Hlavní obsah

Ruska žijící v Praze: Diskriminaci jsem nezažila, ale dokázala bych ji pochopit

5. 4. 2022, 9:21

Fenja Feldmanová se narodila a do svých 27 let žila v Petrohradě. V Rusku se účastnila mnoha demonstrací proti Vladimiru Putinovi, později se právě kvůli Putinově režimu přestěhovala do ČR, kde žije bezmála už 10 let. Pracuje jako grafický designér. Její muž je také z Petrohradu a pracuje tady jako IT specialista. Vychovávají čtyři děti. Jak hodnotí kroky ruského prezidenta a Západu a jak se jejich rodině dnes žije v České republice?

Další díl podcastu Zbytečná válka s Evou MikuleckouVideo: Novinky

 
Článek

Fenjo, my se spolu známe už pár let, ale ještě jsme současnou situaci v Rusku a na Ukrajině neměly možnost probrat. Co tě napadne jako první, když se řekne válka na Ukrajině?

Smutek, zlost až k nenávisti z toho, co se děje.

Rusové dlouho oficiálně ospravedlňovali válku tím, že zachraňují Ukrajince od neonacismu. Jak vnímáš tuhle rétoriku?

Bohužel je to typická fašistická rétorika. Není to nic nového a není to nic překvapivého.

Analytik: Rusko by mělo dostat nabídku uvolnění sankcí s jedinou podmínkou

Evropa

O tom, jak to teď v Rusku reálně vypadá s podporou Putinovy války, se tady moc neví. Cenzura v Rusku rychle sílí, úřady blokují sociální sítě, zakazují vysílat nezávislým médiím, je tu nový cenzurní zákon, podle kterého za slovo „válka“ hrozí až 15 let vězení. Umíš si představit, jaké informace teď Rusové mají?

Podle mých kamarádů, kteří tam ještě jsou, moc informací nemají. Informace mají mladí lidé, kteří mají VPN (VPN připojení = internetové připojení přes virtuální privátní síť, kde je komunikace šifrovaná, pozn. red.), mají připojení na nějaká světová média a čtou informace z nich. Ale i když oni jdou a ukazují videa, zprávy a fotky starším lidem, tak ti tomu stejně nevěří. Říkají, že to je fake, že tohle umí vytvořit každý v počítači, že to je něco jako kino.

Jak to má tvoje rodina, jaké informace sleduje?

Moje rodina je starší generace, mají jen televizi a nemají ani chuť dostávat jiné zprávy, třeba ode mě.

Bojí se?

Bojí se, samozřejmě. Je to takový strach, který ničí všechno. Když si povídám s babičkou, říkám jí něco a ona povídá: „Ticho, ticho, nemluv o tom!“ A já se jí ptám: „Babi, sedí někdo vedle tebe, proč nemluvíš nahlas?“ A ona říká: „Ty si můžeš věřit čemu chceš, ty to znáš, já o tom mluvit nechci!“ Já nevím, čeho se bojí stará babička.

„Je čas zaútočit na Putina.“ Hackeři volají po vendetě za masakr civilistů v Buči

Bezpečnost

Ty se jim sama pokoušíš posílat videa a fotky. Ani tomu nevěří?

Ne. Nebo zavírají ty odkazy a říkají mi: „Ty jsi panikářka, nic se tam neděje. Jenom zlikvidují vojenské objekty, žádné obyvatele tam nezabíjejí, ti jsou v bezpečí.“

Ani nevědí, že tam umírají ruští vojáci?

O tom jsem s nimi asi ani nemluvila. Myslím, že tohle berou vážně jen lidi, kteří mají někoho z rodiny, kdo tam může zahynout. Například když máš muže, který šel do války, nebo syna, bratra. Jinak to lidi neberou vážně. Mezi mými kamarády jsou teď lidi, kteří se obávají mobilizace, teď v dubnu je nový nábor do armády.

 POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:

Slyšela jsem, že chtějí zmobilizovat asi 130 tisíc vojáků.

Ano, přibližně tak. A lidi, kteří spadají pod ten nábor, se bojí, že je pošlou na Ukrajinu, kam nechtějí. Tak si třeba i něco udělají, zlomí si nohu nebo ruku. Jen aby nemohli nastoupit.

Vojenský psycholog: Agrese je ve válce žádoucí, otázkou je najít míru

Podcasty

Jak hodnotíš akce jednotlivců, kteří se snaží na ruskou propagandu upozorňovat, například tu od dlouholeté redaktorky a editorky ruské veřejnoprávní televize První kanál Mariny Ovsjanikovové, která 14. března pronikla do živého vysílání s transparentem „Zastavte válku. Nevěřte propagandě. Tady vám lžou.“ Jsou takovéto akce důležité, není to pro ty jednotlivce až zbytečný hazard?

Tyto akce samozřejmě mají smysl. To za prvé. Za druhé, co za tím stojí? Protože Marina Ovsjanikovová teď všude na sociálních sítích píše, že jen Putin je vrah. Ale to taky není pravda. Protože Putin nestřílí, nebombarduje, on dává povely. Ale pak obyčejní lidi střílí do lidí, do rodin s dětmi, z tanků střílí do aut, na kterých jsou nápisy „Děti“. Co to je?

Myslíš, že by se mohli vzepřít?

Ano, samozřejmě, protože je to „přestupní“ povel. Myslela jsem si vždycky, že armáda nesmí vyplnit přestupní povel.

Rusové, kteří odjeli po zahájení války, nejsou nepřátelé. Jen prý nepochopili

Evropa

Myslíš tím povel namířený proti nevinným civilistům?

Ano. Když oni vidí, že tam není žádná armáda, jede tam staré auto s babičkou a dědečkem. Tak co mají v hlavách?

Nevěříš tedy tomu, že ti vojáci, jak někteří v zajetí říkají, nevěděli, do čeho jdou?

Na samém začátku, první, druhý, třetí den možná jo. Protože oni museli své mobilní telefony odevzdat, oni možná nevěděli. Ale nefunguje to po týdnu války. Takže tomu nevěřím. Taky je spousta rozhovorů s vojáky, kteří jsou na Ukrajině zajatí, volají svým maminkám, ženám. A co jim oni odpovídají? „Všechno je o. k. Ty jsi ve vězení? Hmmm. No, to musíš, za pravdu, za ruský svět, za Rusy.“ Takže nevím, oni snad mají doma náhradní děti nebo co.

Petříček: Česko je po Ukrajině další na řadě. Mírová mise není role NATO

Válka na Ukrajině

Co tvoji přátelé v Rusku. Zůstávají tam, nebo se chystají pryč?

Ano, chystají se pryč. Ale někteří tam mají staré rodiče, nemají peníze nebo nevědí, kam jít. Teď se nedá ani letět jinam než do Istanbulu.

Jak to vypadá s protesty proti válce v Rusku. Jsou vůbec ještě nějaké protesty?

Teď velké protesty nejsou. Ale každý den někteří jednotlivci, spousta z nich, dělají nějaké akce. V metru, na ulicích, v parcích. To ano.

Překvapilo tě, jak se Ukrajinci postavili za svoji zemi, jak bojují?

Ano.

A když se zastavím konkrétně u východních částí Ukrajiny, proruského Charkova, Mariupolu nebo Oděsy na jihu, kde se převážně mluví rusky, Ukrajinci odtud často jezdili pracovat do Ruska. Překvapilo tě, že i tady se tvrdě bojuje a nikdo Putinovy vojáky nevítal jako osvoboditele?

To ne. Protože Ukrajina je svobodná země, ve které můžeš žít, mluvit v jakémkoliv jazyce, i v ruštině. Teď už asi ne v ruštině, ale žijí tam svobodní lidé, kteří můžou mluvit jakkoliv, pracovat jakkoliv, a teď se postavili všichni za svou zemi.

Reakce na masakr v Buči: Lukačovič pošle Ukrajincům 100 milionů na zbraně

Internet a PC

Ty jsi se v Rusku aktivně zapojovala do protestů proti Vladimiru Putinovi. Jak ty protesty probíhaly, byl každý ten protest potlačen, zatýkalo se?

Na některých protestech se nezatýkalo. Vždy si tam ale zapisovali, kdo vystoupil, jak dlouho mluvil a co řekl. Ale proti obyčejným lidem nic nedělali dost dlouho. Asi až do roku 2012.

Takže jsi se nebála vyjít do ulic. Nebála jsi se zatčení?

Já se bála, ale nebylo to tak zlé jako dnes. Neovlivňovalo to tolik tvoji práci nebo školu.

Ty jsi zažila i zatčení?

Ano, ale moc o tom nemluvím, protože moji kamarádi i další na tom byli mnohem hůř.

Možná nám ale přibliž, jak se k tobě třeba chovali policisté ještě v tom roce 2013.

Dobře. Říkali pořád jen: „My všemu rozumíme, promiň. My děláme, co musíme. Promiň.“ Neubližovali. Ale v roce 2014 během anexe Krymu, to už začalo být zle. Protože proti anexi vyšli lidi. Pro Putina se ale tehdy taky demonstrovalo, to zase lidi svážely autobusy a oni jim platili, aby anexi podporovali.

Ale i mezi mými známými byli lidi, kteří byli za Putina rádi. Říkali, že Krym je náš, je to naše země. Tak dlouho jsme tam jezdili k moři. Takže to nebrali vážně.

