Hlavní obsah
Protest proti zabití íránského generála Kásima Sulejmáního Foto: Wana News Agency, Reuters

Americký prezident Donald Trump rozhodl o likvidaci velitele íránských elitních jednotek Kuds generála Kásima Sulejmáního už před sedmi měsíci, uvedla americká stanice NBC. Její tvrzení ve čtvrtek v Dillí zopakoval íránský ministr zahraničních věcí Džavád Zaríf, který překvapivě řekl, že Teherán nepožaduje stažení amerických sil z oblasti.

Protest proti zabití íránského generála Kásima Sulejmáního Foto: Wana News Agency, Reuters
Trump schválil zabití Sulejmáního už před více než půl rokem, uvedla stanice NBC

Informaci, že Trumpovo rozhodnutí zlikvidovat Sulejmáního je staršího data, potvrdilo NBC pět bývalých i současných vysokých vládních představitelů. Trump podle nich vydal nařízení zlikvidovat velitele sil Kuds loni v červnu s tím, že on osobně provedení operace schválí. Podle nich to Trump udělal poté, co Íránci sestřelili americký špionážní dron RQ-4 Global Hawk. Íránská protivzdušná obrana spadá pod Revoluční gardy, stejně jako síly Kuds.

Když Íránci 20. června nad Hormuzským průlivem sestřelili vyspělý americký špionážní dron RQ-4 Global Hawk za 140 milionů dolarů, Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton naléhal, aby odvetou bylo zabití Sulejmáního. „Prezidentovi byla postupně nabízena řada variant,“ uvedl jeden z amerických představitelů pro NBC. Prezident pak zařadil zabití Sulejmáního do seznamu možných podob odvety. Prezident však tehdy uvedl, že tato možnost bude použita jen v případě, že Írán překročí jím stanovenou hranici a zabije Američana.

Právě toto nařízení umožnilo, aby Spojené státy zvolily jako odvetu za opakované útoky šíitské irácké milice Katáib Hizballáh na americké základny právě likvidaci Sulejmáního. Při povánočním útoku Katáib Hizballáh na základnu K1 zemřel jeden najatý americký civilista a zraněni byli čtyři američtí vojáci. [celá zpráva]

První odvetou byl 30. prosince nálet na šest pozic a základny Katáib Hizballáh v Sýrii a v Iráku, při nichž bylo zabito 25 šíitských milicionářů.

Demonstranti v Bagdádu pak zaútočili na americké velvyslanectví a zapálili je. K zorganizování protestu se přihlásily šíitské Síly lidové mobilizace (PMF). Jejich součástí je Katáib Hizballáh. PMF jsou podporovány z Íránu.

Informace, které NBC získala, stanici nepotvrdily ani Bílý dům, ani Národní bezpečnostní rada. Mlčel i bezpečnostní poradce John Bolton a ministerstvo zahraničí. Podle NBC ale ukazují, že nešlo o narychlo zorganizovanou akci těsně před náletem na bagdádské letiště, při kterém byl Sulejmání zabit raketami, když jel v autě.

Už v roce 2017 hovořil o možném zabití Sulejmáního tehdejší bezpečnostní poradce Herbert Raymond McMaster jako o možnosti v rámci kampaně maximálního tlaku na Írán. Tato varianta nabyla na významu po nástupu Boltona do funkce bezpečnostního poradce v dubnu 2018. Bolton byl vyhozen v září, mimo jiné i kvůli neshodám v pohledu na politiku vůči Íránu a KLDR.

Americké tajné služby sledovaly pohyb Sulejmáního celé roky. Po nástupu Donalda Trumpa do funkce první ředitel CIA za jeho vlády (nynější ministr zahraničí) Mike Pompeo vyzýval prezidenta k agresivnějšímu přístupu vůči Sulejmánímu.

Rozporné íránské požadavky

Tvrzení NBC zopakoval v Dillí íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf. Prohlásil, že vraždou Sulejmáního byl především poškozen boj proti teroristické organizaci Islámský stát. Překvapivě řekl, že Írán nežádal stažení amerických vojáků z Iráku, ačkoli předtím íránští politici uváděli, že jedinou odpovídající odvetou za Sulejmáního smrt je odchod Američanů z regionu.

Naopak íránský prezident Hasan Rúhání řekl ve středu v televizním projevu, že by zahraniční vojáci měli z regionu odejít. Podle něj USA svými akcemi poškodily bezpečnost Blízkého východu a měly by se omluvit. Rúhání prohlásil, že američtí vojáci jsou v nebezpečí už nyní a vojáci států Evropské unie mohou být ohroženi v budoucnu.

Írán chce zachránit jadernou dohodu 

Zaríf dodal, že dohoda o íránském jaderném programu stále není mrtvá, i když ji už Írán začal porušovat, protože ji vypověděly Spojené státy a evropští signatáři nedokázali zajistit, aby na Teherán nedopadaly americké sankce. Stěžoval si však, že evropské země se chovají jako loutky USA a Británie papouškuje americké prohlášení.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků