Článek
Podle nejvyššího vojenského představitele aliance zvažuje NATO „agresivnější“ reakci na kybernetické útoky, sabotáže a narušování vzdušného prostoru ze strany Ruska.
„Studujeme všechno. V kybernetické oblasti jsme spíše reaktivní. Uvažujeme o tom, že budeme agresivnější nebo proaktivnější namísto reaktivního přístupu,“ cituje britský deník Dragoneho.
Někteří diplomaté, zejména z východního křídla aliance, vyzývají NATO, aby přestalo pouze reagovat a začalo aktivně útočit, píše FT. Taková reakce by byla nejjednodušší v případě kybernetických útoků, kde má mnoho zemí ofenzivní schopnosti. Tak snadná by však už nebyla v případě aktivní obrany vůči přípravě sabotáže nebo vyslání dronů.
Obranná opatření
Dragone uvedl, že „preventivní úder“ lze považovat za „obranné opatření“. K tomu ale druhým dechem dodal, že „je to vzdálenější od našeho běžného způsobu uvažování a chování“.
„Agresivnější přístup ve srovnání s agresivitou naší protistrany by mohl být jednou z možností. Řešíme však právní rámec, jurisdikci a kdo to bude dělat,“ dodal.
Na jeho slova reagovala mluvčí Zacharovová, jejíž země útočí na Ukrajinu a podniká hybridní útoky i v západních zemích. „Vidíme v tom cílený pokus o podkopání snah o vyřešení ukrajinské krize. Lidé, kteří činí podobná prohlášení, si musí být vědomi rizik a možných důsledků, které z toho vyplývají, a to i pro samotné členy aliance,“ cituje ruská státní agentura TASS mluvčí ruské diplomacie. Podle ní jsou Dragoneho slova „velmi nezodpovědná“.
Britský deník poznamenal, že NATO v současné době vede úspěšnou misi Stráž Baltu. V rámci ní alianční lodě, letadla a námořní drony hlídkují v Baltském moři a podařilo se jim opakovaně zabránit incidentům, které se staly v minulosti. Například na konci roku 2024 loď ruské stínové flotily Eagle S úmyslně přerušila podmořský kabel EstLink 2.
„Od začátku této mise se nic nestalo. To znamená, že tato odstrašující opatření fungují,“ uvedl Dragone.
Bez reakce to už nepůjde
K situaci se vyjádřil i jeden diplomat z pobaltských států, který s FT hovořil pod podmínkou anonymity. „Pokud budeme i nadále pouze reagovat, jen tím Rusko vybízíme, aby to zkoušelo dál a dál nám ubližovalo. Zejména když je hybridní válka asymetrická – je to pro ně levné, ale pro nás drahé. Musíme se snažit být vynalézavější,“ uvedl.
Navzdory úspěchu operace Stráž Baltu stále panují v alianci obavy poté, co finský soud zamítl žalobu proti posádce lodi Eagle S, protože loď se v době podezření ze sabotáže nacházela v mezinárodních vodách.
Na otázku, zda to dává ruským plavidlům volnou ruku v mezinárodních vodách, finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová odpověděla FT: „Ano, a to je problém.“
Doplnila, že asertivnější přístup „je něco, co zvažujeme“. „Dosud jsem neměla pocit, že by to bylo nutné. Měli bychom také reflektovat a opravdu analyzovat, o co agresorovi jde. Pak bychom pravděpodobně neměli propadat hysterii. Máme vlastní strategii a měli bychom jí věřit, protože je poměrně robustní,“ řekla.
Dragone připustil, že jedním z problémů je, že NATO a jeho členové mají „mnohem více omezení než naše protistrana kvůli etice, právu a jurisdikci“.
„To je problém. Nechci říkat, že je to prohrané, ale je to těžší pozice než pozice naší protistrany,“ sdělil. „Jak dosáhnout odstrašení? Prostřednictvím odvetných opatření, preventivních úderů – to je něco, co musíme důkladně analyzovat, protože v budoucnu by na to mohl být vyvíjen ještě větší tlak,“ zakončil Dragone.
