Článek
Do prezidentské kampaně, kterou v Íránu tradičně poznamená předčasné vyloučení nemálo kandidátů, vstupoval s heslem „umírněnost a moudrost“. Jeho zvolení v červnu 2013 bylo pro Západ překvapením a hned vzbudilo naděje na dohodu. Hasan Rúhání dal najevo ochotu jednat, ale současně upozornil, že nedopustí, aby byl vývoj v Íránu diktován zvenčí. V roce 2017 obhájil svůj prezidentský post.
Rúhání byl sice jediným klerikem mezi kandidáty a navíc ho podpořili exprezidenti Muhammad Chatámí a Hášemí Rafsandžání, nicméně v mocné konzervativní Radě dohlížitelů, která předem uchazeče o prezidentský úřad selektuje, jeho kandidatura prošla jen těsnou většinou.
Šíita Rúhání se narodil 12. prosince 1948 a původně se jmenoval Feridon. Není známo, kdy si příjmení, které v překladu znamená „duchovní“, změnil.
Rúhání působil v politických funkcích od islámské revoluce v roce 1979, byl mimo jiné místopředsedou parlamentu, členem bezpečnostní rady a ministrem obrany. Do nástupu svého předchůdce Mahmúda Ahmadínežáda pak zastával funkci hlavního jaderného vyjednavače.
Už tehdy se ukázal být diplomatem s vůlí dosáhnout kompromisu se Západem, který se brání rozvoji nukleárního programu islámské republiky. Rúhání nakonec souhlasil s pozastavením obohacování uranu a kýval také na přísnější mezinárodní kontrolu.
Rúhání vs. Ahmadínežád
Jakmile ale do prezidentského úřadu v srpnu 2005 nastoupil Ahmadínežád, dal po týdnu Rúháního vyměnit. Následoval další rozvoj jaderného programu, což na nátlak USA vyústilo v přijetí dosud nejpřísnějších sankcí ze strany Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu.
Ahmadínežád se pak kvůli své nekompromisní zahraniční politice dočkal od Rúháního v průběhu jeho kampaně v roce 2013 kritiky. Rúhání prohlásil, že jeho „lehkomyslné a nepromyšlené poznámky“ přišly Írán draho, zemi izolovaly a ekonomicky poškodily.
Rúhání sliboval Íráncům vrátit „národní hrdost“. Voliči mu hned v prvním kole odevzdali 50,7 procenta hlasů a Rúhání s velkým náskokem zvítězil. Svou výhru označil za „vítězství nad extremismem“.
Ve svém inauguračním projevu v srpnu téhož roku slíbil všem Íráncům stejná práva. Přislíbil také otevřenost, která by měla národ sjednotit, a projevil vůli napravit vztahy se zahraničím, protože to posílí „národní a regionální bezpečnost“. Jedním dechem ale dodal, že si nenechá zvenčí diktovat, jak má Írán vést.
Navzdory hlasům skeptiků, kteří poukazovali na mocné konzervativce v nejvyšších úřadech, kteří se mu postaví, se Rúhánímu podařilo prosadit několik umírněných zástupců do vlády. Opatrně pak pootevřel dveře k usmíření se Západem, když navázal kontakt s americkým prezidentem Barackem Obamou a dal najevo vůli ustoupit v otázce jaderného programu výměnou za zrušení sankcí.
Podle komentátorů dal nový prezident zavdat naději, že by USA s Íránem mohly po 33 letech zase obnovit diplomatické vztahy.
Ve volbách 19. května 2017 prezidentský mandát obhájil pro další čtyřleté období, když získal už v prvním kole 58% hlasů.
