Článek
Zároveň však cesta přinesla jen málo hmatatelných výsledků a ukázala, že Spojené státy jsou vinou konfliktu s Íránem na mezinárodní scéně značně oslabené.
Trump doufal, že se mu podaří přesvědčit prezidenta Si Ťin-pchinga k většímu zapojení Číny do snah najít cestu z íránské krize. Zároveň Bílý dům opakovaně sliboval, že cesta povede ke zlomu v ekonomických vztazích mezi velmocemi. Zahrnutí lídrů největších amerických firem od Tesly po Apple do delegace mělo zajistit uzavření plejády obchodních dohod, které by prezident mohl prodat domácímu publiku jako zásadní krok ke slíbenému zlatému věku americké ekonomiky.
Z dostupných informací se zdá, že oba cíle zůstanou zatím nenaplněny. Otázka Íránu byla několikrát nadnesena, výsledkem však bylo pouze vágní vyjádření, že obě velmoci mají zájem na otevření Hormuzského průlivu. Trump před odletem naznačoval, že by rád, aby Čína přiměla Írán k ústupkům v mírových jednáních. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by takový závazek získal.
U expanze amerických firem do Číny a uzavírání dohod jsou výsledky též rozpačité. Když Bílý dům vydal prohlášení, že Si Ťin-pching slíbil otevřít čínský trh americkým zemědělským produktům za 10 miliard dolarů, čínská strana odmítla potvrdit pravdivost tohoto tvrzení. Poté, co Trump triumfálně oznámil čínský závazek koupit 200 letounů od společnosti Boeing, akcie firmy skokově klesly, protože analytici očekávali obchod minimálně dvojnásobného rozsahu.
V představitelích Tchaj-wanu musela cesta zanechat smíšené pocity. Na jednu stranu americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že politika USA vůči ostrovnímu státu zůstává neměnná. Utišil tím spekulace, že by výměnou za pomoc v Íránu Trump nečekaně oznámil oslabení podpory. Zároveň však Čína projevila v této otázce mnohem větší asertivitu, než bývalo zvykem. Prezident Si pohrozil střetem obou velmocí, pokud by USA nepostupovaly opatrně a vydaly se cestou posilování vztahů s Tchaj-wanem.
Výmluvná v tomto ohledu byla i prohlášení obou státníků o tom, co bylo hlavním tématem celé návštěvy. Zatímco Trump ve svém chaotickém stylu přeskakoval od Íránu přes obchod až po obdivování přátelství obou lídrů, čínský prezident bez váhání definoval Tchaj-wan jako prioritu číslo jedna.
Donald Trump celou svou politickou kariéru postavil na snaze projektovat svou dominantní pozici na domácí i mezinárodní scéně. Čínská strana pochopila, že mu záleží pouze na symbolech, a proto kladla důraz na pompéznost recepcí a společných vystoupení. Americký prezident se spokojil s tím, že mu jeho protějšek rozvinul červený koberec. Jakmile však došlo na substantivní jednání, Trump tahal za kratší konec provazu.