Hlavní obsah

Bývalý analytik NATO: Válka na Ukrajině může trvat měsíce i roky

15. 3. 2022, 15:23
Právo, zr

Dohoda, která by ukončila válku mezi Ruskem a Ukrajinou, je v současné situaci nepravděpodobná. Konflikt může trvat měsíce i roky, řekl v rozhovoru pro Novinky bývalý analytik NATO a šéf Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.

Foto: Jana Dobešová

Ondřej Ditrych (1982) je ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů.

Článek

Rusové dál ostřelují ukrajinská města, jejich pozornost se navíc začala upínat i na západní Lvov apod. Je podle vás v této situaci na dohled nějaká reálná podoba smíru mezi Ruskem a Ukrajinou?

V budoucnu určitě ano, teď ale těžko. Navzdory hrozivým humanitárním dopadům nejsme v situaci, že by obě strany nevěřily v to, že mohou na bojišti dosáhnout lepších pozic.

Co si můžeme představit, je, že bude Ukrajina rozdělena na dvě části, jedna bude pod ruskou okupací a bude v ní probíhat guerillová válka

Prostor pro jednání o smíru přijde ve chvíli, kdy na bojišti bude určitá rovnováha sil a její udržování bude pro obě strany nákladné. V tu chvíli budou obě strany motivovány k tomu, aby hledaly diplomatické řešení. Nyní je takový průlom nepravděpodobný.

Na Ukrajině se nezastavíme, zalykal se v televizi vztekem přední ruský propagandista

Evropa

Samozřejmě přispět mohou i vnější aktéři, členové mezinárodního společenství, kteří nejsou přímo zapojeni do konfliktu. A to jednak tím, že zvýší náklady na invazi formou sankcí, nebo vytvoří nějaké pobídky, jako jsou budoucí bezpečnostní záruky.

Jak dlouho podle vás může válka trvat? Pro Rusko je invaze mimořádně nákladná, Ukrajina sice dostává ze Západu zbraně, nikoliv však vojáky…

Já bych řekl, že konflikt může trvat měsíce i roky. Může to být dlouhá protahovaná válka. Původní představa ruského politického velení byla, že to bude velmi krátký konflikt, že ruská síla projede Ukrajinou jako nůž máslem a dostane se do Kyjeva, dojde ke svržení ukrajinské vlády a bude to snadné bleskové vítězství.

Dnes vidíme, že válka má jinou podobu. Je to lidská katastrofa. Rusové ostřelují města, postupují velmi pomalu, vojáci mají nízkou morálku.

Vzdejte se a budeme se k vám chovat jako k lidem, vyzývá Zelenskyj ruské vojáky

Evropa

Válka se může změnit do jiné podoby. Co si můžeme představit, je, že bude Ukrajina rozdělena na dvě části, jedna bude pod ruskou okupací a bude v ní probíhat guerillová válka. Válka v podobě, ve které ji sledujeme dnes, nemusí nutně trvat měsíce, ale konflikt může pokračovat a může zůstat nedořešený.

Rusko žádá mimo jiné po Ukrajině, aby zmenšila svou armádu, uznala samostatné lidové republiky Luhanskou a Doněckou, uznala Krym jako součást Ruska… Myslíte, že pokud by na tyto požadavky Ukrajina kývla, bylo by po válce? Nevrátili by se Rusové zase za několik let s dalšími požadavky?

To není vyloučené. I když vidíme, že se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává mnohem víc, než čekala. Ale musíme realisticky vnímat, že ruský stát má expanzivní tendence, chce vytvořit sféru vlivu ve východní Evropě.

Jeho hlavním cílem je pochopitelně Ukrajina, ale s jídlem roste chuť a v našem zájmu je, abychom ruským expanzivním tendencím postavili hráz. A to jak v podobě posílení naší vlastní obranyschopnosti na východním křídle Severoatlantické aliance, tak v podobě nějaké předsunuté obrany.

Bude podle vás chtít Rusko s Běloruskem pokračovat v invazi i v dalších zemích, např. v útoku na Moldavsko, což naznačila fotografie běloruského prezidenta Lukašenka s mapou, která kolovala internetem?

Je to reálná možnost, pokud budou ruské síly pokračovat na jižní Ukrajině. Ukrajina má v ruské státní geopolitice zvláštní místo. Je tam silný resentiment z rozpadu Sovětského svazu a toho, co následovalo. Ruský politický establishment to vnímá jako ponížení. Nejen z hlediska toho, co se dělo v Rusku v 90. letech, ale i z postupu Západu, tedy Severoatlantické aliance, protivníka ruského státu, směrem na východ.

Příměří s Ruskem uzavřeme nejpozději v květnu, věří Zelenského poradce

Válka na Ukrajině

Kdyby Ruská federace na Ukrajině uspěla a měla ji zkolonizovat, tak by se mohla snažit postupovat dál. V našem zájmu je, aby se to nestalo.

