Hlavní obsah
Pražský hrad, sídlo prezidenta České republiky Foto: Vladimír Michna, Novinky

Jak je volen prezident České republiky

Funkční období prezidenta republiky trvá pět let, je možné být zvolen nejvýše dvakrát za sebou. Od roku 2013 probíhá přímá volba, předtím prezidenta vybíral Parlament.

Pražský hrad, sídlo prezidenta České republiky Foto: Vladimír Michna, Novinky
Jak je volen prezident České republiky

V srpnu 2017 stanovil předseda Senátu Milan Štěch dny konání voleb pátek 12. ledna a sobotu 13. ledna 2018, druhé kolo následovalo 26. a 27. ledna 2018. Úřad hlavy státu obhájil Miloš Zeman. V pátek se volí od 14 do 22 hodin, v sobotu od 8:00 do 14:00.

V prezidentských volbách se volí podle zásad většinového systému (jako při volbách do Senátu). V případě, že některý z kandidátů získá v 1. kole nadpoloviční počet platných hlasů, je tento kandidát zvolen.

V opačném případě se koná o 2 týdny později druhé kolo, ve kterém soupeří dva kandidáti s nejvíce platnými hlasy z 1. kola. V případě shodného počtu hlasů kandidátů (např. při děleném 2. místě), postoupí všichni takoví.

Pokud se před 2. kolem některý z postupujících vzdá kandidatury, pozbude práva být volen nebo zemře, do 2. kola postupuje kandidát, který se v prvním kole umístil na třetím místě.

Ve druhém kole vítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Pokud je takových více, zvolen nikdo nebyl a proběhne nová volba. Na ni dojde i v případě, že vítěz zemře před složením slibu, nebo slib nesloží předepsaným způsobem.

Právo navrhovat a volit

Navrhovat kandidáta smí skupina 20 poslanců, skupina 10 senátorů a každý občan starší 18 let, jehož návrh podpoří petice podepsaná alespoň 50 tisíci občany oprávněnými volit.

Hlasovat smí občan ČR, který se alespoň druhý den volby dožívá 18 let. Ve druhém kole smí volit Češi, kterým alespoň druhý den druhého kola je 18 let.

Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Do obálky se vkládá jeden hlasovací lístek, nijak se neupravuje, nic se na něm neoznačuje.

V prezidentské volbě tvoří celá Česká republika jeden volební obvod. Pokud chcete volit v jiném okrsku, než kde jste vedeni ve stálém seznamu, lze požádat o vydání voličského průkazu.

Hlasování ze zahraničí

Stejně jako při volbách do Poslanecké sněmovny lze i prezidenta volit na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR v zahraničí kromě honorárních konzulátů.

Na území, kde místní čas je oproti časovému pásmu v ČR posunut o 3 a více hodin dopředu (např. Indie, Čína, Austrálie), probíhají volby místo „českého“ pátku a soboty ve čtvrtek a pátek vždy od 14:00 do 21:00 místního času.

Na území, kde je oproti České republice čas posunut dopředu o nejvýše 2 hodiny (např. Bulharsko, Finsko, nejzápadnější regiony Ruska), probíhají volby v pátek od 12:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 12:00 místního času.

Na ostatních místech (např. Slovensko, Spojené království, USA) se hlasuje v pátek  od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00 místního času.

Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Slib prezidenta republiky dle čl. 59 odst. 2 Ústavy

Kdo může být prezidentem

Volen může být každý volič, který dosáhl alespoň ve druhý den voleb nejméně 40 let věku. Nesmí mu však být v době voleb omezena svéprávnost k výkonu volebního práva, pak by nemohl být volen.

Každý kandidát musí do 5 dnů od vyhlášení voleb zřídit volební účet. Umožní tím nepřetržitý, bezplatný přístup k přehledům všech pohybů peněz sloužících k vedení kampaně. Výdaje nesmí přesáhnout 40 milionů korun. Pokud se kandidát účastní i druhého kola, horní hranicí je 50 milionů.

Uprázdněná funkce

Úřad prezidenta může být uvolněn úmrtím hlavy státu, vzdáním se úřadu do rukou předsedy Senátu a ústavní žalobou. Návrh na žalobu pro velezradu či porušení ústavního pořádku podává Senát, pokud se pro něj vysloví tři pětiny přítomných. Žalobu schvaluje Poslanecká sněmovna třemi pětinami všech poslanců (120 z 200). V takovém případě může Ústavní soud prezidenta zbavit úřadu a způsobilosti být do něj opět volen.

Pokud se uvolní úřad prezidenta republiky, do 10 dnů vyhlásí předseda Senátu termín voleb tak, aby se konaly do 80 dnů ode dne vyhlášení. Na rozdíl od senátních voleb však nejde o volby doplňovací, nový prezident by se složením slibu ujal úřadu na řádných pět let.

Nepřímá volba

Po vzniku ČR v roce 1993 byl čtyřikrán volen prezident nepřímo Parlamentem. V roce 1993 ještě nebyl ustaven Senát, volila pouze Poslanecká sněmovna. Další volby proběhly na společném zasedání obou komor. Dvakrát zvítězil Václav Havel (1993, 1998) a dvakrát Václav Klaus (2003, 2008).

Volba oběma zákonodárnými komorami (s 281 členy) probíhala ve třech kolech. Pro zvolení v prvním potřeboval kandidát hlas od nadpoloviční většiny všech poslanců a také všech senátorů. Pokud toto žádný nesplnil, postoupil do druhého kola kandidát s nejvíce hlasy poslanců a kandidát nejpodporovanější senátory.

Ve druhém kole se pro vítězství vyžadovala nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a rovněž přítomných senátorů. Případně se konalo třetí kolo, kde ke zvolení kandidáti potřebovali hlas nadpoloviční většiny přítomných zákonodárců dohromady.

V letech 2003 a 2008 prezident nebyl napoprvé zvolen a volbu bylo nutné opakovat. Například v roce 2003 Václav Klaus zvítězil až ve třetím kole třetí volby.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků