Článek
Ruská invaze na Ukrajinu přerušila většinu hospodářských vazeb Ruska se Západem a urychlila orientaci Moskvy na Čínu. Ta se stala hlavním odběratelem ruských energetických surovin, dodavatelem průmyslových komponentů i důležitým partnerem při zmírňování dopadů západních sankcí. „Si Ťin-pching kdysi Vladimira Putina obdivoval. Nyní je mu pánem,“ stojí v textu WSJ.
Zásadní proměnu podle WSJ způsobila jednání o plynovodu Síla Sibiře 2. Rusko, které do projektu vkládá velké ambice, zatím naráží na neochotu Pekingu. Čína podle informací z jednání požaduje výrazně výhodnější podmínky dodávek plynu, které Moskva zatím není ochotna přijmout. Experti ale uvádějí, že bez čínského souhlasu Rusko jen obtížně nahradí, co na evropském trhu ztratilo.
K žádné dohodě nedošlo ani během Putinovy návštěvy Pekingu 19.–20. května. Jednání se od setkání sice posunula a obě strany oznámily další pokrok, přesto však zůstávají některé klíčové obchodní podmínky předmětem jednání.
Projekt se připravuje již dvě desetiletí. Čínští představitelé dali nedávno jasně najevo šéfovi ruského státního plynárenského gigantu Gazpromu, že k projektu plynovodu se připojí pouze v případě, že jim Rusko bude prodávat plyn za nižší cenu, než za jakou Moskva prodává plyn na domácím trhu. Uvedly to zdroje obeznámené s průběhem jednání. V podstatě tak Peking žádal Kreml, aby projekt dotoval.
Podusit Rusko ve vlastní šťávě
Ekonomická závislost Ruska na Číně mezitím roste. Na ruském trhu navíc stále více dominují čínské výrobky. Jde například o automobily, těžké stroje, textil a dokonce i kuřecí prsa, která jsou levnější a často i kvalitnější než to, co dokážou vyrobit ruské firmy.
Když se Si a Putin setkali v roce 2013, Čína představovala zhruba 10 % celkového obchodu Ruska, přičemž Evropa byla stále dominantním ekonomickým partnerem. Dnes tento podíl činí téměř 40 %. Čína představuje přibližně třetinu výnosů Ruska z vývozu. Rusko představuje méně než 4 % celkového obchodu Číny, informuje WSJ.
Analytici se shodují, že současný vývoj představuje největší proměnu rusko-čínských vztahů za poslední desetiletí. WSJ s odvoláním na ně uvádí, že Peking prozatím navazuje kontakty s představiteli a elitami, kteří budou zemi utvářet poté, co Putin odejde. Pokud bude Rusko nadále ekonomicky izolované a válka na Ukrajině bude pokračovat, bude se jeho závislost na Číně nadále prohlubovat.
„Proč by se měli zavázat k výstavbě plynovodu, která trvá pět až šest let, a tím zvýšit závislost na Rusku, když mohou získávat plyn z jakýchkoli jiných zemí?“ uvedl partner poradenské společnosti DGA Group se sídlem ve Washingtonu Joerg Wuttke.
„Je lepší Rusy ještě chvíli nechat dusit ve vlastní šťávě,“ uvedl ředitel analytického centra Carnegie zaměřeného na Rusko a Eurasii Alexander Gabuev. „Počkat, až se ruská ekonomická situace ještě zhorší, až budou Rusové opravdu na kolenou, aby přijali podmínky, které jsou výhodné pro Čínu,“ dodává.
