Článek
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil iniciativu Nová hedvábná stezka v roce 2013 s cílem zvýšit vliv Pekingu v Africe, Asii a Evropě prostřednictvím projektů výstavby silnic, železnic, letišť a další infrastruktury. Čína tak zejména rozvojovým zemím půjčovala peníze. Letos se však její role obrací. Místo toho, aby zemím poskytovala nové půjčky, vlády zadlužených států jí vracejí peníze na úrocích a splátkách.
Z dostupných dat 120 rozvojových zemí vyplývá, že 54 z nich dluží více Číně než Pařížskému klubu, který zahrnuje všechny hlavní západní věřitele zadlužených států. To znamená, že rozvojové země nyní méně obchodují se Západem a ten jim také méně poskytuje pomoc, což ale podkopává jeho vliv, uvádí zpráva.
Novými příjemci čínských půjček jsou Pákistán, Kazachstán a Mongolsko, které s Čínou bezprostředně sousedí, a rozvojové země, jež vyváží kovy, jako jsou měď, lithium, nikl nebo kobalt. K těmto státům patří Argentina, Brazílie, Kongo a Indonésie.
Peking podle analýzy využívá půjčky jako nástroj, jak přesvědčit ostatní země, aby přijaly její politiku jednotné Číny. Honduras, Nikaragua, Šalamounovy ostrovy, Burkina Faso a Dominikánská republika, přijaly peníze od Číny a do 18 měsíců přestaly uznávat nezávislost Tchaj-wanu, který Peking považuje za své území.
Nová situace však také postavila Čínu před dilema. Pokud bude na zadlužené země příliš naléhat ohledně vrácení dluhu, může tak poškodit vzájemné vztahy, které si s nimi budovala. Zároveň čínské úvěrové společnosti čelí rostoucímu tlaku na vymáhání nesplacených dluhů.
Čína však přesto podle analýzy zůstává pro mnohé státy v Tichomoří, Latinské Americe a Africe spolehlivějším partnerem než Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje transakční povahu diplomatických vztahů, nebo Evropa.
