Hlavní obsah

Lékaři: Pandemie koronaviru znásobila deprese i počet pokusů o sebevraždu

12. 6. 2020, 11:39
Právo, Stáňa Seďová

Dvojnásobný počet pokusů o sebevraždu a až třetinový nárůst úzkostných poruch a depresí vyžadující delší hospitalizaci pacientů. Tak vidí dopady koronavirové epidemie přednosta psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Martin Anders.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

S vážnými psychickými problémy se léčí asi desetina Čechů. Skutečný počet lidí, kteří se potýkají s psychickými poruchami, však lékaři odhadují až na třetinu populace. Uplynulá extrémní situace, v níž se celá země i svět nacházely a nachází, zřejmě rozvinula příznaky i u těchto skrytě nemocných. Jakmile přišel další stresový faktor, potíže zesílily.

Měli jsme pacienty, kteří přišli s tím, že sami způsobili koronavirus nebo pandemii řídí
Martin Anders, psychiatr

„Začíná narůstat počet pa­cientů jak na akutních oddě­leních, tak v ambulancích. Zaznamenali jsme významný nárůst úzkostných poruch a depresí. Kolegové z Národního ústavu duševního zdraví nyní zpracovávají výsledky opakované studie, která porovnává údaje za stejné období před pandemií. Zatím jen ústně od nich vím, že odhadují asi třetinové navýšení výskytu psychických potíží,“ řekl Právu Anders.

Tím dopady pandemie na psychiku české populace bohužel nekončí. „Podle toho, co vidím u nás na klinice a vím od kolegů, bych si troufnul odhadnout, že za poslední týdny se sebevražedné aktivity zdvojnásobily. Jen za posledních pět dní jsme přijali třináct takových pacientů, a to se k nám mnozí ani nedostanou. Oproti předchozím dobám jde o pokusy, které jsou vážnější. Často jsme takové pacienty pouštěli i další den domů, ale nyní je kolegové kvůli závažnosti pokusu doporučují k delší hospitalizaci,“ popisuje psychiatr.

Koronavirus spustí vlnu duševních nemocí, varují psychiatři

Koronavirus

Řeší například případy pořezání, dokonce pobodání a pokusy vzít si život s použitím léků a jejich kombinací s alkoholem. Přesné počty sebevražd eviduje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, ale konkrétní data za toto období budou po­dle lékaře k dispozici nejdříve po prázdninách.

Už na konci března se v sousedním Německu svůj život rozhodl ukončit ministr financí Hesenska Thomas Schäfer, který se zřejmě nedokázal vyrovnat s očekáváním veřejnosti ohledně řešení nákazy, zejména finanční pomoci.

Hesenský ministr spáchal sebevraždu, bál se dopadů pandemie

Koronavirus

„Ještě očekáváme narůst těch, na které dopadnou ekonomické faktory a dostanou se do dluhových pastí. To bych si troufal odhadovat, že bude malér tohoto obrovského experimentu přírody na nás,“ dodává psychiatr.

U nejzávažnějších chorob došlo k dočasnému poklesu v době karantény, ale už se i tito pravidelní pacienti na kliniky vrací.

„V době krize jsme měli obsazených čtyřicet postelí, dnes už to je devadesát, což je návrat k normálu, při kapacitě sto dvacet lůžek. Pro nemocné vážnými duševními potížemi (např. schizofreniky, pozn. red.) to bylo extrémně zátěžové období, už i proto, že mají tendenci vztahovat si věci, které se kolem dějí, k sobě. Měli jsme několik pacientů, kteří přišli s tím, že oni sami způsobili koronavirus nebo že mají nějaké zařízení, které pandemii řídí,“ uvedl příklad přednosta pražské psychiatrické kliniky.

Nejvíc pacientů středního věku

Ovšem našly se i skupiny lidí, kterým uplynulá opatření naopak prospěla.

„Řada psychicky nemocných paradoxně zažila úlevu. Jsou to pacienti s úzkostnými poruchami, kteří se například bojí davu. Teď mohli do málo obsazené veřejné dopravy, projít se liduprázdnými ulicemi. Obsedantně kompulzivní pacienti, kteří si denně myjí i šedesátkrát ruce, se najednou vlastně chovali normálně. Dostali se do normy s ostatními, a to pro ně byla úleva. Též se ulevilo lidem zaměřeným hodně na výkon, pracujícím pod velkým tlakem,“ vyjmenovává Anders.

Děti se nyní nemají dobře, je to znát, tvrdí Linka bezpečí

Domácí

Mezi pacienty, zvláště pokud jde o sebevražedné sklony, převládali i nyní muži. Psychické potíže se nejvíce projevovaly podle Anderse u střední generace ve věku 30 až 55 let. Podle aktuálního reprezentativního průzkumu Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, který prováděla agentura IPSOS, samotnou karanténu snášely hůře především mladší ročníky. Nejvíce lidé ve věku 27 až 35 let a mladí od 18 do 26 let.

Reklama

Výběr článků