Umíte si představit, že by Rusové Ukrajinu po takovéto válce okupovali?

Na začátku se ruská státní propaganda snažila šířit narativ, že je v Kyjevě zkorumpovaný režim, který by neměl mít podporu Ukrajinců. Součástí narativu bylo, že se režim údajně dopouštěl i genocidního chování na východě Ukrajiny a vojenská intervence tak měla být humanitární a měla vést k sesazení ukrajinského režimu.

Co vidíme, je bezohledná destrukce ukrajinských měst, velké humanitární ztráty. Ale ruský stát se nesnaží vytvořit si sféru vlivu a být velmocí s vládou, která svou legitimitu čerpá ze souhlasu ovládaných. Ten stát jak doma, tak i navenek, vystupuje a moc si zajišťuje represivně a hrubou silou.

Konflikt se odehrává jen pár kilometrů od hranic zemí NATO. Minulý týden dron, který odstartoval z Ukrajiny, spadl i s výbušným zařízením na předměstí chorvatského Záhřebu… Nemůže se stát, že by omylem nějaká raketa či bomba spadla i na území sousedního státu NATO? Co by následovalo pak?

Pokud bychom si představili scénář jedné zbloudilé rakety, tak to by asi situaci nemuselo nevyhnutelně eskalovat. Na druhé straně problémem by třeba už byl cílený útok na konvoje s vojenskou pomocí, která na Ukrajinu proudí. Ruský stát vysílá signály, kterými na tuto možnost upozorňuje a snaží se nás od pomoci Ukrajině odradit.

Další dron spadl na území NATO. Ruský průzkumník havaroval v Rumunsku

Válka na Ukrajině

Já zcela chápu, proč NATO neuvažuje o bezletové zóně. Lidé, kteří po ní volají, moc nerozumějí tomu, o co jde, i když mají dobré úmysly. Ale od vojenské pomoci bychom se neměli nechat odstrašit.

Co by se podle vás mohlo stát, pokud by Rusko zaútočilo na konvoj s vojenskou pomocí?

S vysokou mírou jistoty by reagovala celá Severoatlantická aliance. Reakce by neznamenala přímý vstup do války, byla by to asi nějaká omezená eskalace směrovaná na nějaké vojenské cíle. Ale ani Rusko se nechce teď dostat do otevřeného konfliktu se Severoatlantickou aliancí, pokud nezačneme na ruské cíle útočit přímo sami.

Moskva: Konvoje se zbraněmi budeme považovat za legitimní cíle

Válka na Ukrajině

Domnívám se, že nás chce hlavně zastrašit. Hrát si s našimi strachy a úzkostmi je ostatně dlouhodobě důležitý prvek ruské asymetrické, hybridní strategie - a umí to docela dobře.

Chápu, že je NATO opatrné, aby situaci nezhoršovalo a do konfliktu se nezapojily další země. Ale nemělo by alespoň lépe hlídat vzdušný prostor členských zemí, aby nedocházelo k tomu, že nám budou nad hlavami létat drony s výbušninami?

NATO je opatrné, ale dělá i dost pro posílení své obranyschopnosti. Přesouvá své síly na východ, na hraniční země, včetně Slovenska, kam posíláme jednotky i my. Byly aktivovány alianční obranné plány. NATO reaguje na situaci, i když nedošlo k napadení členského státu, pro který neplatí mušketýrský článek číslo 5 Washingtonské smlouvy - „jeden za všechny a všichni za jednoho“.

Vedle toho členské státy podporují Ukrajinu vojensky, ale snaží se zůstat pod eskalačním prahem, aby válka nepřerostla ve válku regionální. A to i z toho důvodu, že ať chceme, nebo ne, tak Rusko je jaderná velmoc. Západní země nemají žádnou nedávnou zkušenost z konfliktu s protivníkem, který dokáže konflikt eskalovat tak, jak to dokáže ruský stát.

Peskov perlí: Západ nás podněcuje, abychom dobývali ukrajinská města

Válka na Ukrajině

Tento konflikt by pro nás mohl být mnohem více zraňující než západní intervence, které pamatujeme. Řada lidí je nešťastná z toho, že neděláme víc a přihlížíme tomu, co se na Ukrajině děje. Rozumím tomu. Ale rozhodnutí o válce a míru by se měla dělat bez emocí.

Rusko obvinilo Ukrajinu z výroby biologických zbraní. Co je cílem?

Je znepokojivé, že Rusko buduje dezinformace o tom, že jsou na Ukrajině laboratoře, které vyvíjejí biologické zbraně a jsou řízené ze Spojených států amerických. V řadě dezinformací bývá malé zrnko pravdy. V tomto případě je to tak, že Spojené státy skutečně financují biologický výzkum – ale v oblasti nemocí a jejich předcházení.

Ne veškerá komunikace se odehrává veřejně, takže se dá očekávat, že západní země komunikují s Ruskem i nějakými zadními dvířky

Rusko však několik týdnů šíří zprávu, že je to zbraňový program. Varovné je, že si Rusko možná buduje předpolí pro nějakou, asi omezenou operaci, kterou bude chtít hodit na Ukrajinu. Víme, že Rusko nějaký chemický a biologický zbraňový program má.

Jak by západní svět zareagoval, pokud by ve válce na Ukrajině byly použity biologické zbraně?

Je to něco, co by západní země nemohly nechat být. V tomto smyslu i vystupují. Bylo by to vnímáno jako eskalační a zřejmě by následovala odveta ze strany Spojených států, které se normu nepoužívání zbraní hromadného ničení snaží dost konzistentně vynucovat a trestat případy jejího porušení.

Ale jaká?

Narážíme znovu na určitý na eskalační strop. Chceme se vyhnout regionální válce NATO a Ruska. Ale nějaká eskalace je pravděpodobná.

Zatímco Putin nepřímo pohrozil Západu jadernými zbraněmi, když se do konfliktu na Ukrajině bude míchat, Západ jasnou červenou čáru, za niž Rusko nesmí, nevymezilo. Nemělo by NATO také dát najevo jasné meze? Připadá mi, že zatím hrozíme jenom sankcemi.

Sankce nejsou to jediné, co děláme. Na Ukrajinu proudí velká vojenská pomoc, posilujeme svou obranyschopnost. Je dobře, že v odpovědi na nevyslovenou tichou výhrůžku, že Rusko je jaderná velmoc, jsme neodpověděli další eskalací napětí. K použití zbraní hromadného ničení, jaderných, chemických či biologických, se poradce Bílého domu Jake Sullivan vyjádřil tak, že by to mělo vážné důsledky.

Rusové se chystají likvidovat munici u Záporožské jaderné elektrárny, tvrdí Ukrajinci

Evropa

Ne veškerá komunikace se odehrává veřejně, takže se dá očekávat, že západní země komunikují s Ruskem i nějakými zadními dvířky. Někdy je ostatně dobré nebýt při odstrašování s hrozbami moc konkrétní a nechat protivníka hádat, co na něj chystáme. Když už ale hrozíte, abyste někomu v něčem zabránila, je pro věrohodnost následně nutné svým slovům dostát.

Dokáže se podle vás Rusko se sankcemi vyrovnat a naučit se tak žít i dlouhodobě?

Řekl bych, že vyrovnat ano, ale cena, kterou za to zaplatí, bude vysoká. Bude to zchudlý, uzavřený stát, odloučený od okolního světa, možná s výjimkou Číny a pár dalších trhů, jako je Turecko nebo Indie. Na Číně si asi Rusko vybuduje velkou závislost. Se slušnou mírou jistoty můžeme říci, že v Rusku je mnoho lidí, kteří tu cenu nechtějí platit. Od oligarchů po běžné lidi.

Tito lidé často nejsou přesvědčení demokrati. Asi hodně z nich sdílí ruský nacionální šovinismus, ruská státní ideologie u nich může rezonovat, i díky obrovské informační převaze, kterou ruský stát má.

Rusko varuje, že dluh splatí v rublech

Válka na Ukrajině

Ale říkat, že mají v krvi jed, jak taky v české debatě zaznělo, to není nic jiného než rasismus. Je to nemorální nesmysl a taky velmi nepraktická politika. Protože co z toho plyne? Pokud nechceme ruskou společnost kolonizovat, zotročit či vyhladit, tak k čemu takové rasistické civilizační a paušalizační argumenty vedou?

Klíčová otázka je, jestli se ti, kteří proměnu Ruska podle těch výše naznačených linií nechtějí, a nechtějí za ni platit, dokážou mobilizovat buď přímo proti režimu, nebo na něj aspoň zatlačit, ať změní svou zahraniční politiku.

V neděli dopadly z Íránu vypálené rakety nedaleko amerického konzulátu v Irbílu. Má to souvislost s válkou na Ukrajině?

Jsem si skoro jist, že nemá. Ani není úplně jisté, že byl americký konzulát cílem. Spíš se spekuluje, že je to odveta za nedávný útok izraelských sil u Damašku.

Exploze v iráckém Irbílu. V blízkosti amerického konzulátu dopadlo několik raket

Zahraniční

Nasvěcuje nám to ale skutečnost, že se dnes sice pochopitelně upínáme na to, co se děje na Ukrajině, ale už nemáme čas věnovat pozornost tomu, že roste napětí na Balkáně, v Bosně. Že selhala jednání mezi Saúdskou Arábií a Íránem a budoucnost obnovené jaderné dohody s Íránem visí ve vzduchu. Dějiny neplynou jenom ve východní Evropě.

Reklama

Výběr článků