Článek
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu trvá již více než měsíc. Politické špičky světa si lámou hlavu nad tím, jak efektivně válku ukončit. Výsledky jsou zatím, zdá se, v nedohlednu, s kartami hrají zejména oba hlavní zainteresovaní hráči ve vedení válčících zemí.
„Víte, je namístě si klást otázku, zda a jestli vůbec je možné zničit imperialismus, jaký reprezentuje Rusko. Není realistické očekávat od západních zemí to, že budou požadovat zničení Putina. Z minulosti víme, že je tento postup problematický. I když máme v některé zemi diktátora, obáváme se při jeho svržení nestability v dané oblasti. A nestabilita může být horší než ten autokrat. To je momentální stav věcí, jistotu, jak by to dopadlo, nemá nikdo,“ říká v podcastu Martin Svárovský.
Připomíná pak, že Putin postavil svoji legitimizaci i vůči ruskému obyvatelstvu zejména na schopnosti vést válku. „Stačí připomenout – válka v Gruzii, válka v Čečensku, válka v Sýrii, v Náhorním Karabachu. Víme, že porážka putinismu by měla spočívat v zatlačení zpět do Ruska. Co ale není jisté, tak to, jaký způsob pro to zvolit,“ uvádí dál Svárovský.
Rizika sankcí
Jak dodává, dle jeho mínění by se i se sankcemi vůči RF mělo zacházet velmi elasticky – umět je odvolávat, přizpůsobovat okolnostem.
„Co bychom však dle mého mínění neměli, to je vyhlašovat zpřísňování sankcí. To by totiž mohlo vést k uzavření té společnosti. Společnosti, která by si vystačila sama,“ varuje bezpečnostní analytik. Jako příklad pak ve studiu zazní KLDR.
Městská válka se nedá dělat v rukavičkách. Nenávidět začnete i civilisty
Podle Svárovského je Rusko schopno přežít, protože má dost zásob, můžou mít nakonec i ruské banky, mobily. Anebo se vše může otočit jiným směrem.
„Skutečně může dojít pod vlivem přísných sankcí k ekonomickému utrpení Ruska. A vyvolá to velkou uprchlickou vlnu do Evropy. Mějme na paměti, že Rusů je 150 milionů, když se z nich dá do pohybu 10 milionů, je to dle mého neudržitelné. Proto by měla být daná jasná strategie, jak dál postupovat. Uvolnit sankce, uvolnit volný obchod s podmínkou, že ruská bota nevstoupí do žádné jiné země. Zaznamenal jsem zatím, že se o tom začalo hovořit poprvé teď ve Velké Británii,“ nastiňuje možný scénář dalšího vývoje analytik pro bezpečnost Svárovský.
Jeho vize řešení zahrnuje i podporu takového postupu byznysovou kampaní, tlakem na obyvatele Ruska.
Putinovo chování se nezmění
„Jenomže Putinovo chování nezměníme. Proč by měl takovéto záměry Putin podporovat?“ ptá se v debatě ve studiu komentátor specializující se na Rusko Alexandr Mitrofanov. Svárovský proto zopakoval, že je možný i válečný tlak, kterým by se docílilo toho, že putinismus bude poražen. Válka by pak přestala být prostředkem k dosahování cílů s pomocí ruských vojáků.
Situace na Ukrajině? Zatím to vypadá na ruskou nevýhru
Zkuste vyjmenovat jediného ruského vůdce, vyjma Michaila Gorbačova, který nestavil na tom, že Rusko povede válku?“ namítl Mitrofanov.
POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:
Shodně se oba debatující muži shodli na tom, že cílem nápravy a uklidnění poměrů musí být změna chování oponenta, a to i za cenu vojenského řešení. Ohledně sankcí zazněla ve studiu obava, že západní svět zatím zřejmě nemá ucelenou vizi, jak s jejich pomocí chování Vladimira Putina zastavit.
Naděje je v rukou generálů?
Pokud bude Ruská federace existovat v současné podobě, vždy podle Mitrofanova i Svárovského bude imperialistická. „Takhle velké Rusko se svými dějinami nic jiného neumí,“ zaznívá ve zmíněném podcastu.
Putin se zradikalizoval. Okolo Ruska chce další Běloruska
Podle Martina Svárovského rozhodne o dalším vývoji také skutečnost, nakolik je Rusko připraveno změnit chování svého vedení. A to, kdo by byl schopen něco změnit. Tím je podle něj zejména ruská generalita. „Hodiny jim tikají už úplně jinak než Vladimiru Putinovi, mají za sebou dvacet let kariéry, před sebou minimálně další stejně dlouhou dobu. Ti už mají důvod chtít změnu a změnit své uvažování a chování,“ naznačuje jedno z východisek Svárovský.