Hlavní obsah
 

Třikrát bojovala o život s rakovinou. Strach z koronaviru Jana Ryšánková nemá

Ve dvaadvaceti letech se Jana Ryšánková těšila na vymodlené miminko, neměla žádné starosti. Ovšem do chvíle, kdy jí byla diagnostikovaná rakovina tkáně ve druhém stádiu. Musela na operaci, hrozil předčasný porod. I když všechno dobře dopadlo, rakovina se vrátila ještě dvakrát. Osudem zkoušená mladá maminka proto ví, jaké to je bojovat. Přestože nyní patří do rizikové skupiny pacientů, u kterých by nakažení koronavirem mohlo mít fatální následky, ona se nebojí...

 
Třikrát bojovala o život s rakovinou. Strach z koronaviru Jana Ryšánková nemá

V rodině rodačky z Přerova bojovaly s rakovinou dvě babičky, obě boj vyhrály. Když se Janě objevila boule na stehně, netušila, jaký maraton ji čeká.

„Myslela jsem si, že to je banalita, musela jsem na operaci. Musela jsem bojovat nejen o svůj, ale i dceřin život,“ vzpomíná dnes pětadvacetiletá žena, která ještě v těhotenství podstoupila sérii chemoterapií. Okamžitě po porodu musela dojíždět na ozařování.

„Bylo to těžké, místo toho abych si užívala miminka, tak jsem ji musela neustále opouštět kvůli léčbě, ale zvládla jsem to,“ usmívá se dnes s tím, že po osmi měsících byla léčba úspěšně ukončena a nastal krásný vysněný život. Dokonce jí prý začaly už i dorůstat vlasy.

Další krutá rána

Přestože byla Jana považována za zdravou, celý svět se jí otočil naruby znovu v červnu loňského roku, kdy ji začala bolet záda, přidalo se zvracení. Diagnóza? Metastáze na plíci. Rodině se zhroutil svět.

„Měla jsem ale štěstí, byla malá. Úspěšně ji odstranili, zůstala mi celá plíce. Vše vypadalo dobře, jenže v listopadu se objevily další zdravotní potíže. Za dva měsíce mi vyrostl sedmnácticentimetrový nádor na ledvině,“ vypráví Novinkám Jana Ryšánková.

Musela okamžitě na další operaci. Její stav byl velmi vážný.

Hnacím motorem pro boj s rakovinou je pro mladou ženu její dcera.

Foto: archiv Jany Ryšánkové

Nebýt dcery, která pro ni byla největším hnacím motorem žít, a partnera, který při ní od samého začátku stojí a nehne se od ní ani na krok, by na tom byla prý špatně. Přesto přiznává, že mívá černé myšlenky.

„Teď je dcera větší, má tři roky, a jak se to už děje potřetí, tak jsem na tom psychicky špatně. Každý den vstáváte s tím, že nevíte, co bude, nevíte, co se ve vás děje. Přemýšlení o budoucnosti je pro mě úplným strašákem. Když je člověk s myšlenkami sám, tak už nevzpomíná na to, co za ten den pěkného zažil, ale jenom sedíte a přemýšlíte, kolik tak vás těch dnů ještě čeká. Je to strašné, kdo to nezažije, nepochopí,“ svěřuje se Ryšánková.

Koronavirus není strašák

Proto mladá maminka epidemii koronaviru nijak zvlášť neprožívá. „Asi to bude znít hloupě, ale já to neprožívám vůbec. Těžké životní období už prožívám od srpna, tak mi přijde, že nic horšího už být nemůže,“ míní Jana s tím, že samozřejmě jakožto rizikový pacient dodržuje veškerá nařízení a opatření, aby se její rodina nákaze vyhnula.

„Tím, že prožívám těžké životní období už poněkolikáté, tak tohle pro mě není nic překvapivého. Už dávno jsem si uvědomila, co to znamená bojovat o zdraví a co zdraví je,“ uzavírá momentální situaci.

Obrovskou oporu má Jana také ve svém partnerovi.

Foto: archiv Jany Ryšánkové

Pomoc ostatním

Jana Ryšánková dokonce o své nemoci založila blog a napsala knihu Kdo bojuje, vyhrává. Tam se vypsala ze své první rakovinové příhody.

Nyní chystá druhou zpověď. Díky tomu je v kontaktu i s jinými nemocnými, kterým se snaží dodat optimismus a chuť bojovat se zákeřnou nemocí.

„Pořád hledají optimismus, který mám já, hledají recept na takové to nakopnutí bojovat. Ne každý to snáší psychicky dobře, ne každý má ten hnací motor, jako já mám dceru. Snažím se radit i ohledně vypadávání vlasů, protože je to taková tragédie, samotnou mě to taky trápí, ale jsou horší věci. Vlasy dorostou. Snažím se jim to nějak vtlouct do hlavy a ve většině případů to funguje,“ usmívá se Jana Ryšánková.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků