Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Brandon Bell, Reuters

Výjimečný příběh Portorika: Volit prezidenta zde lidé nemohou, přesto se o jejich hlasy hrálo

Slovní spojení „právo volit“ není k nalezení v Ústavě Spojených států ani jednou. Volit ale mohou občané všech 50 států. Je přitom otázka, jak by například s nedávnými prezidentskými volbami zamíchali obyvatelé více než třímilionového Portorika. To sice USA patří, leč místní do prezidentských voleb zasáhnout nemohli.

Ilustrační foto Foto: Brandon Bell, Reuters

Reklama

Výjimečný příběh Portorika: Volit prezidenta zde lidé nemohou, přesto se o jejich hlasy hrálo

Portoriko je nezačleněným územím USA od roku 1917, není však státem a jeho obyvatelé, ačkoli jsou vlastně Američané, nemohou do federálních voleb zasáhnout. Leda by se z ostrova přestěhovali na pevninu.

Letošní prezidentské volby přesto zčásti o Portoriku byly. V zemi žije bezmála 3,2 milionu lidí, dalších přibližně šest milionů Portorikánců ale žije na americké pevnině. A to už letošním prezidentským kandidátům dávalo důvod, proč se o toto území a jeho obyvatele zajímat.

Šest milionů voličů, kteří mohou rozhodnout volby na tu či onu stranu.

„Portoriko nemá žádný hlas, jen přes Spojené státy. Volím za tři miliony obyvatel na ostrově, včetně celé mojí rodiny,“ řekl agentuře AP Jerick Mediavilla, jenž se před čtyřmi lety přestěhoval na Floridu. Právě tam žije nejvíce Portorikánců.

Nakloněni demokratům

Zhruba 1,2 milionu jich reprezentuje 27 procent hispánské komunity na Floridě. Druhý nejvyšší počet po amerických Kubáncích. A na příkladu okresu Polk se dá říct, že volící Portorikánce přesvědčil v letošních volbách spíš Joe Biden.

Přesné údaje zatím k dispozici nejsou, ale vedlejší statistiky mohou poskytnout určité vodítko. V Polku se počet portorikánské populace od roku 2013 téměř zdvojnásobil. Před čtyřmi lety zde kandidátka demokratů Hillary Clintonová porazila republikána Donalda Trumpa o 15 tisíc hlasů. Letos už byl rozdíl 21 tisíc.

Florida tradičně patří mezi proměnlivé státy. Ačkoli zde demokraté letos nakonec neuspěli, roli tady může hrát každý hlas a vzhledem k lidnatosti Floridy se hraje o 29 volitelů, což není zanedbatelné číslo. Po Kalifornii a Texasu vůbec nejvyšší.

Možným důvodem, proč se přízeň Portorikánců přiklání spíš k demokratům, jsou události související s hurikánem Maria z roku 2017. Zanechal po sobě zhruba tři tisíce mrtvých a škody v odhadu za 2 biliony korun v přepočtu.

Finanční pomoc? Zůstalo u slibů

Ještě rok poté, co se Portorikem hurikán přehnal, nefungovala v řadě domácností elektřina. Trumpova administrativa sice přislíbila finanční pomoc, jenže u slibu jen zůstalo. „Reakce federální vlády byla neadekvátní,“ vysvětluje starostka hlavního města San Juan Carmen Yulínová Cruzová. Až v září letošního roku prošel vládní balíček ve výši zhruba 291 miliard korun. Bezmála tři roky po katastrofě.

Prezident Trump přesto trval na tom, že federální vláda odvedla skvělou práci, a na dotaz, proč finanční pomoc poskytl až v září letošního roku, tedy zhruba měsíc a půl před prezidentskými volbami, odvětil: „My na tom pracovali už dlouho, ale demokraté nám to blokovali.“

Nemožnost hlasovat v nedávných volbách měly kromě Portorika ještě čtyři další nezačleněná americká území – Americká Samoa, Guam, Severní Mariany a Americké Panenské ostrovy. Tady však hovoříme o celkové populaci zhruba 385 tisíc lidí.

Speciální Washington D.C.

Zvláštním případem je také hlavní město USA Washington D.C. (District of Columbia). Tady se o příštím americkém prezidentovi hlasovalo, D.C. disponuje třemi voliteli, které získal Joe Biden. Jenomže kromě volebního práva v prezidentské volbě se v D.C. systém liší.

Jedná se totiž o federální distrikt – ve kterém se sice nachází všechny důležité instituce jako Bílý dům, Kongres či Nejvyšší soud – nemá však statut státu. To znamená, že D.C. nikdo nezastupuje v americkém Kongresu a v podstatě tak zástupci tohoto území nemají žádný hlas, tudíž nemohou o ničem rozhodovat. V prezidentských volbách může zhruba 700 tisíc obyvatel Washingtonu D.C. hlasovat jen díky 23. dodatku ústavy.

Statutem státu přitom disponuje dokonce i obdobně velká Aljaška nebo i nejméně zalidněný stát Spojených států Wyoming, který obývá asi 580 tisíc lidí. Důležité však je, že každý stát USA má minimálně dva zástupce (senátory) v Kongresu.

Bez statutu státu pracuje starostka Muriel Bowserová a zastupitelé Washingtonu D.C. v poměrně omezených podmínkách. O jakémkoli návrhu zákona totiž musí rozhodnout Kongres, zatímco u ostatních států se jedná o jednotlivé vlády daných států. Kongres v případě D.C. zasahuje i do vnitřních záležitostí a rozhoduje také o financích.

„Proto se chceme státem stát. Abychom měli dva senátory, kteří budou mluvit naším jménem,“ uvedla Bowserová. Situace se vyostřila v červnu letošního roku, kdy Trump navzdory přání starostky vyslal do ulic D.C. tisíce vojáků, aby potlačili protesty po smrti černocha George Floyda.

V roce 2016 odpovědělo v průzkumu 86 procent obyvatel D.C., že by uvítali, kdyby distrikt měl pod názvem New Columbia statut státu.

O tom, proč by hlavní město (ne vždy jím byl Washington D.C., ale v minulosti také New York nebo Filadelfie) nemělo mít statut státu, psal v Listech federalistů bývalý americký prezident a jeden z „otců zakladatelů” James Madison. Zakladatelé USA se obávali, že volení zastupitelé by díky tomu mohli nabýt větší moci než federální vláda.

Boj D.C. o získání statutu státu však pokračuje. Letos v červnu prošel Sněmovnou reprezentantů návrh zákona o tom, aby se D.C. stalo 51. státem USA. Ovšem šance na přijetí zákona Senátem, který ho bude projednávat, je velmi nízká.

Společnost Skopos Labs, která předpovídá dopady politiky na společnosti a trhy, uvedla, že pravděpodobnost přijetí tohoto zákona Senátem je zhruba 25procentní.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků