Článek
Jak vnímá Čína válku na Ukrajině?
Čína je nejspíš překvapená, jak konflikt eskaloval a jak na něj reagovaly západní státy. Že tvrdým jednotným způsobem odtrhly Rusko od globální ekonomiky. Ještě krátce před invazí Ruska na Ukrajinu na začátku olympijských her v Pekingu se sešli ruský prezident Vladimir Putin s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čína do té doby ještě nikdy takto bezprecedentním způsobem nevyjádřila takto jasně podporu ruských zájmů v Evropě a neohradila se proti rozšiřování NATO.
Čína kalkulovala s tím, že se situace na Ukrajině může vyhrotit, ale předpokládala, že dojde k patu nebo k rychlé a efektivní operaci jako v případě Krymu. Ze situace na Ukrajině proto byla podle mě překvapená a dostala se do horší pozice, než čekala.
Čína se už rozhodla pomáhat Rusku ve válce, bojí se Američané
Čína a Rusko si na začátku února slíbily, že se budou navzájem podporovat v hájení svých klíčových zájmů a že prohloubí své strategické vztahy. Jak si to vysvětlovat? Lze očekávat, že by společně postupovaly i ve válce, pokud by se rozhořela mezi dalšími státy mimo Ukrajinu?
Jedna rovina rusko-čínského partnerství je rétorická. Má jasné limity. Není to vojenská aliance. Rusko nemá povinnost vojensky pomoci Číně a Čína nemá povinnost vojensky pomoci Rusku, ani v případě Ukrajiny. Předpokládám, že když Čína deklarovala tuto podporu Rusku, tak netušila, že dojde k tak velkému konfliktu na Ukrajině – poměrně rychlou a bezproblémovou operaci, kdy se Ukrajinci brzy vzdají, nakonec nejspíš předpokládala i Moskva. Rusko teď očekává od Číny podporu a západní státy zase nahlížejí na Čínu jako na možného komplice. Není to pro Čínu příjemná situace.
Čína nechce v případě konfliktu na Ukrajině stát otevřeně za Ruskem. Tvrdí a opakuje, že se jí konflikt netýká, a snaží se tvářit neutrálně, i když zároveň také opakuje, že za konflikt může NATO a USA, nikoliv Rusko. Čína vůbec Rusko nekritizuje, ale zároveň nemá zájem, aby se nechala vtáhnout do konfliktu, a už vůbec ne do globálního.
Média informovala, že Rusko údajně požádalo Čínu o vojenskou pomoc. Poskytla by ji podle vás, jak se obávají Američané?
Stále se objevují nové detaily k této informaci. Podle toho, co o tom zatím vím, tak žádost o vojenskou pomoc mohla být součástí dlouhodobější vojenské spolupráce, nemusí to být nic, co by Rusko žádalo v reakci na neúspěšný průběh invaze.
Čína napočítala nejvíc nově nakažených koronavirem za dva roky
K otázce, zda by byla Čína ochotná Rusku vojensky pomoci… Myslím, že určitě ne veřejně. Čína se prezentuje tak, že chce hrát v konfliktu pozitivní roli, a kritizuje USA a EU s NATO, že dodávají zbraně na Ukrajinu a vyostřují situaci. Určitě by pak nedávalo smysl, aby začala otevřeně podporovat Rusko dodávkami zbraní. Kdyby se tyto informace dostaly ven, tak by to pro Čínu nebylo výhodné. Ale máme velmi omezené zprávy o tom, co si o této možnosti myslí její nejvyšší představitelé.
Myslím, že Spojené státy s touto informací přišly proto, aby zatlačily na Čínu a ukázaly, že podpora Ruska je něco, co není pro USA a západní státy akceptovatelné. Snaha je vytvořit na Čínu tlak, že není v jejím zájmu podporovat Rusko.
Mohl by však Západ v krajním případě, pokud by Čína začala Rusko otevřeně podporovat, zakročit? Sankce proti Číně by se dotkly ekonomiky Západu tak výrazně, že je jistě nebude chtít uvalit.
Mohlo by jít o nějaké sekundární sankce, určitě by nešlo o stejné sankce, jaké jsou uvaleny na Rusko. Nyní se hovoří o tom, že Čína bude chtít existující sankce vůči Rusku obcházet. Máme ale v posledních pár týdnech důkazy, že bude ochotna sankcemi se řídit, to už známe z minulosti, i po anexi Krymu se Čína sankcemi proti Rusku řídila. Protože možnost sekundárních sankcí ze strany USA je pro Čínu velmi nebezpečná, stále je na Západu velmi závislá.
Postoje Ukrajiny a Ruska při jednáních už podle Zelenského znějí realističtěji
To, že Čína odmítla dodat Rusku nějaké náhradní díly na letadla, nebo čínské banky prozatím pozastavily financování části obchodu s Ruskem, je další důkaz, že Čína postupuje velmi opatrně. Navíc si nemyslím, že by Západ měl apetit bezprostředně usilovat o konflikt i s Čínou. Už sankce proti Rusku jsou pro západní státy obrovsky nákladné. Pokud by se k tomu přidala obchodní válka s Čínou, tak by to bylo velmi těžké utáhnout. Ale zatím si nemyslím, že je to pravděpodobné, a jak Čína, tak Západ se budou tomuto scénáři snažit vyhnout.
Bude Čína na Rusku vydělávat, když na ní bude ekonomicky závislé?
To byl nejspíš jeden z kalkulů, se kterými Čína Rusko podpořila. Vypočítala si, že pokud se bezpečnostní situace ve východní Evropě zhorší, tak jí to nahraje. Rusko bude více izolované a bude ekonomicky i geopoliticky víc spoléhat na Čínu. Už existovala zkušenost po anexi Krymu, kdy začaly obě země víc spolupracovat v energetické oblasti, Rusko začalo Číně dodávat zbraně, které předtím odmítalo poskytnout, a tak dále.
Na druhou stranu, pokud by Rusko bylo tak oslabené, že by se v něm zbortil režim a byl by nahrazen, to by byl pro Čínu ten nejhorší katastrofický scénář.
Proč by pád Vladimira Putina měl být pro Čínu katastrofa?
Neumíme si představit, jak by vypadal nový režim v Rusku. Je to čistá spekulace. Ale jednoznačně se dvě desetiletí rusko-čínské vztahy neustále zlepšovaly. Číně to přinášelo mnoho výhod. Nemusela se například zabývat bezpečností své severní hranice, která má několik tisíc kilometrů. Na mezinárodní scéně fungovala jejich vzájemná podpora, obě země například shodně tvrdí, že demokracii nebo lidská práva si každý stát může definovat sám.
Bývalý analytik NATO: Válka na Ukrajině může trvat měsíce i roky
Redefinovaly svobodu internetu na „internetovou suverenitu“. Bylo mnoho oblastí, v nichž fungovala „autoritářská solidarita“ mezi Ruskem a Čínou. Zároveň je pro Čínu Rusko stabilní ekonomický partner, především v energetice a nerostných surovinách. Jako autoritářský stát také nepředstavuje hrozbu šíření demokracie v Číně. Pokud by Čína o toto přišla, výrazně by to zhoršilo její mezinárodní pozici.
Neměla by Čína trvat na územní celistvosti Ukrajiny kvůli své otázce Tchaj-wanu? Přece by Čína měla uznávat nenarušitelnost celistvosti jiné země, aby svět uznával politiku jedné Číny.
Čína v tomto ohledu vystupuje protichůdně. Opakuje, že uznává územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, zároveň Rusko vůbec přímo nekritizuje. Čína analogicky nikdy neuznala ruskou anexi Krymu. Ale přitom i tehdy Čína přimhouřila oči před ruským rozkouskováním Ukrajiny a vztahy s Ruskem od té doby značně zintenzívněly.
