Hlavní obsah
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová na schůzi Sněmovny. Archivní foto. Foto: Petr Horník, Právo

Všechny zavřené podniky mají smůlu, vláda jim nenahradí nic

Vláda zavřeným podnikům žádnou náhradu škody ani ušlý zisk kvůli koronaviru vyplácet nebude. Důrazně to ve čtvrtek řekla po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Stát podle ní na to nemá.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová na schůzi Sněmovny. Archivní foto. Foto: Petr Horník, Právo
Všechny zavřené podniky mají smůlu, vláda jim nenahradí nic

„Chceme jasně stanovit a jasně pomáhat, na druhé straně chceme zamezit jakýmkoliv spekulacím, že by stát mohl nahrazovat ztrátu na zisku z doby, kdy se firmám dařilo velmi dobře. Náhrada škody je podle krizového zákona za předpokladu, že mu zaberete majetek nebo ho pošlete dělat nějakou práci, ale není spojena s tím, že bychom refundovali zisk za dobu, kdy byla firma na vrcholu své ekonomické aktivity. To by stálo biliony korun a ohrozilo by to důchody a infrastrukturu,” řekla ministryně financí Alena Schillerová.

Reagovala tak na četné dotazy novinářů na to, zda platí to, že lidé nebo firmy nebudou mít možnost žádat o náhradu škod, které jim způsobí opatření vyhlášená v souvislosti s nouzovým stavem, o čemž ve čtvrtek informoval náměstek zdravotnictví Roman Prymula.

Právní klička a změna zákona

Řada podnikatelů je tak v šoku a řada právníků to vysvětluje kličkou, kterou vláda udělala, když nová opatření nevyhlásila v souvislosti s krizovým zákonem, ale se zákonem o ochraně veřejného zdraví. Podle něj stát žádnou náhradu škody nepředpokládá, právě na rozdíl od krizového zákona.

„Musel to napsat špičkový právník, který v tom umí chodit," řekl iRozhlasu advokát Daniel Zinrák, který se specializuje na náhradu škod.

Důvod je jednoduchý. Pokud by se firmy opravdu rozhodly o náhradu škody žádat, stálo by to stát obrovské peníze, a tak došlo ke změně. Schillerová to ale popírá.

To, že vláda v pondělí vyhlásila změny pod zákonem o veřejné ochraně zdraví, je prý proto, že naopak přesahuje nouzový stav.

Stát dá jiné kompenzace

„Tento zákon přesahuje nouzový stav a souvisí s pandemií. Ten dopad je úplně stejný. Výklad, jestli je to podle krizového zákona, nebo podle zdravotního zákona, je úplně stejný. Výklad je takový, že ta přímá jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost. Nic takového nenastalo," vysvětlovala.

Ať je to, jak chce, podnikatelé si tak zřejmě o ušlý zisk ani náhradu škody požádat nebudou moct. Stát jim ale slibuje například kompenzaci ve výši nezdaněných 15 tisíc měsíčně nebo zastavení EET na tři měsíce či půlroční odpuštění placení záloh na zdravotním a sociálním pojištění nebo náhradu na mzdách.

Pokud zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci v karanténě 100 procent mzdy, stát mu uhradí 80 procent.

Navíc jsou tu podle Schillerové stále ještě sociální opatření pro zaměstnance, jako je třeba jednorázová podpora ve výši až 50 tisíc korun z MPSV.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků