Snaha obnovit SSSR, porušení mezinárodního práva, zní v reakcích na uznání republik na Donbase

„Putinovo uznání separatistických republik na východě Ukrajiny je snaha obnovit Sovětský svaz na úkor svobodných a suverénních zemí. To civilizovaný svět nesmí nikdy tolerovat! A na Putinově šachovnici není pouze Ukrajina, jsme tam i my,“ uvedla Černochová na Twitteru.

Český premiér Petr Fiala zopakoval, že Česko stojí za nezávislou a svobodnou Ukrajinou. „Z vlastní historie si dobře pamatujeme, že podobné kroky namířené proti suverénním sousedním státům k míru nikdy nevedou,“ napsal Fiala na Twitter.

„Ze strany Ruska jde porušení mezinárodního práva a o akt agrese vůči sousednímu suverénnímu státu. Podporujeme jednotnou reakci EU a partnerů,“ dodal Fiala.

Jako jednoznačné porušení mezinárodních dohod označil Putinův krok i šéf české diplomacie Jan Lipavský. „Jednostranné uznání dvou území ovládaných proruskými ozbrojenci je hrubé porušení mezinárodního práva, teritoriální integrity Ukrajiny a porušení Minských dohod.“

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) a šéfové zahraničních výborů Senátu Pavel Fischer a Sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09) s odkazem na české historické zkušenosti zmínili „bratrskou pomoc“ Ruska Ukrajině. „Rusko opět dokazuje, že nezná bratra,“ reagoval Rakušan.

Podle šéfa senátního zahraničního výboru Fischera se Putinovské Rusko rozhodlo hrubě porušit pravidla mírového soužití států a podkopává mezinárodní řád založený na respektu suverenity. „Pokud by na území dvou samozvaných republik nyní vstoupil ruský voják, aby poskytl takzvanou bratrskou pomoc, půjde z pohledu mezinárodního práva o invazi a z pohledu Ukrajiny o pokus o okupaci,“ uvedl Fischer.

Pokud by Česko nebylo podle šéfky vládní TOP 09 a předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové v NATO, bylo by také v ohrožení. „Nebýt Václava Havla a dalších, kteří nás přivedli do NATO, jsme ve stejném ohrožení jako Ukrajina i my. Nenechme je napospas,“ vyzvala šéfka dolní komory.

Kritické hlasy zaznívají také ze zahraničí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Kreml nadále podkopává snahy o řešení konfliktu, porušuje Minské dohody, podněcuje konflikt na východní Ukrajině a snaží se zinscenovat záminku k opětovné invazi na Ukrajinu. Stoltenberg Moskvu vyzval, aby přestala rozdmýchávat konflikt a zvolila diplomacii.

Rozhodnutí Ruska uznat nezávislost povstaleckých samozvaných republik na východě Ukrajiny je jasným porušením Minských mírových dohod a tento krok nezůstane bez odpovědi. V pondělí se na tom telefonicky shodli německý kancléř Olaf Scholz a prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron.

„Německo, Francie a USA rozhodnutí ruského prezidenta (Vladimira Putina) ostře odsuzují,“ uvedl mluvčí německého kancléře Steffen Hebestreit.

Scholz, Biden a Macron vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a ocenili doposud zdrženlivou reakci ukrajinských představitelů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Shodli se rovněž na tom, že nadále budou usilovat o územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a zároveň chtějí předejít další eskalaci napětí.

Pro okamžité sankce se zatím kromě unijních činitelů vyslovila i Británie, která je představí v úterý, polský premiér Mateusz Morawiecki či představitelé Litvy a Lotyšska.

Dlouholeté snahy OBSE a rovněž normandské skupiny, tedy Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie, přišly podle německé ministryně zahraničí z nepochopitelného důvodu vniveč. Německo vyzvalo Moskvu, aby rozhodnutí vzala zpět. „Na porušení mezinárodního práva budeme reagovat. Dohodneme se na tom s našimi partnery,“ dodala Baerbocková.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání o národní bezpečnosti, které svolal kvůli nejnovějšímu vývoji na Ukrajině, vyzval k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN a k přijetí cílených evropských sankcí. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že ruské rozhodnutí považuje za porušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, které je „neslučitelné se zásadami Charty OSN“.