Článek
„Trh úplně vyschl,“ popsal listu The Wall Street Journal australský vinař Tim McMullen, který ještě před pár lety měl z Číny téměř polovinu zisků. Dnes tam neprodá nic.
Zásadní zlom přišel loni v květnu, kdy čínské úřady zakázaly podávání alkoholu na vládních a stranických akcích. Tento krok je součástí širší kampaně proti nevhodnému chování úředníků, za něž se považují i okázalé hostiny.
Státní a firemní bankety přitom dlouhodobě tvořily velkou část poptávky po dováženém víně. Strach z porušení pravidel je nyní tak silný, že některé státní firmy přestaly alkohol podávat úplně.
Výsledkem je prudký propad dovozu. Loni klesl o dalších 11 procent a v porovnání s vrcholem v roce 2018 je aktuálně objem dovozu zhruba poloviční.
Firmy, které se na čínský trh silně orientovaly, teď omezují produkci, propouštějí nebo dokonce nechávají část úrody nevyužitou. McMullen například letos nechává na vinicích zhruba třicet procent hroznů, protože se mu jejich zpracování nevyplatí. Zároveň snižuje náklady a omezuje počet zaměstnanců.
Podobné problémy řeší i velké firmy. Australská Treasury Wine Estates oznámila, že má v čínských skladech přebytečné zásoby vína v hodnotě asi 150 milionů dolarů (3,1 miliardy korun) a plánuje omezit další dodávky. Pokles prodejů hlásí i evropské koncerny jako Pernod Ricard nebo Diageo.
Konec jedné éry
Čína se v novém tisíciletí stala pro vinaře jedním z nejdůležitějších trhů. Její podíl na globálním dovozu vína vzrostl z méně než jednoho procenta na zhruba osm procent v roce 2017.
Na tom vydělávali zahraniční producenti. Ze slavného francouzského Bordeaux směřovala do Číny až čtvrtina exportu a bohatí čínští investoři skupovali vinařství, která často přejmenovávali tak, aby byla atraktivnější pro domácí klientelu.
Dnes je situace opačná. Někteří z těchto investorů své podniky prodávají a regiony jako Bordeaux dokonce likvidují část vinic. Od roku 2023 se tam jejich plocha zmenšila o pětinu.
Za propadem ale nestojí jen politické rozhodnutí. Čínský trh zasáhla i pandemie covidu-19, která omezila společenské akce, a následný propad cen nemovitostí, jenž snížil ochotu lidí utrácet za luxusní zboží.
Zároveň se mění spotřebitelské chování. Mladší generace si víno spojuje spíše s pracovními povinnostmi než s volným časem, což snižuje jeho atraktivitu.
