Dubají rezonovaly exploze

On-line zpravodajství Novinek dnes končí. Další informace z konfliktu na Blízkém východě sledujte opět ve středu.

V Dubaji ve Spojených arabských emirátech se kolem půlnoci z úterý na středu podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí. Podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala drony a rakety z Íránu.

Íránské revoluční gardy (IRGC) potvrdily smrt velitele polovojenských milic Basídž Gholámrézy Solejmáního, o které už dříve informovala izraelská armáda (IDF). Solejmáního, který v pozici působil šest let, označila IDF za „hlavní nástroj“ represí v Íránu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je schopna vyrobit zhruba 2000 záchytných dronů denně a polovinu tohoto množství může dodat svým spojencům, aby posílila jejich obranu proti íránským útokům.

Do regionu už vyslala přes 200 vojenských expertů a plánuje vyslat další. Týmy působí například v Emirátech, Kataru či Saúdské Arábii.

Čína vyšle humanitární pomoc do Íránu, Libanonu, Jordánska a Iráku, které se potýkají s následky americko-izraelské války vůči Íránu.

„Válka způsobila vážnou humanitární katastrofu v Íránu a dalších zemích v regionu. Čína vyjadřuje svou soustrast a soucit obyvatelům dotčených zemí,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Neupřesnil však, v čem má pomoc spočívat.

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Odhadl, že by se mohla uskutečnit za pět až šest týdnů.

Většina spojenců NATO se odmítla zapojit do války s Íránem. Americký prezident to uvedl na své síti Truth Social. Dodal, že ho „jejich jednání nepřekvapuje“.

„My je ochráníme, ale oni pro nás nic neudělají, zejména v době nouze,“ napsal s tím, že už pomoc zemí NATO „nepotřebuje“ a „nechce“. „Nepotřebujeme pomoc od nikoho,“ stojí dál v příspěvku.

Libanonská armáda ohlásila, že tři její vojáci byli zabiti při dvou izraelských náletech na jihu země. „Dva vojáci byli zabiti při izraelském útoku na motorce po silnici Zabdín-Nabatíja“ v jižním Libanonu, uvedla podle agentury AFP libanonská armáda ve svém prohlášení.

Dříve uvedla, že další voják zemřel na následky zranění, která utrpěl při útoku na auto a motorku ve stejné oblasti, při kterém byli zraněni i čtyři další. Izraelská armáda podle webu Times of Israel trvá na tom, že její operace nebyly namířeny proti libanonským jednotkám.

Vedoucí amerického Národního protiteroristického centra Joseph Kent rezignoval kvůli americko-izraelské válce v Íránu. „S čistým svědomím nemohu podpořit probíhající válku v Íránu. Írán nepředstavoval pro náš národ žádnou bezprostřední hrozbu a je jasné, že jsme tuto válku zahájili kvůli tlaku Izraele a jeho mocné lobby v Americe,“ napsal na síti X.

Izraelské letectvo zlikvidovalo při nočních úderech na 300 členů íránské provládní milice Basídž. Podle listu The Times of Israel útoky zasáhly různá velitelská a logistická centra, včetně místa, kde byly umístěny stovky vozidel používaných milicemi k hlídkování v ulicích.

Íránská opozice v Londýně tvrdí, že největší ztráty utrpěly jednotky, které hrály klíčovou roli při potlačování lednových protivládních nepokojů v Teheránu. Při izraelském náletu byl zabit také šéf Basídže Gholamreza Soleimání a jeho zástupce Sajjeda Karíší.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že Tallinn je připravený jednat s USA o vyslání svých vojáků do Hormuzského průlivu. Informuje o tom tamní stanice ERR, podle níž předseda estonského parlamentu Marko Mikhelson zdůraznil, že válka na Blízkém východě souvisí i s tou na Ukrajině, a proto je důležité přesvědčit spojence, aby Spojeným státům přišli na pomoc.

Iránský prezident Masúd Pezeškján vyzval obyvatele islámské republiky k „masové účasti“ na pohřbech 84 námořníků, kteří zahynuli při potopení fregaty IRIS Dena, již zasáhlo americké torpédo u Srí Lanky. „Nepřátelé Íránu by měli vědět, že ve stínu každého z těchto mučedníků povstanou tisíce dalších statečných mužů,“ uvedl Pezeškján podle stanice al-Džazíra.

K mučednické smrti námořníků se vyjadřuje také vzkaz šéfa íránské bezpečnostní rady Alího Larídžáního, který se objevil v úterý na jeho telegramovém vlákně navzdory zprávám o jeho smrti. Vzkaz je ovšem datován už 26. esfandu 1404 podle íránského kalendáře, což odpovídá pondělí.

Rakve s těly námořníků budou umístěny na 34 náměstích jejich rodných měst po celém Íránu, aby jim veřejnost mohla vzdát úctu, doplnila al-Džazíra.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stupňuje tlak na domácí média, aby o válce s Íránem informovala „vlastenecky“, to jest v souladu s výkladem Bílého domu, všímá si agentura AP.

„Vysílatelé, kteří šíří falešné zprávy, mají nyní šanci napravit svůj přístup před obnovením své licence,“ vzkázal o víkendu šéf Federální komunikační komise Brendan Carr sdílející Trumpův nesouhlas se zprávou listů New York Times a Wall Street Journal, že na letišti v Saúdské Arábii byla po zásahu poničena americká letadla.

Trump následně Carra pochválil za to, že se zaměřil na „vysoce zkorumpované a velmi nevlastenecké“ zpravodajské organizace. Šéf Pentagonu Pete Hegseth pak zkritizoval text webu stanice CNN o tom, že administrativu zaskočily íránské útoky a nabídl vlastní úpravy, jak by měl „vlastenecký tisk“ informovat, podotkla agentura.

Íránské ministerstvo bezpečnosti zabavilo stovky terminálů satelitního systému Starlink umožňujícího přístup k internetu, píše agentura Tasním.

Německo musí počkat, až Spojené státy a Izrael dosáhnou v Íránu svých válečných cílů, teprve pak bude reálně možné vyjednat obnovení volné plavby přes Hormuzský průliv. Na tiskové konferenci po jednání s řeckým protějškem Jorgosem Gerapetritisem to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Gerapetritis pak uvedl, že Řecko chce trvalé mírové řešení a nepodporuje uzavírání separátních dohod o průplavu přes průliv mezi Perským zálivem a Arabským mořem.