Hlavní obsah
Provizorní odběrové místo v Nemocnici Na Bulovce. Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Lidé v karanténách tápou. Léčí se slivovicí a paralenem a čekají na hygienu

Lidí nakažených koronavirem v Česku přibývá a rapidně stoupá i počet těch, kteří jsou - ať už povinně nebo dobrovolně - v karanténách. Čekají na informace hygieniků, čekají na test nebo jeho výsledky, bojí se o děti nebo o ztrátu práce. Léčí se paralenem, ibalginem, horkým čajem, cibulí nebo i slivovicí. Co dál? Jak třeba fungovat v karanténě v několikačlenné rodině? Nevědí.

Provizorní odběrové místo v Nemocnici Na Bulovce. Foto: Kateřina Šulová, ČTK
Lidé v karanténách tápou. Léčí se slivovicí a paralenem a čekají na hygienu

Již v pátek Novinky informovaly o příběhu novináře Pavla Jaňurka, který měl příznaky a přišel do kontaktu s nakaženými, ale měl potíže s tím, aby ho v nemocnici otestovali. Jeho test byl nakonec pozitivní a nemocnice se mu omluvila.

Novinář i jeho manželka jsou nyní v domácí karanténě. Žena navíc čekala na přetestování od hygieniků, protože zatím pozitivní test neměla, ale příznaky jako teplotu, kašel a slabost má i ona. Hygiena ji zatím netestovala s tím, že je ještě brzy.

„Není mi dobře, jsem unavený, slabý, mám teplotu a chci odpočívat. Léčíme se pouze paralenem,” popsal krátce Jaňurek svůj současný stav.

Pět hodin ve frontě na test

Po zveřejnění příběhu se v redakci sešla celá řada dalších líčení toho, jak nemocnice lidem odmítly udělat testy, ačkoliv vykazovali příznaky. Nebo o tom, jak se lidé nemohou dovolat na hygienu či musí stát v několikahodinových frontách před testovacími stany.

„Před chvílí jsem se vrátila domů z vyšetření na Covid-19 na Bulovce. Ve frontě jsem s horečkou strávila pět hodin bez možnosti zajít si na WC, napít se nebo najíst. Za těch pět hodin bylo otestováno zhruba 50 lidí přede mnou. Na testování však čekají tisíce (podle chlapíka na lince 112),“ popsala v pondělí svou zkušenost žena.

Testy až po stížnosti v médiích a na hygieně 

Zajímavý je i příběh cestovatele Romana Kozelky, který se 10. března vrátil do Česka z Gruzie.

„V letadle mi ke konci letu nebylo dobře. Kontaktoval jsem letištní infolinku, následně letištní záchrannou službu. Měl jsem již 39 stupňů teplotu, odmítli mě vyšetřit, ani mne nikdo neprohlédl. Nechtěl jsem nikoho nakazit, řekl jsem si, že z letiště neodjedu, dokud mě někdo někde nevyšetří. Kontaktoval jsem Bulovku a jel ještě v noci svým vozem sám, celou dobu jsem měl více než 39 teplotu,” uvedl.

„Na Bulovce mne nechali sedět asi 1,5 hod s horečkami na chodbě na židli, vůbec si mě nikdo nevšímal. Pak mi sestra sdělila, ať si jdu lehnout na pokoj a dala mi Novalgin na horečku, po konzultaci s lékařkou. Proběhlo normální vyšetření a konzultace s místní epidemioložkou. Prý nejsem indikován k odběru na koronavirus. Odebrali mi vzorky na vyšetření na chřipku a běžná respirační onemocnění a poslali mě domů do karantény,” popsal Kozelka na Facebooku.

Na test se dostal také až po medializaci a po stížnosti na krajskou hygienickou stanici. Test byl pozitivní a nyní je v domácí karanténě.

Pro všechny se rozhodl přesně popsat i příznaky nákazy. „První den, co mi bylo špatně, jsem dostal teplotu 38. Na večerní zimnici jsem si vzal paralen a ibalgin. Ráno mi bylo docela dobře. Druhý den se opakoval v podobném duchu a měl jsem k tomu i zažívací problémy. Třetí den jsem si vzal opět léky a byl bez teplot. Letěl jsem domů a po cestě jsem opět dostal zimnici a pak letěla teplota prudce nahoru,” popisuje příznaky Kozelka a dodává, že jediné, co opravdu pomáhá, je izolace.

I přes své zkušenosti velmi děkoval všem pracovníkům ve zdravotnictví, které je podle něj na velmi dobré úrovni.

Mám se ozvat, až dostanu zápal plic 

Svůj příběh domácí karantény Novinkám popsala i paní Andrea, která se 6. března vrátila s kašlem z rakouského střediska Ischgl.

„Druhý den jsem se necítila dobře, lehla jsem si, ale teplotu jsem neměla. Volala jsem své lékařce a ta mě uvalila do karantény a řekla mi, že mám zavolat na hygienu. Tam jsem se v úterý ráno dovolala, dali mi kontakt na epidemiologa a ten rozhodl, že mám zůstat doma a rovnou volat 112 v případě, že by se objevila horečka nebo zápal plic,” popisuje své zkušenosti Andrea.

Její muž ale v karanténě být nemusí, a tak ani neví, jak má jeho a děti před sebou chránit. Na život v karanténě totiž žádné doporučení není a není ani jasné, co potom. Nejvíce se žena zlobí, že nejsou dostupné testy.

Hygiena mi doslova řekla, že pokud jsem nakažená, tak už to mají i manžel a děti.

„Bojím se hlavně o děti, máme doma diabetika a zatím jsem se nikde nedozvěděla, jak to na ně působí. Hygiena mi doslova řekla, že pokud jsem nakažená, tak už to mají i manžel a děti. Ať mi přijde pan premiér ze vzdálenosti 30 metrů říct, co mám dělat,” pokračovala rozzlobeně.

Několikrát už si naměřila i vyšší teplotu. „Odmítám si ale jít stoupnout do fronty, kde se mohu ještě víc nakazit. Nemohu si zároveň dovolit zaplatit za jeden test 3000 korun. To je pro naši rodinu 12 tisíc a v době, kdy možná přijdu o práci, je to hodně peněz. Tak jsme doma a léčíme se cibulí, česnekem a slivovicí a doufáme, že budeme v pohodě,” dodala paní Andrea.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků