postavených členů čínské komunistické strany.

Články k tématu

Čínský prezident se setká s Putinem

11. 9. 2022, 16:34

Po více než dvouleté pauze vycestuje čínský prezident Si Ťin-pching ze země na návštěvu střední Asie, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem....