Hlavní obsah
Libor Píša s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou Foto: Armáda ČR

Virus v létě možná opadne, ale udeří, až se vrátíme ke kamnům, říká epidemiolog

První testy krevní plazmy ukazují, že bude v boji s koronavirem účinná. V rozhovoru pro Právo to řekl hlavní armádní epidemiolog a šéf Vojenského zdravotního ústavu Libor Píša.

Libor Píša s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou Foto: Armáda ČR
Virus v létě možná opadne, ale udeří, až se vrátíme ke kamnům, říká epidemiolog

Jak se daří příprava léčby krevní plazmou? Vaše laboratoře v Centru biologické ochrany v Těchoníně mají připravovat testy na protilátky pro léčbu v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN).

Nejen to, ale musíme také vyzkoušet, zda se virus, ke kterému přidáme plazmu uzdraveného člověka, přestane šířit v tkáňových kulturách. A první výsledky i v relativně nízkém ředění ukazují, že plazma má potřebné neutralizační protilátky a virus dokáže obalit a zastavit.

Už máte nějakou krevní plazmu?

Ano, už nám ji poslali z ÚVN od jejich vyléčených pacientů.

Vláda rozhodla o postupném uvolňování celostátní karantény. Je to podle vás pomalé nebo moc rychlé?

To je složitá otázka, to ukáže teprve čas, jestli to bylo pomalé nebo rychlé. Podle některých zpráv řada lidí o Velikonocích už karanténu vypnula s tím, že je to už za námi, a nenosila roušky a začala se sdružovat. Během sedmi deseti dnů se ukáže, zda začnou čísla znovu narůstat a zda to lidé podcenili.

Rozvolňování je ale nutné, ať chceme, nebo ne, protože musíme koukat i na ekonomiku, aby se nám nestaly daleko závažnější věci. Musíme se vrátit k poskytování primární péče, k plánovaným výkonům, aby nám to nakonec v součtu nepřineslo daleko víc zdravotních komplikací než koronavirus.

Jak moc je třeba rozvolnit karanténu a nechat vytvořit kolektivní imunitu?

Je to příroda a nelze se jí zcela ubránit. Nesmíme to ale nechat úplně volně, zrušit nošení roušek, otevřít restaurace atd. To by bylo úplně přirozené promořování, které by ale vedlo ke katastrofě v tom smyslu, že systém zdravotní péče by to s vysokou pravděpodobností nezvládl, jak vidíme v okolních zemích, třeba jako je Itálie. To by bylo potřeba místo 1600 akutních lůžek, která jsou normálně k dispozici, 20 tisíc lůžek. To je to, čemu se chceme vyhnout, protože by to bylo hrůzostrašné v důsledcích. Asi by to bylo rychlejší, ale to nikdo nechceme.

Smyslem všech opatření je udělat řízenou imunizaci obyvatelstva, protože je to skutečně příroda, a my šíření jenom bráníme, zpomalujeme ho. Nemůžeme tomu zabránit, protože je vysoce pravděpodobné, že virus s námi bude žít dál obdobně jako chřipka.

Chřipku tady máme také každý rok v nějakých obměnách, a protože určitá část populace je imunní nebo se třeba nechala očkovat, což je také forma imunizace, tak se žádné fatální následky nedějí. Zdravotní systém si s tím dokáže hravě poradit a nenastane vyvrcholení nákazy, kdy by nestačilo těch 1600 lůžek intenzivní péče.

Všechna opatření jsou pro to, abychom ten vrchol natáhli, aby tu nebyl Gerlach, ale jen Říp. Teď jsme bohatě pod kapacitou systému, co se týče akutních lůžek, protože máme stovku lidí na lůžkách JIP a máme tak velkou rezervu.

Poslal byste děti do škol?

Mohu vám odpovědět z pozice otce a epidemiologa. Ano, pokud dokážeme nastavit pravidla hry, např. že se třídy rozdělí a že v nich bude menší počet dětí. Vzhledem k počasí si dovedu představit, že budou celou dobu výuky otevřená okna, děti budou mít roušky. Udělá se třeba i taková úprava, že se na chodbách bude potkávat méně lidí, že některé děti přijdou do školy v 8 hodin, některé třeba v 8.15, v 8.30.

Pedagogové říkají, že to není dobře možné.

Je to určitě složité, ale dopředu říkat, že to nejde? Nikdy jsem to nezkoušel a zkoušet nebudu, ale myslím, že se dokáže nalézt nouzový režim, kdy budou mít češtinu místo šesti hodin jen hodiny tři. Je to návaznost i na rodiče, aby mohli začít chodit do práce. Musíme to brát v širším kontextu a úplně si nemyslím, že nutně musíme dodržovat pravidla studijního nebo učebního plánu.

Očekáváte, že přijdou další vlny nákazy?

Virus tady s námi zjevně bude, neztratí se. Otázkou je počasí, nemyslím teplotu, jestli virus zabije nebo nezabije, ale jestli budeme otevírat okna v místnostech a kancelářích a zda bude tendence chodit ven. Pokud lidé budou dodržovat pravidla, nebudou se shlukovat, budou nosit roušky, tak virus nebude mít snadnou cestu, jako když budeme zavření v místnosti 1+1. Tam virus s vysokou pravděpodobností napadne každého v rodině.

I toto může mít vliv a nákaza opadne dolů. A s vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že až se na podzim vrátíme ke kamnům, tak virus znovu udeří a možná se z toho stane sezonní záležitost jako chřipka. Pak bude záležet na tom, zda virus předběhneme, uděláme vakcínu a aktivně se promoříme.

Jak to vidíte s vakcínou?

V porovnání s virem chřipky, který má složitější strukturu, je podle mého šance na vakcínu podstatně větší. Navíc se ukazuje, že neutralizační protilátky tady jsou, a je třeba jen najít strukturu, která vyvolává tvorbu těchto neutralizačních protilátek.

Myslím, že očekávat ji letos je trochu přehnané, ale začátkem příštího roku by klidně mohla být. Pak budeme řešit, komu ji přednostně dát: starým nemocným, zdravotníkům a pracovníkům v kritické infrastruktuře? Ale to je principálně podobné, jako jsme to dělali u pandemické chřipky.

Jak se Vojenský zdravotní ústav zapojil do boje s koronavirem?

Primárně děláme epidemiologická šetření u nakažených a podezřelých vojáků a také vyhledávání jejich kontaktů. Dále karanténní opatření u vojáků po návratu ze zahraničních operací. To se děje v odboru biologické ochrany v Těchoníně. Vyvinuli jsme si kity pro vyšetřování koronaviru. Jsme už laboratoř, která může vyšetřovat. Nemůžeme masivně testovat, máme to jen pro navrátilce z misí.

Vrátili se vám vojáci z misí nakažení?

Zatím ne, jde jen o preventivní karanténu.

Proč se do řešení epidemie nezapojil odbor biologické ochrany v Těchoníně?

Řada kmenových pracovníků z Těchonína i z polních nemocnic (v Hradci Králové, Olomouci, Brně) je zapojena v běžných nemocnicích. A jsou tam platní, protože pomáhají správně užívat ochranné prostředky. Učí oblékání a hlavně svlékání. Náš personál je v ochranných oblecích zvyklý pracovat, kdežto v běžných nemocnicích to není rutinní práce. A kdybychom aktivovali Těchonín, tak bychom tyto lidi z nemocnic, kde jsou žádaní, sebrali.

Těchonín je postavený pro vysoce nakažlivé nemoci a má mnohem větší potřebu personálu. Jinde stačí sestra na jednoho pacienta, my potřebujeme čtyři. Kdybychom kvůli 28 lůžkům aktivovali Těchonín, tak bychom spotřebovali více personálu, který se jinde dokáže postarat o více nemocných.

A v jakém případě by byl Těchonín aktivován?

V současné době je kapacita lůžek pro intenzivní péči v republice obrovská, okolo 1600 lůžek. A našich 28 lůžek to nevytrhne. Těchonín je pro případy velice nebezpečných nemocí, např. eboly, kde se nepředpokládá masivní rozšíření.

Jak by se měla změnit pro příští možnou epidemii příprava armády a státu?

U nás jsme připraveni byli, nemám pocit, že by něco selhalo. Když jsem se díval do pandemického plánu, který je primárně nastaven na pandemii chřipky, tak se ty kroky dějí, ať je to omezení školní docházky, nebo nutnost dbát na hygienu rukou. Jediné, co všechny překvapilo, byly ochranné prostředky. Zásoby měly být daleko větší. Do budoucna by měla být mnohem vyšší rezerva přímo v nemocnicích.

Armáda se podílí na tzv. chytré karanténě. Myslíte, že to bude mít slibovaný efekt?

Věřím, že ano, jinak bych se toho dobrovolně neúčastnil. Efekt není zatím úplně vidět, protože tady máme pokles počtu nakažených. Ale kdyby byl růst, tak by to práci zrychlilo. Já jsem epidemiolog a také dělám šetření s nakaženými a s jejich kontakty. A podle mého to může práci zrychlit a dokážeme rizikový kontakt chytit za ruku o něco dřív.

Povede to také k zefektivnění využití laboratorních kapacit, odběrových míst, aby se nestalo, že někde budete stát tři hodiny frontu a někde bude prázdno nebo že nějaká laboratoř nestíhala a jiná měla volnou kapacitu.

V systému je call centrum a odtud medici nebo dobrovolníci obvolají kontakty, a když bude všechno fungovat od A do Z, tak to zrychlí fungování procesu od zachycení nemocného, zjištění, že je pozitivní, zachycení jeho kontaktů, které dáme do karantény, a budeme sledovat, jestli se jejich nemoc nerozvine.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků