Bílé španělské městečko se odřízlo od světa a hlásí nula nakažených

Leží v provincii Cádiz a tyčí se nad okolní krajinou na kopci v nadmořské výšce 500 metrů. S výhledem na uměle vytvořené jezero, které vzniklo stavbou nedaleké přehrady, jde o idylické a nesmírně fotogenické místo. V posledních týdnech však nejde nedodat ještě jedno přídavné jméno, které toto bílé městečko dokonale vystihuje - bezpečné.

Byl to ambiciózní pokus udržet zákeřný virus za branami města. A po zhruba pěti týdnech od uzavření bran nezbývá než dodat, že zatím velmi úspěšný. To, co si nemůže dovolit celá země ve středu Evropy, si maličké město na andaluském venkově troufnout může. A také tak již od 14. března, kdy starosta Santiago Galvan nechal zablokovat čtyři z pěti přístupů do městečka, činí.

Ale cena za ono bezpečí není nízká. Na ochraně obyvatel Zahara de la Sierra se denně podílí desítky tamních dobrovolníků. Ulice jsou průběžně dezinfikovány a příjezdy i odjezdy automobilů jsou u jediné otevřené brány pod bedlivým dohledem místního policisty. Dva lidé v ochranných oblecích běžně používaných pro nástřik oliv nanášejí chemický postřik na každé vozidlo, které vjíždí do města. Řidič musí navíc s vozem projet skrz umělý příkop, ve kterém jsou dezinfikovány pneumatiky.

Starostův velmi striktní přístup má však oporu u místních, zejména těch starších. Třetině obyvatel Zahara de la Sierra je více než 65 let a přes 30 osob žije v místním pečovatelském domě.

Města a vesnice kolem Zahara de La Sierra nakažené koronavirem mají a několik lidí mu již i podlehlo. V necelých 40 kilometrů vzdáleném městě Ubrique zemřelo 16 osob v pečovatelském domě a smrt v souvislosti s koronavirem zaznamenali už i jen deset kilometrů severně od Zahary. Skutečností ale je, že městečko je na uzavření v období krize historicky velmi dobře přivyklé. Ve středověku zažilo maurské i křesťanské invaze. Pro stávající generaci místních jde však o novinku.

Dezinfekce městských ulic, náměstí a nejrůznějších zákoutí probíhá podle starosty dvakrát týdně, každé pondělí a čtvrtek od půl šesté večer a podílí se na něm zhruba deset lidí. Využívají k tom koneckonců i traktor jednoho z místních farmářů.

„Podařilo se nám dát místním klid. Vědí, že nikdo nepovolaný se nedostane dovnitř,” uvedl 40letý starosta.

Na Facebooku si místní vytvořili skupinu, kam zejména starší lidé zveřejňují historické fotky městečka, a snaží se tak přijít na jiné myšlenky. A aby měly i děti lepší náladu, městečkem projíždějí krátce po setmění dvě blikající auta, která vyhrávají do okolí hudbu.

Místní podnikatel platí dvěma ženám, aby občanům 11 hodin denně rozvážely základní potraviny a léky. „Zavedli tu správná opatření ve správnou chvíli a teď vidíme výsledky,” uvedla jedna ze dvou žen, která distribuuje potraviny, 48letá Auxi Rasconová pro CNN. Opomíjí však jeden důležitý fakt. Někdo to všechno bude muset zaplatit, a kdyby se tak zachovali všude, ponořilo by se Španělsko ještě do daleko hlubší krize.

Galvan se snaží během nouzového stavu pomáhat místním podnikatelům, kteří v době absence turismu vytváří většinu příjmů města. Z městského fondu jim hradí elektřinu, vodu a po krátkou dobu dokonce i daně. Přiznává však, že dříve nebo později bude Zahara potřebovat finanční injekci z Madridu, anebo od regionální vlády. Místní jsou totiž na turistech, procházejících se zdejšími úzkými uličkami mezi sněhobílými domy, dlouhodobě závislí.