Článek
„Nemyslím si, že si premiér Söder a ministr Dobrindt tento den v Brně užijí,“ řekl Macinka v rozhovoru, který poskytl přednímu německému deníku v pátek při návštěvě Berlína. Důvod, proč by si neměli vrcholní němečtí politici sjezd užít, ale nevysvětlil. Řekl jen, že kritika sjezdu není namířena proti Německu, s nímž má podle něj Česko „excelentní vztahy“.
Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů navrhla Sněmovně usnesení, ve kterém chce, aby s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila.
Dolní komora parlamentu by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. O usnesení se bude po přerušení znovu jednat ve čtvrtek. Organizátoři už uvedli, že se sjezd uskuteční, ať budou poslanci hlasovat jakkoli.

Macinka už v pátek při návštěvě Berlína kritizoval předáka sudetských Němců Posselta a iniciativu Meeting Brno. Kritiku zopakoval i v rozhovoru s FAZ, který prestižní deník zveřejnil na titulní a druhé straně.
„Bernd Posselt podcenil, co za důsledky bude tato akce v Brně mít,“ uvedl. Podlehl podle něj vlastnímu zbožnému přání a navíc se spojil s neziskovou organizací, „která u nás nepožívá velkého respektu“.
V Berlíně označil Macinka iniciativu Meeting Brno za „politickou neziskovku“. Spolek Meeting Brno podporuje kulturní činnost v moravské metropoli. Iniciativa organizuje na jižní Moravě řadu let festival a také takzvaný Pochod smíření, který připomíná poválečný odsun německých obyvatel Brna.
Lidé, kteří se proti Sudetoněmeckému sjezdu v Brně v Česku staví, podle Macinky „nejsou žádní radikálové“. V české společnosti jsou podle něj nyní dva proudy: jeden, kterému je sjezd lhostejný, a druhý, kterému vadí. V tom druhém jsou podle ministra především starší lidé. „Bylo by pěkné, kdybychom mohli slavit smíření,“ řekl vicepremiér české vlády. „Nebude to tak a je mi to líto,“ dodal.
Postoj českých vládních stran ke sjezdu kritizovali už minulý týden mimo jiné zástupci bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU), jejímiž členy jsou zemský premiér Söder i spolkový ministr Dobrindt, či bavorské odnože strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou loni v květnu označila německá tajná služba za prokazatelně pravicově extremistickou.

