Článek
Si i Putin 1. a 2. září při bilaterálních jednáních s Pezeškijanem, kterého vřele uvítali, potvrdili svou podporu Íránu.
Rusko a Čína už 1. září poslaly společně dopis Radě bezpečnosti OSN. Odsoudily v něm, že evropští signatáři JCPAO ze skupiny E3 (Británie, Francie a Německo) spustili 28. srpna mechanismus, který v případě porušení podmínek za 30 dní obnovuje sankce uvalené Radou bezpečnosti, pokud během této lhůty Írán nepodnikne jasné kroky k nápravě.
Dopis ale zřejmě nezastaví ani nezpomalí proces návratu k sankcím. Přepokládá se, že země OSN sankce mířící na íránský jaderný a raketový program podpoří.
Jejich zavedení by bylo velkou ranou pro iránskou ekonomiku a zavedlo by Teherán do ještě větší izolace, z níž se snaží vymanit.
Írán se snaží najít způsob, jak dopad sankcí zmírnit nebo je obejít právě pomocí organizací, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci, kterou Moskva a Peking vnímají jako protiváhu Západu. V jejím rámci má vzniknout i rozvojová banka, rozhodlo se na summitu.
Z obou bilaterálních schůzek plyne, že ekonomické vztahy Číny a Ruska s Íránem mají pokračovat, uvedla agentura Tasnim. Ani jedna strana ale nenaznačila, jak by to probíhalo v případě sankcí.
Setkání a jednání podle Institutu pro studium války ukazuje, že se klíčové země Šanghajské organizace pro spolupráci snaží předem odvrátit ekonomickou a diplomatickou izolaci Teheránu.
Írán spoléhá na Čínu
Vysocí íránští představitelé a íránská státní média stále opakují, že je potřeba, aby Írán rozšířil spolupráci s Čínou zejména ve vojenské oblasti. Nejvyšší íránský vůdce Alí Chameneí uvedl 31. srpna na síti X, že by Írán a Čína měly převést do praxe všechny složky jejich strategické dohody z roku 2021. Dohoda se týkala rozšíření politických, ekonomických a vojenských vztahů, ale její detaily nebyly zveřejněny.
Íránský server DEFA, jenž je spojený s íránským generálním štábem, 1. září označil Čínu jako věrohodného partnera pro státy, které chtějí posílit své vojenské schopnosti, protože má dostupné ceny a nabízí hlubokou a dlouhodobou spolupráci. Írán se na Čínu orientuje od té doby, co čelil izraelským úderům a Rusko ho nepodpořilo. Nikdy mu také nedodalo ani slíbené zbraně.
Vysoký íránský úředník Muhammad Sadr veřejně označil smlouvu s Moskvou 24. srpna jako bezvýznamnou. Rusko na to reagovalo výhradami vůči íránskému tisku, že šíří dezinformace, když tvrdí, že Rusko není věrohodný partner.
V textu na DEFA bylo zmíněno, že Čína prodává zbraně včetně letadel, dronů, ponorek a systémů protivzdušné obrany dalším zemím včetně Pákistánu.
Institut pro studium války ale upozornil, že není jasné, zda je v zájmech Pekingu prohlubovat vojenskou spolupráci s Íránem. Od roku 2005 mu Čína neprodává zbraně a omezila prodej materiálů dvojího užití, jako jsou díly pro drony nebo prekurzory pro jaderné palivo. Není ale jasné, o jaký objem šlo.
Íránská jednání v Číně ukazují, že spolek odpůrců Západu není jednotný a každý spíše sleduje vlastní zájmy. To ukázala i jednání Siho a Putina s indickým premiérem Naréndrou Módím. Žádné velké konkrétní dohody uzavřeny nebyly a Módí se neúčastnil ani vojenské přehlídky ke konci druhé světové války, aby neurazil Tokio, s nímž uzavřel dohodu o velkých investicích.
