Hlavní obsah

Jan Masaryk

Foto: Profimedia.cz
Článek

Jan Masaryk, významný československý diplomat a ministr zahraničí ze 40. let, se aktivně zúčastnil druhého odboje. U veřejnosti si pro svou "lidovost" vysloužil značnou oblibu. Jeho smrt způsobená pádem z okna, která následovala bezprostředně po převzetí moci komunisty, zůstává dodnes neobjasněna.

Jan Masaryk patřil k nejvýznamnějším československým politikům. Syn prvního československého prezidenta byl významným diplomatem, respektovaným ministrem zahraničí a populárním politikem. Zemřel brzy poté, co se stal členem Gottwaldova komunistického kabinetu po Vítězném únoru 1948.

Jan Masaryk se narodil 14. září 1886 v Praze jako třetí z dětí Tomáše Garrigua Masaryka. Po studiích na gymnáziu jej rodiče v roce 1906 poslali k příbuzným do USA. Tam pracoval jako poslíček a dělník a navštěvoval vzdělávací kurzy. Domů se vrátil v roce 1913 a se svým otcem se takřka minul. Zatímco Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1914 odešel do exilu, aby odtud pracoval na rozkladu monarchie, Jan narukoval o rok později do rakousko-uherské armády.

U uherského jízdního pluku na polské frontě působil Masaryk až do konce války, a podle svých slov za celou dobu jedinkrát nevystřelil. Domů se vrátil krátce po 28. říjnu 1918 a brzy nato uvítal v nově vzniklém státu navrátivšího se otce.

Foto: Profimedia.cz

Jan Masaryk na procházce se svým otcem Tomášem Garriguem

Místo velvyslance v Británii opustil na protest proti Mnichovu

Během svého působení v USA a v armádě se dobře naučil jazyky, což bylo hlavním předpokladem pro jeho pozdější činnost v diplomacii. Hned po válce se zapojil po boku svého otce do formování československého státu a stal se tajemníkem ministerstva zahraničí Edvarda Beneše.

Ještě v roce 1919 byl Masaryk vybrán, aby odcestoval zpět do USA a stal se tam diplomatickým zástupcem ve Washingtonu. Měl za úkol navázat na svého otce ve snaze upevnit pro Československo přízeň Spojených států.

Foto: Profimedia.cz

V letech 1940 - 1948 působil Jan Masaryk jako československý ministr zahraničí.

Za oceánem se ale příliš neohřál. Zhruba po necelých dvou letech byl jmenován legačním radou ve Velké Británii, kde zakrátko povýšil na post velvyslance. V Londýně se usadil s Frances Craneovou, dcerou svého někdejšího zaměstnavatele z mladých let v USA, s níž se oženil v roce 1924. Bezdětné manželství vydrželo sedm let, dvojice se rozešla.

Masaryk zůstal v Británii až do konce druhé světové války. Jako velvyslanec byl úspěšný a svými diplomatickými schopnostmi si vytvořil respekt a úctu zahraničních představitelů, třebaže mu někdy bylo vytýkáno, že je jen vykonavatelem Benešovy zahraničně politické koncepce.

Na funkci velvyslance ovšem v říjnu 1938 rezignoval. Protestoval tak proti mnichovskému diktátu a postoji, jakým Velká Británie a Francie nechaly Československo napospas Hitlerovi jako ústupek za zachování míru. Jen dočasné, jak se následující rok ukázalo.

Vaz mu setnul únor 48

I tak ale Masaryk ve Velké Británii zůstal, aby odtud po boku Edvarda Beneše pomáhal obnovit Československo. Poté, co v roce 1940 vznikla československá exilová vláda, stal se Masaryk jejím ministrem zahraničí. Značnou popularitu si mezi lidmi vydobyl svými pravidelnými výstupy v BBC v pořadu Volá Londýn.

Foto: Profimedia.cz

Fotografie z 12. března 1945 ukazuje poslední chvíle před odletem exilového prezidenta ČSR Edvarda Beneše z Británie. Druhý muž zleva je československý ministr zahraničí Jan Masaryk.

Masaryk zůstal ve vládě i po skončení okupace. Paradoxně se mu ale období po osvobození země stalo osudným. Během poválečných snah o obnovu země nezabránil vzrůstajícímu vlivu Sovětského svazu, kdy bylo Československo donuceno odmítnout Marshallův plán, i KSČ uvnitř státu.

Jan Masaryk byl jediným z nekomunistických členů vlády, který v únoru 1948 nepředal do rukou ministerského předsedy Beneše demisi. Zřejmě ve světle svého otce si přál do poslední chvíle bojovat za jeho demokratické ideály a až do konce zůstat po boku Beneše. „Slíbil jsem tátovi, že Beneše neopustím," zněla tehdy jeho slova.

Nevysvětlené úmrtí

Zároveň se musel vyrovnat s členstvím v komunistickém kabinetu Klementa Gottwalda, ačkoli komunismus odmítal. Právě kvůli tomuto rozporu a údajnému pocitu zklamání prý v závěru života trpěl depresemi. Údajně měl komplex méněcennosti kvůli tomu, co pro národ udělal jeho otec a jaké naděje v něj po Únoru lid může vkládat.

Masarykovo tělo bylo nalezeno nedlouho po Vítězném únoru, 10. března 1948 pod okny jeho bytu v Černínském paláci v Praze. Ministr byl pouze v pyžamu. Dodnes je záhadou, co za jeho smrtí ve skutečnosti stálo. Původní verzi o sebevraždě vystřídaly teorie o nešťastné náhodě či úkladné vraždě.

Vyšetřování záhadného Masarykova úmrtí

Neúspěch celého budoucího pátrání kolem Masarykovy smrti byl předurčen již v prvních momentech po nalezení těla. Kriminalisté byli ani ne za hodinu z místa činu odvoláni a nahrazeni agenty Státní bezpečnosti, kteří, třebaže nejednali pod nátlakem, nebyli profesionálové. K případu od začátku přistupovali ledabyle jako k jisté sebevraždě, a podcenili proto řadu šetření. Ještě týž den - dokonce před provedením pitvy - oznámili jako oficiální důvod smrti ministra sebevraždu.

Případ byl znovu otevřen v rámci Pražského jara roku 1968. S nastupující normalizací ale vyšetřování upadalo do pozadí a skončilo o rok později zjištěním, že ministr vypadl nešťastnou náhodou z okna, když v něm seděl a kouřil.

Foto: Profimedia.cz

Jan Masaryk na smrtelné posteli

Třetí vyšetřování probíhalo už po pádu komunismu v první polovině 90. let. Zatímco v předešlých šetřeních bylo v zájmu politické situace neprokázat úkladnou vraždu, při třetím vyšetřováním zavládla snaha rozkrýt domnělý 45let starý zločin minulého režimu. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování komunistických zločinů nakonec přišel s převratným zjištěním: do Masarykova bytu vnikla pětice mužů se záměrem získat na ministra kompromitující materiály. Přitom došlo na hádky, strkanice a poté co se Masaryk dostal z okna na okenní římsu, aby uprchl, spadl na zem.

K tomuto tvrzení se při posledním šetření v roce 2003 přiklonil i forenzní biomechanik Jiří Straus, jenž vycházel z fotografií Masarykova těla pořízených těsně po objevení pod Černínským palácem. Z nich usoudil, že nemohlo dojít k dobrovolnému skoku (kritici namítají, že přitom nevzal v potaz fakt, že s tělem bylo bezprostředně po nálezu hýbáno agenty StB). Naopak vyloučil, že by došlo k vystrčení jeho již bezvládného těla, jelikož podle roztříštěných kotníků musel dopadnout vstoje na chodidla.

Většina veřejnosti se dnes kloní k této poslední verzi. Po Masarykovi nezůstal dopis na rozloučenou, málokdo věří, že by muž jeho formátu dobrovolně ukončil život v pyžamu a bývalá agentka sovětské tajné služby NKVD Jelizaveta Paršinová dokonce v minulosti prozradila, že jej zabili její kolegové.

Zastánci teorie násilné smrti nekomunistického ministra zahraničí mají jasno: dva týdny po převzetí moci komunisty muselo jít o politické motivy. Podle některých mohli mít pachatelé strach, aby Masaryk neemigroval a jako za okupace neřídil z exilu zahraniční odboj. Opačný tábor tvrdí, že sovětští ani čeští komunisté neměli zapotřebí se Masaryka zbavovat, v den představení nového Gottwaldova kabinetu zkrátka jeho chatrná psychika podlehla výčitkám svědomí kvůli nenaplnění otcova odkazu.

Články k tématu

Masaryk byl oceněn i na Slovensku

Slovenská filmová a televizní akademie (SFTA) vyhlásila v pátek laureáty národní filmové ceny Slnko v sieti.

Marek Toman: Šílenství v šílené době

Člověk by skoro věřil, že je to on. Karel Roden dovede v novém filmu Julia Ševčíka napodobit Jana Masaryka dokonce i v tělesné konstituci – zdárně předstírá,...

RECENZE: Rozervaný filmový Masaryk nezklamal

Historický snímek Masaryk režiséra Julia Ševčíka sleduje diplomata Jana Masaryka těsně před válkou, kdy se snažil vyřešit neřešitelné. Z filmu lze silně cítit...

Masaryk v předpremiérách

Nový snímek režiséra Julia Šev číka Masaryk, věnovaný jednomu životnímu období diplomata a politika Jana Masaryka, sice vstoupí do kin 9. března 2017, ale již...

Masaryk se zase zřídil. V novém traileru

Nový trailer z filmu Masaryk ukazuje známého diplomata Jana Masaryka ráno po „pařbě“. Vyčítají mu, že se zase zřídil. Na speciální předpremiéru filmu se už...

Karel Roden bude Janem Masarykem

Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta i velké zápasy. Uvnitř jeho srdce a duše bojovala nespoutanost extravagantního umělce s morálkou...

Pohnutý život Jana Masaryka

Jan Garrigue Masaryk byl veselým a všeobecně oblíbeným mužem, pro kterého Československo bylo nejen vlastí ale i duchovním dítětem jeho otce. Pro svou zemi žil...

Ani druhý posudek smrt Jana Masaryka neobjasnil

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) získal nedávno již druhý posudek experta, který nevylučuje, že bývalý československý ministr zahraničí...