Roušky v tramvaji? V kancelářích je riziko mnohem větší než v MHD, ukazuje výzkum

Hromadná doprava je podle nových výzkumů, na které upozornila agentura Reuters, relativně „v pohodě“. Jak je to možné?

V květnu a červenci proběhly sledovací studie, které zkoumaly stopy stovek skupin lidí s covid-19 ve Francii, Rakousku a Japonsku. Toto trasování určilo, že méně než pouhé jedno procento případů bylo spojeno s veřejnou dopravou.

Například ve Francii nebyl v rámci onoho výzkumu identifikován žádný pozitivně testovaný z metra, vlaků, letadel nebo lodí, napsal tamní list Le Parisien.

V Rakousku podobné šetření zjistilo, že žádné z 355 ohnisek případů mezi dubnem a květnem nelze vysledovat pomocí veřejné dopravy.

V japonském Tokiu, kde úředníci z veřejného zdravotnictví doslova pronásledovali a izolovali kontakty infikovaných pacientů, zjistili, že žádný nebyl spojen s metrem - a tokijská podzemní dráha je přitom vyhlášená svou přeplněností, k ní ale nemuselo úplně docházet.

Vědci se domnívají, že nízká míra infekce z veřejné dopravy je částečně způsobena jejím sníženým využíváním, správným nošením roušek či jiných obličejových masek a dodržováním sociálního distancování, rovněž pravidelným dezinfikováním autobusů a dalších vozidel.

Když už některý region Česka v minulých týdnech zavedl povinost znovu nosit roušky, většinou se to týkalo návštěvy lékařů, úřadů či právě MHD. Například v Moravskoslezském kraji. A pražští hygienici se nechali slyšet, že jen co teploty klesnou, budou roušky povinné nejen v metru, ale i v tramvajích a autobusech. Primátor Zdeněk Hřib posléze uvedl, že ve vnitřních prostorách, například v obchodech by mohla povinnost začít platit ještě dřív než na podzim.

Je samozřejmě otázkou, jaké by byly výsledky, kdyby veškeré dopravní systémy byly od začátku bez roušek, byť ve studii byla zahrnuta i „bezroušková“ doprava.

Nicméně vypovídající hodnotu tyto mezinárodní výzkumy nepochybně mají - i díky tomu, že v MHD je člověk obvykle kratší dobu než v kanceláři nebo i v restauraci, často tam v současnosti pasažéři stojí dále od sebe a méně spolu hovoří.

Avšak i sami zapojení vědci přiznávají, že jejich zjištěné údaje mohou vycházet ze skutečnosti, že veřejnou dopravou zkrátka cestuje méně lidí než dříve - a to i po uvolnění restriktivních opatření.