USA posílají na Blízký východ mariňáky

Šéf militantního libanonského hnutí Hizballáh Naím Kásim v pátečním večerním projevu pohrozil izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že by se měl obávat o vlastní osud, a zdůraznil, že on sám se ničeho nebojí. Kásim zároveň uvedl, že jeho šíitské hnutí je připraveno na dlouhou válku.

Šlo o druhé veřejné vyjádření šéfa Hizballáhu od začátku izraelsko-amerických úderů na Írán, píše libanonský deník L'Orient-Le Jour.

„Slyšel jsem, že mi Netanjahu vyhrožuje vraždou, aby mě zastrašil, ale já nezemřu předčasně a nebojím se ničeho,“ prohlásil Kásim během projevu u příležitosti Dne Jeruzaléma, který takzvaná „osa odporu“ každoročně slaví poslední pátek muslimského svátku ramadán. „Osa odporu“ je označení neformální aliance militantních a politických skupin, kterou vede Írán a která se staví proti Izraeli a proti americkému vlivu na Blízkém východě.

Během projevu Kásim vyjádřil podporu Palestině a jejímu úplnému osvobození. Izraelsko-americkou agresi proti Íránu označil šéf Hizballáhu za „existenční hrozbu“.

Kásim zároveň uvedl, že hnutí je připraveno na dlouhou válku. „Připravili jsme se na dlouhou konfrontaci a oni budou na bojišti překvapeni,“ prohlásil. Dále dodal, že Hizballáh podle něj není příčinou této války. „Odpor je normální reakcí,“ řekl.

Těla 84 íránských námořníků, kteří zemřeli poté, co jejich vojenskou loď na začátku března potopilo americké torpédo, večer opustila Srí Lanku na palubě letadla Airbus A340 vyslaného Teheránem. Dalších 32 námořníků, které se po americkém úderu v Indickém oceánu podařilo zachránit, zůstává na Srí Lance.

O útoku informoval 4. března americký ministr obrany Pete Hegseth s tím, že íránskou loď potopila americká ponorka. Byl to první podobný americký útok na nepřítele od druhé světové války.

Americký prezident Donald Trump si rozpoutáním války v Íránu proti sobě popudil americké farmáře. Varovný dopis, který mu napsali, přichází v nejhorší možné době jak pro Trumpa, tak pro republikány. Strašákem jsou průběžné volby, které se konají v polovině prezidentského mandátu a bývají „referendem“ o šéfovi Bílého domu.

Izrael odmítl nabídku Libanonu na navázání přímých rozhovorů s odůvodněním, že na takový krok je již pozdě. Libanonský prezident Joseph Aún tento týden vyjádřil ochotu s Izraelem vést přímá jednání ve snaze ukončit válku mezi Hizballáhem a Izraelem, která vypukla 2. března, krátce po izraelsko-amerických útocích na Írán. Podle některých zdrojů Aún prohlásil, že je připraven usilovat o normalizaci vztahů, píše agentura Reuters.

Postoj libanonského státu odráží silnou míru domácího odporu vůči roli Hizballáhu jako ozbrojené skupiny. Minulý týden libanonská vláda zakázala vojenské aktivity hnutí.

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení, včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího.

Kromě finanční odměny ministerstvo za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu. Ministerstvo výzvu zveřejnilo v rámci vládního programu Rewards for Justice (Odměny za spravedlnost).

Na seznamu osob, o které má americká administrativa zájem, je kromě Chameneího mimo jiné tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání, Chameneího vojenský poradce Jahjá Rahím Safaví, ministr bezpečnosti Esmáíl Chatíb či ministr vnitra Eskandar Momení.

„Tito lidé velí různým složkám íránských revolučních gard, které plánují, organizují a provádějí teroristické útoky po celém světě,“ uvádí ministerstvo ve výzvě k poskytnutí informací.

Francouzského vojáka na základně v Iráku zabil ve čtvrtek večer útok dronu Šáhid íránské výroby. Řekl to François-Xavier de la Chesnay, velitel jednotky, která v Iráku bojuje proti teroristickému Islámskému státu a jíž byl zmíněný voják příslušníkem. Dvaačtyřicetiletý poddůstojník Arnaud Frion je prvním zabitým francouzským vojákem od začátku americko-izraelských úderů na Írán, na něž Teherán odpovídá údery na území amerických spojenců v regionu.

Izraelská armáda oznámila, že se připravuje na několik dalších týdnů operací nad Íránem, protože tam je stále „mnoho cílů“. Od začátku operace Izraelci provedli přes 7 600 samostatných úderů.

Izraelské údery se zaměřují na způsobení škod íránskému režimu, jeho armádě, jeho zbrojnímu průmyslu a také jadernému programu, uvedl web The Times of Israel.

Íránské úřady zadržely 37letého muže, který podle bezpečnostních sil vedl skupinu prodávající přístup k internetu prostřednictvím terminálů satelitního systému Starlink. Tato technologie je v Íránu zakázaná. Režim v Teheránu blokuje standardní přístup k internetu od 28. února, kdy na Írán zaútočily Spojené státy a Izrael.

Někteří obyvatelé Íránu se snaží blokaci internetu obejít právě používáním systému Starlink americké společnosti SpaceX. Loni v říjnu schválený zákon ale předpokládá až dvouletý trest vězení za přepravu, používání, nákup či prodej nelicencovaných zařízení poskytujících internetové připojení, „jako je například Starlink“.

Dočasné zmírnění amerických sankcí na vývoz ruské ropy může podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přinést Moskvě až 10 miliard dolarů. Zelenskyj to uvedl v pátek na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži. Rusko podle něj zisky využije na financování války proti Ukrajině.

Spojené státy vysílají na Blízký východ námořní pěchotu o zhruba 2 200 vojácích, která bude přepravena na třech lodích amerického námořnictva. Informovala o tom stanice ABC News s odvoláním na dva americké představitele.

Jde o 31. jednotku námořní pěchoty, která běžně působí v Japonsku. Její přesun do regionu naznačuje další eskalaci války s Íránem.

Íránská armáda zničila od začátku války na Blízkém východě 111 nepřátelských dronů, informuje portál revolučních gard Sepah News. Tvrdí, že gardy zničily americký MQ-9 Reaper nad provincií Fars a další bezpilotní letoun v Tabrízu, čímž počet zlikvidovaných nepřátelských bezpilotníků stoupl na 111.

Ukrajinské zkušenosti s ovládáním bezpilotních letounů, které podle odborníků ohromují i NATO, prezident USA Donald Trump podle svých slov nepotřebuje. Uvedl, že americká armáda má v oblasti dronů dostatečné vlastní schopnosti.

„Pomáhají nám při obraně proti íránským dronům? Ne, jejich pomoc nepotřebujeme,“ řekl Trump v rozhovoru pro Fox News. „O dronech víme víc než kdokoli jiný. Máme vlastně nejlepší drony na světě,“ chvástal se.

Zároveň však podle informací deníku The New York Times Ukrajina již minulý týden vyslala tým odborníků na bezpilotní obranu na některé americké vojenské základny.

Závody Formule 1 v Bahrajnu a Saúdské Arábii se podle informací Sky Sports News neuskuteční.

V obou zemích se měl závod konat příští měsíc. Bahrajn měl hostit závod 12. dubna a Saúdská Arábie o víkendu následujícím, tedy 19. dubna. Oficiální potvrzení zatím vydáno nebylo.

Itálie popřela zprávy, že by s Íránem jednala o bezpečném průjezdu Hormuzským průlivem. Sky News to uvádí s odvoláním na zdroje z italské vlády.

Několik médií v pátek informovalo o tom, že Francie a Itálie jednají s Íránem o bezpečném průjezdu obchodní trasou. „Neprobíhají žádná tajná jednání, která by zaručovala průjezd italských lodí nebo ropných tankerů Hormuzským průlivem,“ uvádějí zdroje.