Co se týká Tchaj-wanu, Čína odmítá, aby se tyto otázky spojovaly. Tvrdí, že situace je odlišná. Čína deklaruje, že Ukrajina je suverénní stát, ale Tchaj-wan nikdy suverénní stát nebyl a vždy byl součástí Číny. Reálně se Čína až tak neobává precedentu. Podpora územní integrity je pro Čínu především deklarativní a je si vědoma, že tyto otázky jsou v geopolitické realitě světa závislé na „právu silnějšího“.
Čína popírá, že by Moskva žádala o vojenskou pomoc
Jak Číňané vnímají válku na Ukrajině z lidského hlediska? Jsou z toho otřeseni, jako my v Evropě, nebo jsou k informacím chladní?
Nálady se dají pozorovat v diskusích na čínském internetu. Hlavní rámec nahlížení na konflikt je, že za něj mohou Spojené státy americké a NATO. Stejně jako v ruských, tak i v čínských médiích se o konfliktu nehovoří jako o válce. Je to vnímáno tak, že Rusko bylo přinucené k vojenské operaci, že nemělo na výběr. V tomto kontextu také pozorují to, co se děje.
Velmi často diskutující poukazují na pokrytectví Západu, že válka v Iráku nebo Afghánistánu nikoho nezajímala a nikdo proti ní neprotestoval – což samozřejmě není pravda – a diví se, že o Ukrajinu se Západ zajímá. Přitom však sympatizují s Ruskem a myslí si, že západní státy mají dvojí metr – jeden na sebe a druhý na Rusko, Čínu a ostatní státy.
Samozřejmě se objevují i hlasy, které jsou proukrajinské a proti válce, ale jejich počet je marginální. Obraz čínského internetu je zcela opačný, než jaký je u nás. Ale musíme brát v potaz, že diskuse na čínském internetu jsou cenzurované. Takže kompletní obraz nám to neposkytne. Unikly například instrukce čínských médií, že se nesmí objevovat protiruský a prozápadní obsah. Válka na Ukrajině Čína vnímá jako konflikt Ruska a Západu. Ukrajina tady nehraje významnou roli, jen jako oběť velmocí.
Převzala čínská média od Rusů i ten narativ, že ve vedení Ukrajiny jsou nacisti?
Pokud se bavíme o tom, jak o válce na Ukrajině referují státní média, tak ta zcela nepřebírají ruskou rétoriku. O „ukrajinských fašistech“ se však hovoří na sociálních sítích. Co se z ruských narativů objevuje i ve státních médiích, to jsou dezinformace o údajných amerických laboratořích na biologické zbraně, které na Ukrajině mají být. O tom hovoří čínská státní média včetně televize. Tvrdí, že Američané chtěli pomocí zvířat šířit viry. Proč to šíří? Protože to navazuje na dezinformace, že koronavirus mohl vzniknout v USA jako biologická zbraň.
Jak víc trestat Rusko? Udělali jsme už vše, brání se Oracle
Rusové jsou od objektivních informací odříznutí. Jak se k nim dostanou Číňané? Vědí, jak to doopravdy na Ukrajině vypadá?
Válka je velké téma i v Číně. Je sledovaná na sociálních sítích, informují o ní státní média. Informace ale samozřejmě prochází určitým filtrováním a zasazováním do interpretačních rámců. Média dávají větší prostor vyjádřením Rusů, především pokud tvrdí, že za situaci mohou Spojené státy a dále ji zhoršují.
Co se týká čínského internetu a přístupu k západním médiím, většina z nich je zablokována už dlouhodobě. Ale pokud někdo chce, tak na to existuje speciální software (VPN) a k západním médiím se dostane. Ale ani to neznamená, že se na konflikt budou dívat stejným prizmatem jako my. V Číně neexistuje stejná kulturní afinita vůči Ukrajincům jako u nás a ten konflikt pro ně není tak bezprostřední a šokující. Lidé mají naopak často tendenci dívat se na to v kontextu rostoucí averze vůči Západu.