Hlavní obsah

Pavel: Jestli se Putin rozhodl potrestat zlobivou Ukrajinu, jednat už nebude

Bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky a expředseda vojenského výboru NATO Petr Pavel soudí, že Rusko je připravené vtrhnout na Ukrajinu a ukázat svou sílu. Stále ale věří v jednání i proto, že Rusko by z války mnoho nevytěžilo. Rozhovor vznikl v pondělí ještě před tím, než ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbase a poslal tam vojenské jednotky.

Foto: Sean Kilpatrick, ČTK/AP

Generál Petr Pavel

Článek

Z čeho podle vás vychází tvrzení západních politiků, že Rusko je už připravené k invazi na Ukrajinu?

Vychází z informací zpravodajských služeb a pozorovatelů na místě. Hromadění bojových sil, jejich přisunování blíž k hranicím, uvádění do vyššího stupně pohotovosti, přisouvání logistické, ženijní a dělostřelecké podpory jsou indicie, které jasně ukazují na přípravu agrese. Také obviňování Ukrajiny z genocidy v okupované části Donbasu, evakuace civilních obyvatel z této oblasti a mobilizace, to vše směřuje k tomu, že agrese může začít v jakýkoli okamžik.

Jak si vysvětlujete, že ruské jednotky zůstanou v Bělorusku do té doby, než se stáhnou alianční jednotky z Pobaltí a Polska?

Je to další kamínek do celé skládačky. Rusko-běloruské cvičení je demonstrací sil a zároveň to umožnilo přesunout do Běloruska dalších 30 tisíc vojáků. Rusové mají s Běloruskem nadstandardní vztahy. Lukašenko je potřebuje už jen proto, aby si zajistil vlastní politickou existenci, a je připraven udělat cokoli a hraje Rusům jen do karet.

Šándor: Rusové přitápí pod kotlem, je to nebezpečná hra

Domácí

Je ještě možná diplomatická cesta?

Jsem stále přesvědčen, že Putin nepůjde nejhorší cestou a tou je plnohodnotná válka. Ta by mu stejně nepřinesla to, co očekává. Spíše naopak sjednotí celý Západ i ty, co k němu byli vstřícnější. A zároveň popudí proti sobě i tu část ukrajinské populace, která je jinak Rusku nakloněna, a před celým světem ze sebe udělá agresora. Velká válka, která přinese spoustu škod a obětí, se jinak hodnotit nedá. To určitě nelze vysvětlit, že jednal v sebeobraně.

Může Západ některé podmínky Ruska splnit?

Přetahovaná o požadavky Ruska se točí hlavně kolem toho, zda má Ukrajina mít možnost vstoupit do NATO. Západ k tomu podle mého měl přistoupit tak, že Rusko má právo na legitimní bezpečnostní požadavky, ale ty nemohou být řešeny na úkor jiného státu. Je možné se bavit o přítomnosti vojsk na obou stranách, ale je nutné se vrátit k jednacímu stolu. Je tam řada věcí ohledně kontrol a odzbrojování, o kterých je možné mluvit, ale to by prezidentu Putinovi muselo jít o bezpečnostní garance, ale jemu jde o víc.

O co mu jde, o větší respekt?

Určitě. Netají se s tím, že rozpad Sovětského svazu považuje za geopolitickou katastrofu 20. století a že chce Rusku vrátit jeho velikost a respekt.

Snaha obnovit SSSR, porušení mezinárodního práva, zní v reakcích na uznání republik na Donbase

Evropa

Podle Borise Johnsona se Rusko chystá na Kyjev, ale neukazují poslední události spíše, že jim jde spíše o Donbas.

Podle vojenské analýzy soustředění vojsk a možných směrů je varianta útoku na Kyjev velice pravděpodobná. Vzdálenost Kyjeva od běloruských hranic a soustředění ruských sil této variantě nahrává. Variant je více, ale jestli tomu tak bude, je druhá věc. Je dobře, že se o těchto variantách mluví, není to strašení, ale upozornění na reálnost takového konfliktu, protože pokud budou v Kyjevě žít dál normálním životem, a něco opravdu přijde, tak ztráty mohou být obrovské.

Pokud ke konfliktu dojde, co bude dělat NATO?

NATO nemůže pomoci Ukrajině vojensky, maximálně může přispět materiálně, zpravodajsky nebo logisticky. A také jsou tu ekonomické sankce, na kterých se Evropa shodla a které budou bolet i Evropu.

Vydrží Alianci jednota, o které teď mluví?

Čím je hrozba hmatatelnější, tím jsou jednotnější názory členů NATO. Pod tlakem a hrozbou soudržnost spíše roste než naopak.

Putin: Žádáme Kyjev, ať se projeví odpovědně a zabrání krveprolití, jinak ho bude mít na svědomí

Evropa

Je možné, aby se shodlo Polsko a Německo, země s tak rozdílnými názory na Rusko?

Myslím, že ano. Prohlášení Německa, že jsou ochotni uzavřít projekt plynovodu Nord Stream 2 a připojit se k tvrdým sankcím, na to ukazují.

Kdy se rozhodne, že to skončí válkou, nebo smírem?

Těžká otázka. Někteří říkají, že konflikt už začal. Pokud se rozjede vlna různých incidentů – nechci tomu říkat záměrně provokace, protože to používají obě strany – tak incidenty mohou narůstat a potom přechod k skutečnému konfliktu nelze ani pozorovat. Pořád bych nechtěl vyloučit, že je prostor k urovnání.

Bude záležet, jak na to bude nahlížet prezident Putin a jestli některý z návrhů bude dostatečně atraktivní, aby o tom začal uvažovat, nebo jestli je rozhodnutý o tom, že jakákoli jiná cesta by znamenala ztrátu tváře a svým způsobem katastrofu pro Rusko.

Je v tuto chvíli reálný summit Biden–Putin a mohou tím něco Rusové získat?

Pokud jim jde o nový bezpečnostní systém a záruky, tak ano, ale pokud jim jde o něco jiného, např. potrestat zlobivou Ukrajinu a ukázat Západu vojenskou sílu, tak tam ochota jednat nebude. Když se začne jednat teď, tak je tam vůle jít Rusku naproti do té míry, která nebude ohrožovat žádný stát NATO, ani žádného partnera a zároveň uklidní Rusko, více než kdy jindy.

Reklama

Výběr článků

Načítám