Článek
Největší zakázku získal státní podnik VTÚ, který by měl dodat až 62 mobilních kuchyní POKA 5 umístěných v kontejnerech a jezdících na podvozcích Tatra.
Rámcová smlouva je na částku 4,03 miliardy korun. Armáda si zatím objednala dvacet kuchyní. Kolik konkrétně obrana vydá za jednotlivé komponenty, nechce sdělit s odvoláním na obchodní tajemství, které si do smlouvy prosadila firma Tatra Trucks.
„K samotné výši je nutné sdělit, že ji poddodavatel označil za obchodní tajemství, přičemž ministerstvo i státní podnik jsou povinny toto rozhodnutí respektovat,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva obrany Karel Čapek. Dodal, že na to, aby zakázka nebyla předražená, dohlížela resortní expertní skupina. Při pouhém přepočtu by obrana měla za jednu soupravu zaplatit 65 milionů korun.
Nákup kuchyní projednával sněmovní výbor pro obranu. Jeho předsedu Lubomíra Metnara (ANO) argumenty ministerstva příliš nepřesvědčily.
„Přikrývat to expertní komisí podle mého nestačí. Pochybnosti přetrvávají, protože jsme se stále nedozvěděli, z jakých cen VTÚ vychází a jak to kalkulovalo. Na výboru jsme se všichni shodli, že nám ty ceny za kuchyně přijdou příliš vysoké,“ řekl Novinkám Metnar.
Dodal, že za největší problém považuje, že ministerstvo obrany a generální štáb nedokážou jasně vysvětlit, na co takto drahé kuchyně potřebují.
Obrana se snaží vozový park mobilních kuchyní obnovit už delší dobu a vypsala v posledních letech řadu výběrových řízení. Část těchto zakázek získala firma 4 Army exsenátora Vlastimila Sehnala. Podle serveru SeznamZprávy tyto zakázky vyvolávají řadu otazníků ohledně vysokých cen a pozdních dodávek.
Armáda: Potřebujeme kuchyně na kolečkách
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připouští, že kuchyně jsou drahé, ale hájí se, že na menší dodávky vypsali výběrová řízení a firma 4 Army dala nejnižší nabídku. Podle ministryně jsou nové kuchyně nutné, protože není možné, aby vojenští kuchaři vařili v kuchyních starých 50 let, které už jen ztěžka splňují hygienické normy. „Jsou zastaralé, značně opotřebované a prakticky za hranou své životnosti,“ uvedla Černochová.

Polní kuchyně POKA 3 začala v armádě sloužit v roce 1981 - v některých posádkách ji stále používají.
Generální štáb argumentuje tím, že polní kuchyně potřebuje nejen pro vojáky na cvičeních a v zahraničních misích, ale také pro případ, že by přes Česko projížděly tisíce vojáků NATO kvůli konfliktu s Ruskem.
„Armáda se připravuje na krizový stav, kdyby potřebovala zajistit stravování vojáků v terénu, a to nejen českých, ale i spojeneckých, kteří by přes naše území přejížděli. A proto potřebujeme kuchyně na kolečkách,“ řekla Novinkám mluvčí armády Magdalena Dvořáková.
Kuchyně POKA 5 se skládá ze dvou kontejnerů, které jsou na podvozku Tatra 815 a na dalším přívěsu. V jednom kontejneru je samostatná kuchyně a v druhém je technické zázemí s elektrocentrálou, aby kuchyně mohla fungovat samostatně. Další součástí je výdejní stan, stoly a lavice. Jedna taková kuchyně dokáže nasytit až 600 vojáků.
A proč obrana zadala zakázku státnímu podniku VTÚ a nevypsala soutěž? Podle mluvčího obrany má vojenský podnik s výrobou podobné kuchyně zkušenosti, protože vyvinul předchůdce objednané kuchyně, kuchyni vzor POKA 4. „Pro doplnění je třeba uvést, že zmíněné kuchyně POKA 5 nelze jako celek pořídit v běžné obchodní síti v České republice nebo v zahraničí,“ dodal Čapek.
Podle ředitele VTÚ Jiřího Kašpárka za vysokou cenou stojí hlavně to, že auta i kontejnery musejí splňovat přísný Český obranný standard a musejí projít vojskovými zkouškami.
„My umíme koupit plechový kontejner za sto tisíc, ale ten nesplňuje obranný standard, který například říká, že musí mít elektromagnetickou kompatibilitu a odstínění na 50 decibelů. Takový kontejner stojí pět milionů,“ řekl Kašpárek. Cenu podle něj navyšuje i elektrocentrála nebo speciální vzduchová ventilace, která případně vojáky ochrání před chemickými nebo biologickými zbraněmi.