Hlavní obsah
 

Velké marsovské finále. U rudé planety zaparkovala první ze tří sond, arabská Naděje

Na vesmírné dálnici mezi Zemí a Marsem se teď tvoří nezvyklá „kolona”. Startovací okno, které se k rudé planetě otevřelo loni v létě, využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí. V úterý před pátou odpoledne SEČ se na oběžnou dráhu okolo Marsu dostala první ze sond, Amal (anglicky Hope, česky Naděje) Spojených arabských emirátů (SAE).

 
Velké marsovské finále. U rudé planety zaparkovala první ze tří sond, arabská Naděje

Arabská sonda Naděje byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu planety Mars.

„Sonda v pátek vstoupila do gravitačního vlivu Marsu. Dnes (úterý 9. února) je v 16:30 SEČ naplánován 27 minut dlouhý motorický brzdicí manévr. V 17:08 by mělo pozemní středisko obdržet zprávu o navedení sondy na oběžnou dráhu,” ozřejmil dříve během dne na svém Twitteru popularizátor kosmonautiky a astronom Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který působí i v Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Brzdící manévr se provedl pomocí šestice 120N raketových motorů. Pro tento manévr mělo zařízení podle Václavíka spotřebovat asi polovinu (400 kg) z pohonných látek na palubě.

Už ve středu se k sondě emirátů připojí čínský aparát Tchien-wen 1, který má pak za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko.

A příští týden, konkrétně 18. února, tam hodlá přistát také americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem jménem Perseverance (Vytrvalost).

Naděje jako první

Sonda SAE odstartovala loni 19. července našeho času z japonského kosmodromu Tanegašima pomocí japonské nosné rakety H-IIA.

„Tato sonda však na planetě nebude přistávat, jejím úkolem je zkoumat z oběžné dráhy změny denních a sezonních cyklů atmosféry a prachové bouře v různých oblastech planety. Sonda o velikosti zhruba 2,4 x 2,9 metru a vážící 1500 kilogramů by na oběžné dráze kolem Marsu měla pracovat minimálně dva roky," popsal v přehledové tiskové zprávě předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Arabská sonda Amal (Naděje)

Foto: UAE Space Agency

Poprvé tedy půjde o zkoumání plynného obalu této planety v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů. Jde navíc o první arabskou meziplanetární misi.

„Pátrání po nebeské pravdě” je nejtěžší sonda

Jako druhá odstartovala loni jen o několik dnů později čínská mise Tchien-wen - jak připomíná Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, nejpřesnější český překlad by zněl „Pátrání po nebeské pravdě“.

Ta je určená k hledání důkazů o současném a minulém životě na Marsu, výzkumu půdy a atmosféry. Ve středu 23. července 2020 vynesla čínská nosná raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang náklad skládající se z orbiteru, tedy sondy, která zůstane na oběžné dráze Marsu, a přistávacího modulu (landeru), který nese i malé robotické vozítko (rover).

Čínská sonda Tchien-wen 1

Foto: Profimedia.cz

Přílet k Marsu a zachycení se na jeho oběžné dráze je naplánováno na středu 10. února, přistání výsadkového modulu s vozítkem potom na květen v oblasti pánve Utopia Planitia. Předpokládaná životnost vozítka je 90 solů (marsovských dnů, které jsou zhruba o 39 minut delší než dny pozemské).

„Za pozornost rozhodně stojí skutečnost, že celá mise (orbiter, lander i rover) má hmotnost téměř 5 tun a jde tak o zatím nejtěžší lidmi vyrobený stroj letící k rudé planetě,” doplnil Halousek.

Fotografie Marsu z čínské sondy Tchien-wen 1 ze vzdálenosti 2,2 milionu kilometrů od planety

Foto: Čínský národní kosmický úřad (CNSA)

Americká Vytrvalost

Americká sonda Perseverance odstartovala z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral ve čtvrtek 30. července 2020. Nosná raketa Atlas-V vynesla šestikolové vozítko o velikosti středního osobního automobilu a vážící 1025 kg na dráhu, která sondu přivede k Marsu ve čtvrtek 18. února 2021.

Přistání na planetě bude provedeno přímo z přeletové trajektorie, bez „zaparkování” na oběžné dráze. Sonda by měla dosednout v oblasti marsovského kráteru Jezero, který byl podle vědců dříve opravdu jezerem plným možná sladké vody. Zde bude rover, který si s sebou veze i malý průzkumný vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), pátrat po stopách případného dávného života a sbírat vzorky, které by měly být některou z pozdějších misí dopraveny na Zemi.

Ilustrace řízeného přistání roveru Perseverance na Marsu

Foto: NASA/JPL-Caltech

Trvání mise roveru Perseverance je plánováno na jeden marsovský rok, který je, jak už bylo zmíněno, zhruba dvojnásobně dlouhý oproti roku pozemskému.

Evropská mise nevyšla

„Bohužel letošního souboje o Mars se nemohla zúčastnit čtvrtá z připravovaných misí: evropsko-ruská mise ExoMars 2020. Ta byla kvůli přetrvávajícím problémům s přípravou odložena na příští startovací okno v roce 2022. I když původně se s jejím startem počítalo již v roce 2018,” poznamenal Halousek s tím, že úkolem této mise bude hledat na Marsu stopy možného dřívějšího života a stopy po tekoucí vodě.

Součástí přistávací plošiny bude i český přístroj připravený Ústavem fyziky atmosféry AV ČR k analýze elektromagnetických vln na povrchu Marsu.

Vhodná doba ke startu stroje směrem k Marsu přichází pouze jednou za zhruba 26 měsíců a vychází ze vzájemného postavení obou planet na jejich cestách okolo Slunce. Dráha proto musí být zvolena tak, aby se sonda vypuštěná ze Země setkala s Marsem v přesně daném bodě a přesně daném okamžiku. I když nejmenší přímá vzdálenost mezi Zemí a Marsem, na kterou se k sobě vzájemně mohou přiblížit, je jen o něco více než 56 milionů kilometrů, sonda uletí po tzv. Hohmannově trajektorii dráhu mnohonásobně delší. Tato vypočtená dráha je však podle Halouska nejvýhodnější ohledně spotřeby paliva či času potřebného k této cestě.

Mise na Mars každopádně nikdy nebyly jednoduché. Od roku 1960 více než polovina všech pokusů o dobytí rudé planety selhala. Na povrchu Marsu v tomto okamžiku pracují dva americké stroje - od roku 2012 pátrá velká pojízdná vědecká laboratoř Curiosity po pozůstatcích případných mikroorganismů a od roku 2018 robotická sonda InSight zkoumá vnitřní struktury Marsu, jeho seismickou aktivitu a tepelné toky pod povrchem. Kolem planety létá i několik družic.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků