Článek
Možný prodej amerických zbraní v hodnotě 14 miliard dolarů (292,8 miliardy korun) Tchaj-wanu byl jedním z hlavních témat Trumpovy státní návštěvy Číny z minulého týdne, připomíná BBC. Ve zbraňovém balíčku by podle mediálních zpráv měly být zahrnuty i systémy protivzdušné obrany a protidronové vybavení.
Čínský prezident Si Ťin-pching Trumpovi v Pekingu pohrozil, že špatné rozhodnutí v tchajwanské otázce by mohlo jejich země dovést ke střetu.
Reportéři se proto amerického prezidenta ve středu ptali, zda rozhodnutí probere i s tchajwanskou hlavou státu. „Promluvím s ním. Mluvím s každým… zapracujeme na tom, na tchajwanském problému,“ odpověděl Trump.
Navzdory přerušení přímých vztahů mezi hlavami obou států Spojené státy Tchaj-wan dlouhodobě podporují a i zákonem se v minulosti zavázaly ostrovní zemi pomáhat se sebeobranou. Zároveň ale musí Washington držet v rovnováze své vztahy s Čínou, která Tchaj-wan považuje za své území a nevylučuje, že si jej nepodmaní silou.
Laj nákup amerických zbraní po Trumpově setkání se Sim označil za „klíčový faktor v udržení regionálního míru a stability“. Dále zopakoval, že Tchaj-wan je „suverénní a nezávislá demokratická země“ a mír v Tchajwanském průlivu nebude „obětován ani prodán“.
Pokud by Trump s Lajem skutečně osobně promluvil, nebylo by to poprvé, kdy by se ve vztahu k Tchaj-wanu odklonil od diplomatických tradic. V roce 2016 totiž v období mezi svým zvolením prezidentem a inaugurací mluvil s tehdejší prezidentkou ostrovní země Cchaj Jing-wen. Čína si posléze USA na jejich telefonát formálně stěžovala.
Trump ale stávající protokoly porušil už tím, že prodej zbraní s čínským prezidentem vůbec řešil. USA se Tchaj-wanu v roce 1982 zavázaly, že toto téma s Pekingem konzultovat nebudou. Když na to byl Trump po cestě z Číny upozorněn, odvětil, že osmdesátá léta už jsou „daleko v minulosti“.