Já vím, že na Krymu žijí lidi, kteří možná chtěli do Ruska, to je normální, ale to válečné referendum, tenhle způsob, tak se to nesmí stát.

Přijeďte se podívat, co jste způsobili, pozval Zelenskyj Merkelovou a Sarkozyho do Buče

Válka na Ukrajině

Jak hodnotíš postoj Západu. Ty balíky sankcí. Je ta reakce dostatečná?

Já si myslím, že aby zachránily život Ukrajinců, je to nedostatečné. Život Ukrajinců musíme chránit teď, protože teď letí bomby na lidi. A sankce začínají fungovat pomalu. A lidi v Rusku berou ty sankce tak, že je to spojuje proti Západu. Lidi říkají: „Bydlím hůř, protože Západ nás nenechá normálně žít.“

Dotkly se sankce už reálně lidí? Co víš od své rodiny?

Ano, v obchodech to je vidět. Nemají cukr buď vůbec, nebo hodně zdražil, hygienické potřeby zmizely a nikdo je nedodá. Ale to ještě ani nejsou sankce, s čím se potkali nejvíce lidé v Rusku. Setkali se hlavně s tím, že firmy odcházejí z Ruska, protože nechtějí podporovat Putina, nechtějí podporovat obchod ve fašistické zemi.

Vidíš nějakou chybu Západu po Anexi Krymu v roce 2014?

Ano, samozřejmě. Ta reakce na anexi Krymu nebyla dostatečná. Protože Západ funguje jako v normální společnosti, s Putinem mluví jako s normálním člověkem. Ale Putin je vlastně takový zloděj a udělal z Ruska zemi teroristů. Protože on obchoduje se strachem a na sílu. Vždycky říká Západu: „Já vám můžu udělat zle!“ A Západ mu dá vše, peněženku, náušnice. Všechno.

Jak jednat s uprchlíky? S respektem, jsou v útěkovém módu, říká psycholožka

Válka na Ukrajině

Jak se žije teď Rusům v ČR. Jaké máš zkušenosti?

Mně se žije dobře. Nepotkávám se s žádnou diskriminací a agresí. Ale jsem na to připravená. Je špatné být Němcem v roce 1943, stejně špatné je být Rusem v roce 2022. Když někdo bude diskriminovat Rusy, je to špatně, ale možná tomu můžu i porozumět.

Ani děti ve školách nemají špatnou zkušenost?

Někdo z mých dětí slyšel nějaký výkřik ve smyslu „Rusák“. Ale napsala jsem učiteli a požádala o nějakou hodinu tolerance a vysvětlení celé situace, protože děti za nic nemůžou. Ale jinak nic.

Co můžou dělat Rusové za téhle situace, když žijí v ČR?

Pomáhat. Informačně, penězi, jako to děláme my, dobrovolníci. Tlumočit nebo fyzicky pomáhat. Například u mého syna ve třídě je Ukrajinka z Luhanské oblasti. Našla jsem pro ni lékaře, objednala jsem ji na odběry atd. Je to prostě konkrétní pomoc, kterou potřebují ti lidé, kteří uprchli. Co jinak můžeme dělat? Je to náročné psychicky.

KOMENTÁŘ: Rusové po Bělgorodu vidí, že jsou ve válce – Alex Švamberk

Komentáře

Je důležité, aby Rusové dávali najevo, že nesouhlasí s Putinem, aby chodili na různé manifestace?

Ano, například máme na balkoně ukrajinskou vlajku, takže my to dáváme najevo. Já bych doporučila Rusům něco třeba nosit na sobě, placku proti válce nebo něco podobného. Tohle ale samozřejmě pomáhá hlavně Rusům, kteří se cítí špatně, že nic nemohou dělat. Protože každý z nás žijících tady nežijeme v Rusku, protože nesouhlasíme s tím, co se tam buduje.

Jak ještě konkrétně pomáháš?

Různě. Jedné rodině jsem našla byt, nábytek, přivezla jsem věci. A hodně je poslouchám, protože uprchli z Charkova. Druhá žena uprchla z Nikolajeva, té jsem přivezla věci pro děti, knihy atd.

Do Záporoží dorazilo přes 40 autobusů s uprchlíky z Mariupolu

Válka na Ukrajině

Jaké mají příběhy? Nechaly tam manžely?

Ano, manželé bojují. A oni nevědí, jestli se ještě potkají. Občas se jen obejmeme a řveme nahlas, je to složité. Neumím si představit tu bolest.

Kdy myslíš, že budeš moct zaletět do Ruska. Že se možná podíváš do rodného Petrohradu?

Složitá otázka. A bolestivá. Protože já si myslím, že svoji rodinu už neuvidím. Myslím, že do Ruska přiletím možná za 15 let.

Reklama

Výběr článků