Spoléhat se na roušky je nebezpečné, tvrdí švédský epidemiolog

„Je to švédská tradice, že se klade důraz na osobní přístup, na jednotlivce, který dostává také velkou odpovědnost. Takhle to fungovalo velmi dobře i v minulosti. Příkladem je i dobrovolný očkovací program, v němž je ale vedeno 98 procent dětí,“ řekl Tegnell. Připomněl, že ve Švédsku vše od začátku fungovalo a nebyl proto důvod k nějakým drastickým opatřením.

V případě povinnosti nosit roušky si není jistý účinností tohoto prostředku v boji s nákazou novým typem koronaviru. „Výsledek, který by měly roušky přinést, je velmi slabý, ačkoliv je nosí po celém světě množství lidí,“ prohlásil Tegnell.  Připomněl v této souvislosti země, jakými jsou například Belgie nebo Španělsko. „Tamější obyvatelé je nosí povinně, ale počet nakažených se tam zvyšuje,“ řekl. „Věřit, že roušky pomohou vyřešit problém s nákazou, je velmi nebezpečné,“ uzavřel Tegnell.

Švédsko ve srovnání s mnoha dalšími zeměmi světa zvolilo v zamezení šíření epidemie koronaviru liberální přístup. Založen byl na dobrovolném udržování bezpečných odstupů a dodržování základních hygienických pravidel. Nezavíraly se restaurační zařízení, provozovny služeb ani školy.

Někteří odborníci tuto cestu kritizují coby nebezpečný experiment s lidskými životy. Na druhou stranu ji ale samotná Světová zdravotnická organizace navrhuje coby model do budoucna.

Chybu v tomto postupu vidí Tegnell jedinou, a to ve špatné péči o seniory. „Naše hlavní selhání bylo v případě dlouhodobé péče o seniory. Regionální úřady měly být lépe připraveny, pak by nastalo méně úmrtí,“ řekl Tegnell.