Velké marsovské finále. U rudé planety zaparkovala první ze tří sond, arabská Naděje

Arabská sonda Naděje byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu planety Mars.

„Sonda v pátek vstoupila do gravitačního vlivu Marsu. Dnes (úterý 9. února) je v 16:30 SEČ naplánován 27 minut dlouhý motorický brzdicí manévr. V 17:08 by mělo pozemní středisko obdržet zprávu o navedení sondy na oběžnou dráhu,” ozřejmil dříve během dne na svém Twitteru popularizátor kosmonautiky a astronom Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který působí i v Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Brzdící manévr se provedl pomocí šestice 120N raketových motorů. Pro tento manévr mělo zařízení podle Václavíka spotřebovat asi polovinu (400 kg) z pohonných látek na palubě.

Už ve středu se k sondě emirátů připojí čínský aparát Tchien-wen 1, který má pak za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko.

A příští týden, konkrétně 18. února, tam hodlá přistát také americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem jménem Perseverance (Vytrvalost).

Sonda SAE odstartovala loni 19. července našeho času z japonského kosmodromu Tanegašima pomocí japonské nosné rakety H-IIA.

„Tato sonda však na planetě nebude přistávat, jejím úkolem je zkoumat z oběžné dráhy změny denních a sezonních cyklů atmosféry a prachové bouře v různých oblastech planety. Sonda o velikosti zhruba 2,4 x 2,9 metru a vážící 1500 kilogramů by na oběžné dráze kolem Marsu měla pracovat minimálně dva roky," popsal v přehledové tiskové zprávě předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Poprvé tedy půjde o zkoumání plynného obalu této planety v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů. Jde navíc o první arabskou meziplanetární misi.

Jako druhá odstartovala loni jen o několik dnů později čínská mise Tchien-wen - jak připomíná Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, nejpřesnější český překlad by zněl „Pátrání po nebeské pravdě“.

Ta je určená k hledání důkazů o současném a minulém životě na Marsu, výzkumu půdy a atmosféry. Ve středu 23. července 2020 vynesla čínská nosná raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang náklad skládající se z orbiteru, tedy sondy, která zůstane na oběžné dráze Marsu, a přistávacího modulu (landeru), který nese i malé robotické vozítko (rover).

Přílet k Marsu a zachycení se na jeho oběžné dráze je naplánováno na středu 10. února, přistání výsadkového modulu s vozítkem potom na květen v oblasti pánve Utopia Planitia. Předpokládaná životnost vozítka je 90 solů (marsovských dnů, které jsou zhruba o 39 minut delší než dny pozemské).

„Za pozornost rozhodně stojí skutečnost, že celá mise (orbiter, lander i rover) má hmotnost téměř 5 tun a jde tak o zatím nejtěžší lidmi vyrobený stroj letící k rudé planetě,” doplnil Halousek.

Americká sonda Perseverance odstartovala z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral ve čtvrtek 30. července 2020. Nosná raketa Atlas-V vynesla šestikolové vozítko o velikosti středního osobního automobilu a vážící 1025 kg na dráhu, která sondu přivede k Marsu ve čtvrtek 18. února 2021.

Přistání na planetě bude provedeno přímo z přeletové trajektorie, bez „zaparkování” na oběžné dráze. Sonda by měla dosednout v oblasti marsovského kráteru Jezero, který byl podle vědců dříve opravdu jezerem plným možná sladké vody. Zde bude rover, který si s sebou veze i malý průzkumný vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), pátrat po stopách případného dávného života a sbírat vzorky, které by měly být některou z pozdějších misí dopraveny na Zemi.

Trvání mise roveru Perseverance je plánováno na jeden marsovský rok, který je, jak už bylo zmíněno, zhruba dvojnásobně dlouhý oproti roku pozemskému.

„Bohužel letošního souboje o Mars se nemohla zúčastnit čtvrtá z připravovaných misí: evropsko-ruská mise ExoMars 2020. Ta byla kvůli přetrvávajícím problémům s přípravou odložena na příští startovací okno v roce 2022. I když původně se s jejím startem počítalo již v roce 2018,” poznamenal Halousek s tím, že úkolem této mise bude hledat na Marsu stopy možného dřívějšího života a stopy po tekoucí vodě.

Součástí přistávací plošiny bude i český přístroj připravený Ústavem fyziky atmosféry AV ČR k analýze elektromagnetických vln na povrchu Marsu.

Vhodná doba ke startu stroje směrem k Marsu přichází pouze jednou za zhruba 26 měsíců a vychází ze vzájemného postavení obou planet na jejich cestách okolo Slunce. Dráha proto musí být zvolena tak, aby se sonda vypuštěná ze Země setkala s Marsem v přesně daném bodě a přesně daném okamžiku. I když nejmenší přímá vzdálenost mezi Zemí a Marsem, na kterou se k sobě vzájemně mohou přiblížit, je jen o něco více než 56 milionů kilometrů, sonda uletí po tzv. Hohmannově trajektorii dráhu mnohonásobně delší. Tato vypočtená dráha je však podle Halouska nejvýhodnější ohledně spotřeby paliva či času potřebného k této cestě.

Mise na Mars každopádně nikdy nebyly jednoduché. Od roku 1960 více než polovina všech pokusů o dobytí rudé planety selhala. Na povrchu Marsu v tomto okamžiku pracují dva americké stroje - od roku 2012 pátrá velká pojízdná vědecká laboratoř Curiosity po pozůstatcích případných mikroorganismů a od roku 2018 robotická sonda InSight zkoumá vnitřní struktury Marsu, jeho seismickou aktivitu a tepelné toky pod povrchem. Kolem planety létá i několik družic.