Hlavní obsah

Potvrzeno: Za vyhynutí dinosaurů může pouze asteroid

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dopad asteroidu byl jediným důvodem vyhynutí neptačích dinosaurů na zemi před 66 miliony lety, potvrzuje to nový výzkum. Vědci z Velké Británie tvrdí, že planetka široká zhruba 10 kilometrů, která vytvořila Chicxulubský kráter, způsobila vyhynutí dinosaurů bez přispění vulkánů.

Vyhynutí dinosaurů způsobil dopad asteroidu, uvádí nová studieVideo: Novinky/Reuters

 
Článek

Podle studie zveřejněné v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, na kterou upozornila agentura Reuters, tým odborníků nasimuloval nejprve dopad asteroidu Chicxulub na místo poloostrova Yucatán v dnešním Mexickém zálivu, poté tzv. dekkánskou vulkanickou činnost na území dnešní Indie a nakonec kombinaci obojího.

Výsledky naznačují, že samotný dopad vesmírného tělesa byl dostatečně katastrofický na to, aby zlikvidoval populaci dinosaurů.

Proč způsobil pradávný meteorit tak masivní vymírání? Mohl za to úhel jeho dopadu

Věda a školy

„Když jsme vytvořili různé scénáře jak pro obě události současně, tak pro každou zvlášť, zjistili jsme, že jen asteroid je (jedinou) událostí, která může zcela odstranit vhodné podmínky pro život těchto pravěkých ještěrů,“ konstatoval podle listu The Guardian autor výzkumu Alfio Alessandro Chiarenza z britské University College London.

Redukce slunečního záření

Pro srovnání: dekkánský vulkamismus by podle modelů zredukoval sluneční záření maximálně o pět procent, zatímco dopad asteroidu by ho snížil o 15 až 20 procent. Tento efekt zaručuje podle odborníků kompletní vymazání nelétavých dinosaurů - a vůbec zhruba tří čtvrtin tehdejších druhů živočichů a rostlin.

Proto se daná epizoda nazývá „vymírání na konci křídy“.

Dekkánské trapy jsou velká magmatická provincie na území současné západní Indie. Nachází se na tzv. dekkánské plošině. Jde o jeden z největších vulkanických útvarů na povrchu Země a zabírá rozlohu přes 500 000 km². V době svého vzniku však byla rozloha magmatických hornin ještě větší, a sice přes 1,5 milionu km², tedy téměř polovina rozlohy současné Indie.
Dekkánské trapy začaly vznikat krátce před koncem křídové periody (na úplném konci druhohorní éry) asi před 66,25 miliony let. Jejich tvorba se časově shoduje také s dopadem planetky Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu. Mezi oběma událostmi může existovat přímá souvislost - největší objem magmatu se vylil na povrch právě po impaktu planetky. Vulkanická činnost pokračovala asi do doby před 63 miliony lety.
Časově se vznik trapů tím pádem shoduje s velkým hromadným vymíráním na konci křídy. Vulkanologové a geologové si toho všimli už v 70. letech 20. století, od té doby soupeří indické vulkány s planetkou Chicxulub jako nejpravděpodobnější příčina vymírání.
Podle letošní odborné práce se však stabilita klimatu na území Indie ani v průběhu nejsilnějších erupcí výrazně neměnila a role této sopečné činnosti pro vymírání na konci křídy je tak nejspíš zanedbatelná. A právě aktuální studie rovněž dokládá, že dekkánské sopky nemohly masové vymírání způsobit a jedinou příčinou je asteroid.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám