Článek
Středozemní moře zažívá historickou vlnu mořských veder. Teploty v jeho západní části se pohybují mezi 27 a 29 °C, což je až o více než 5 °C více než obvykle v toto období. To jsou podle severe-weather.eu historicky nejvyšší hodnoty.
Ve zbytku Středomoří má voda teplotu kolem 25 °C. V průměru má celá plocha Středozemního moře teplotu o 3 °C vyšší, než je historický průměr. Je tedy zatím letos nejteplejší v historii.
Probíhající mořská vlna veder ve Středozemním moři je jednou z nejvýznamnějších mořských anomálií pozorovaných v letošním roce na celém světě. Jedná se o další výjimečnou mořskou vlnu veder po výrazně vyšších teplotách moře v posledních letech.
Průměrná denní teplota Středozemního moře
Od začátku měření v roce 1982 ještě takto teplé Středozemní moře nikdy nebylo. Může za to několik faktorů. Tím hlavním je vlna veder na pevnině, která souvisí s oteplením vodních ploch. Nad oblastí se drží tlaková výše a to znamená slunečné počasí a také slabý vítr. Voda se tak oteplovala rychle.
Již extrémně teplé moře má potenciál se ještě dále oteplovat, protože vedra v Evropě nekončí. I první červencový týden by měl být nadprůměrně teplý a zbytek července to nejspíše také nevylepší.
Předpověď odchylky teplot od normálu od 30. 6. do 7. 7.
Tepelný dóm
K rychlému oteplování přispívá také takzvaný efekt tepelného dómu (Heat dome). Ten vzniká, když se nad danou oblastí drží po delší dobu oblast vysokého tlaku vzduchu.
V oblasti tlakové výše dochází k sestupným pohybům a to znamená, že teplý vzduch, který přirozeně stoupá od země vzhůru, je tlačen zpět dolů. Tím dochází k jeho stlačování, což následně vede k jeho dalšímu ohřívání. Výsledkem jsou extrémní teploty u zemského povrchu, pokrývající oblast o rozloze stovek kilometrů.
Tepelný dóm silně ovlivňují také moře, nejen pevninské oblasti. Dlouhotrvající vlna veder postupně ohřívá i mořskou vodu, která se bez výrazného frontálního systému nepromíchá dostatečně na to, aby se ochladila. Mořské vody tak akumulují teplo a vznikají mořské vlny veder.
Dopady na budoucí počasí
Nadprůměrné teplé moře může mít vliv i na budoucí počasí, a to nejen ve Středomoří, ale také v celé Evropě. Čím teplejší jsou povrchy moří, tím extrémnější, přívalové a nadměrné srážky se mohou vyskytnout.
Konečně poslední rok jsme si to zažili také. Již loňský rok byl extrémně teplý a Středozemní moře nebylo výjimkou. Začátkem září se poté v oblasti Mediteránu vytvořila bouře Boris, která doputovala až do střední Evropy a způsobila záplavy ve střední Evropě včetně Česka.
Nadprůměrné srážky se objevovaly minulý rok také ve Slovinsku, Chorvatsku, Itálii, Francii a Španělsku.
Tato situace se už stala i v minulosti. V Česku jsme to zažili již v letech 1997 a 2002, kdy také byly velké povodně. Se stoupající teplotou Středozemního moře však bude pravděpodobnost takovýchto událostí vyšší.
