Článek
Erdogan řekl, že Turecko chce vidět „upřímný” přístup obou severských zemí k jeho obavám, a dodal, že Ankara nezmění svůj názor, pokud neuvidí „konkrétní a závazné kroky”.
Rovněž ve svém projevu zkritizoval Švédsko za to, že umožnilo veřejnoprávní televizi SVT odvysílat rozhovor se Salihem Muslimem, vůdcem syrské odnože Strany kurdských pracujících (PKK), a to v den, kdy švédská a finská delegace přijely do Ankary jednat o svém členství v NATO.
Rozšíření NATO: Turkům vadí švédská poslankyně
„Jak by mohlo Turecko schválit vstup Švédska a Finska do NATO, když se tam volně pohybují teroristické organizace a pořádají shromáždění?” cituje Erdogana provládní turecký deník Daily Sabah.
Není to prospěchářství, tvrdí
Opozice vůči vstupu severských států do NATO není podle Erdogana „oportunismem”, nýbrž záležitostí národní bezpečnosti, poznamenává agentura Reuters.
Podle turecké opozice ale Erdoganovi nejde ani tak o Švédsko a Finsko v NATO, jako spíš o posílení pozice na domácí scéně či o snahu přimět Washington, aby mu umožnil nákup nových amerických stíhaček F-16.
Turecko zopakovalo seznam svých požadavků oběma delegacím minulý týden. Požaduje mimo jiné, aby Švédsko zastavilo „politickou podporu a financování” kurdských a gülenských organizací, které Turecko považuje za teroristické, včetně již zmíněné strany PKK, jejíž ozbrojené síly YPG hrály podstatnou roli v poražení Islámského státu.
Erdoganova vláda dále tvrdí, že Švédsko poskytuje této kurdské straně zbraně, včetně dronů a protitankových střel.
O co Erdoganovi jde? O Švédsko a Finsko v NATO ne, píše opoziční server
Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Zprvu se očekávalo, že celý proces proběhne urychleně, Turecko se však postavilo proti. S přijetím nového člena musí vyslovit souhlas všech 30 členských států.