Článek
Těsně před okupací vstoupil pozdější novinář a spisovatel Štětina do KSČ. Po vtržení sovětských vojsk ale stranu opustil a začal brojit proti komunismu. Když byl v roce 2004 zvolen senátorem, stal se jednou z vůdčích postav tažení za zrušení komunistické strany. Bývalý šéfredaktor Lidových novin je také filmařem a expertem na Rusko. V roce 2014 se stal europoslancem.
Někdejší místopředseda senátorského klubu TOP 09 a Starostové se narodil 6. dubna 1943 v Praze. V roce 1967 vystudoval Vysokou školu ekonomickou a nastoupil jako elév do Mladé fronty. Tou dobou byl již několik měsíců členem KSČ, ovšem po srpnovém vpádu sovětských vojsk do Československa se ohradil proti okupaci a ze strany jej vyloučili. Příštích několik let nesehnal ambiciózní novinář jinou práci než dělnickou. Při ní však dálkově vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Před revolucí inicioval různé politické debaty a provozoval literární činnost. Také často pořádal přírodovědecké a sportovní výpravy na Sibiř a do Asie, za což byl později opakovaně nařčen z paktování se s východem a někdejší spolupráci s KGB. Coby antikomunista tato tvrzení ostře odmítá. Za své členství ve straně se dodneška kaje. Netají se ale svým vřelým vztahem k Rusku a dokonce o sobě prohlašuje, že je rusofil.
Po převratu byl přijat do Lidových novin a vyslán jako zpravodaj do Moskvy. Na jeden rok se stal dokonce šéfredaktorem listu. Působil jako válečný reportér v mnoha zemích, především na Balkáně. Za svou práci získal Cenu Ferdinanda Peroutky a Cenu Františka Kriegla. V roce 1994 založil spolu s kolegyní Petrou Procházkovou novinářskou agenturu Epicentrum a stal se jejím šéfredaktorem.
V roce 2004 byl Štětina zvolen jako nestraník na kandidátce Strany zelených do Senátu. V příštích volbách se mu podařilo v Praze 10 senátorský mandát obhájit. Tentokrát však jako nestraník za TOP 09 s podporou hnutí Starostové a nezávislí. Rok předtím vedl jejich kandidátku ve volbách do Evropského parlamentu, ale neúspěšně. V horní komoře se zapsal především dlouhodobou snahou o zákaz komunistické strany.
Jaromír Štětina je autorem mnoha publikací a knih, které často pojednávají o jeho cestách po Rusku. Tato země bývá také hlavním motivem desítek jeho dokumentárních filmů. Nejčastěji spolupracoval s Petrou Procházkovou, s níž podle vlastních slov coby novináři prošli všechny ozbrojené konflikty, které v devadesátých letech na území Sovětského svazu vypukly. Jejich snaha o pravdivou dokumentaci Ruska vyústila v roce 2000 ve vyhoštění ze země.
V roce 2014 úspěšně kandidoval za TOP 09 a STAN do Evropského parlamentu. Strana se umístila na druhém místě s obdrženými 15,95 procenta hlasu a získanými čtyřmi mandáty.
