Hlavní obsah
 

Skutečný Armageddon. USA a Evropa chtějí šťouchnout do asteroidu objeveného Čechem

Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala v úterý s americkou stranou smlouvu ve výši přes 129 milionů eur (téměř 3,5 miliardy Kč) na výrobu kosmické lodi, která bude součástí společného projektu s americkým vesmírným úřadem NASA. Cílem je prozkoumat, jak odklonit potenciálně nebezpečný asteroid směřující na Zemi, informovala agentura Reuters.

 
Skutečný Armageddon. USA a Evropa chtějí šťouchnout do asteroidu objeveného Čechem

Podle plánů má NASA vypustit v červnu 2021 kosmickou sondu DART k binární planetce Didymos, konkrétně na tzv. kolizní kurz s „měsíčkem“ Dimorphos (neoficiálně se mu dříve říkalo „Didymoon“, případně Didymos B), který kolem onoho hlavního asteroidu Didymos obíhá.

Právě do tohoto menšího tělesa má v roce 2022 půltunová sonda narazit. Střet stroje letícího rychlostí 21 600 km/h má alespoň trochu změnit dráhu vesmírného tělesa.

Umělecká kompozice mise DART, která má za cíl nárazem vychýlit menší asteroid Didymos B, obíhající kolem Didymosu A, z jeho dráhy.

Foto: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory

Vědci chtějí otestovat, zda by bylo možné pomocí kinetické energie, takového „kulečníkového šťouchu“, vychylovat objekty, které by mohly ohrožovat Zemi, na bezpečnější dráhu. Jednoduše řečeno - má to být test připravenosti na možné srážky Země s tělesy přilétajícími z kosmu.

Pauza mezi americkou a evropskou částí mise

Jak se nyní smluvně potvrdilo, ESA poté v říjnu 2024 vypustí své plavidlo Hera, pojmenované podle bohyně z řecké mytologie, aby zmapovalo výsledný impaktní kráter po zásahu sondy DART a změřila hmotnost asteroidu. K systému Didymos se má dostat koncem roku 2026 na šestiměsíční průzkum.

Tříletá přestávka, která odděluje mise DART a Hera, je podle vědců nezbytná. Očekává se, že při nárazu americké sondy vznikne velký oblak prachu a ledu, který na jistou dobu znemožní pozorování a zkoumání Didymosova souputníka. Vzhledem k nízké přitažlivosti dvojasteroidu bude trvat léta, než se prach usadí.

„Pokud mise NASA uspěje, šlo by o první nebeské těleso, které by bylo lidmi záměrně posunuto,“ uvádí ESA.

Zatímco Didymos má průměr 780 metrů, tak Dimorphos, objevený roku 2003 českým astronomem Petrem Pravcem, pouze 160 metrů. I onen menší objekt by ale podle ESA disponoval dostatečnou velikostí na to, aby zničil celé město, pokud by zasáhl naši planetu.

Hera, aparát o velikosti stolu, by se měla během sbírání dat autonomně pohybovat kolem asteroidu. Rovněž má vypustit 10centimetrové minisatelity, které budou schopny létat mnohem blíže k povrchu planetky.

Finálním záměrem je zjistit základní parametry, podle nichž lze propočítávat, jaká hmotnost a energie by byly potřebné k vychýlení těles o jiných, větších či menších rozměrech. Jen tak půjde odhalit, co bude třeba, pokud někdy v dohledné době vznikne nutnost čelit dopadu asteroidu na Zemi.

Americká NASA a evropská ESA již léta sledují všechna nebeská tělesa, která se pohybují v oblasti oběžné dráhy Země a mohla by se jednou s naší planetou srazit. Dosud znají přes 21 a půl tisíce asteroidů o průměru sto metrů a více, které představují riziko pro lidskou civilizaci.

Jak dodává Reuters, mise připomíná film Armageddon z roku 1998, ve kterém Bruce Willis hraje člena týmu vyslaného ke zničení asteroidu, aby zachránil Zemi.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků