Vakcíny chystají skoro všude na světě. Ve vývoji jich jsou desítky

Získání očkovací látky je klíčové, protože zatím není lék na nemoc covid-19. Na celém světě je v současnosti v potvrzeném vývoji už zhruba 80 vakcín proti tomuto virovému onemocnění, uvádí americký Milken Institute. Většina je oficiálně v úvodním kroku testů, tedy v takzvaných preklinických studiích.

U šesti je schváleno testování na lidech. Do fáze klinických zkoušek se dostala jako první očkovací látka americké společnosti Moderna mRNA1273, která využívá sekvence nosiče genetické informace viru RNA. Další je rovněž americká vakcína společnosti Inovio INO4800.

Dále dvě buněčné vakcíny od šenčenského Geno-Immune Medical Institute, LV-SMENP-DC využívají dendritických buněk, které byly modifikované, tedy nesou proteiny viru, a další využívající umělou buněčnou protilátku. Pátou je Ad6-nCoV od čínské společnosti CanSino, která používá tradičního způsobu výroby vakcín na základě proteinů koronaviru SARS-CoV-2.

Šestou je vakcína ChAdOx1 nCoV-19 britské Oxfordské univerzity s vektorem v podobě šimpanzího adenoviru. Tento tým podle listu The Daily Telegraph věří, že by na podzim mohl mít alespoň výsledky o účinnosti vakcíny.

Výhodu je, že každá z vakcín používá jiný přístup, čínská firma CanSino Bio využívá samotných částic viru. Inovio vsadilo na metodu DNA vakcíny, kdy se využívá kruhová molekula DNA, tzv. plazmid, který kóduje protein působící jako protilátka, jenže tento přístup ještě nikdy nebyl použit u vakcíny pro lidi.

Ještě pokročilejší je metoda mRNA vakcíny, ve které se přímo využívá ribonukleová kyselina, jakou používá při své replikaci i virus. Tuto metodu využívá jak Moderna, tak německý výrobce Curevac, který ale klinické testy teprve připravuje.

Výhodou metody je rychlejší vývoj vakcíny, problém je ještě méně zkušeností s tímto přístupem. Jak podotkl web Science, tyto vakcíny se ani netestovaly na zvířatech, protože není jasné, jaký druh by byl nejvhodnější.

Šíře přístupů však dává větší šanci, že některá z vakcín bude účinná. Přesto nebude žádná k dispozici dříve než v řádu měsíců.

I když se objevují spekulace, že by vakcína mohla být k dispozici už na podzim (naznačují to německá firma Curevac a kanadská Medicago), obvykle se udává, že bude do 12, 18 nebo až 24 měsíců, pokud má jít o její skutečně masové aplikování, jelikož se musí provést všechny fáze testů a vyrobit jí dostatečné množství. Na podzim by však mohly být první pokusné dávky, které by mohly situaci zlepšit.

Není ale jasné, jaká bude v tu určitou dobu situace a zda bude daná vakcína opravdu plně účinná, pokud SARS-CoV-2 bude dále mutovat. U kmene koronaviru izolovaného v Indii se totiž objevila výrazná mutace, která by mohla pozdržet vývoj vakcíny. Mutace se projevila v oblasti, kterou se virus napojuje na napadenou buňku.

Ze dvou amerických společností vyrábějících léčiva získala společnost Moderna se sídlem v Massachusetts regulační souhlas s přechodem na pokusy na lidech minulý měsíc, zatímco Inovio Pharmaceuticals se sídlem v Pensylvánii začala klinické zkoušky minulý týden.

Obě testují vakcíny na 40 jedincích, kdy se zjišťuje, zda nemá látka vedlejší účinky. Předběžné závěry se čekají v létě.

Modernu v březnu následovala čínská Akademie vojenské medicíny. Čína dala v úterý souhlas se zahájením klinických testů dalších dvou vakcín proti koronaviru na lidech. Jednu vakcínu vyvinula pekingská firma Sinovac Biotech, druhou Institut pro biologické produkty spadající pod státní firmu China National Pharmaceutical Group (Sinopharm) se sídlem ve Wu-chanu. Nyní budou moci přejít taktéž ke klinickému testování.

Hongkongská biotechnologická společnost CanSino Bio, která spolupracuje s Akademií vojenské medicíny na první čínské vakcíně, již přešla do druhé fáze klinických testů. V první fázi se obvykle nový medikament testuje na zdravých dobrovolnících, ve druhé už se srovnávají účinky léku u malé skupiny pacientů.

Celkem 500 lidí se přihlásilo k dobrovolnictví v první fázi, která se zabývala bezpečností této vakcíny, druhá fáze nyní představila kontrolní skupinu s využitím placeba, oznámila stanice Al-Džazíra. I agentura AFP potvrdila, že očkování jedinců touto látkou již prošlo první fází klinického zkoumání a nábor pro druhou fázi začal ve Wu-chanu 9. dubna. Druhá fáze klinické studie oficiálně započala 12. dubna, jako první na světě.

Zbývajících více než sedm desítek vyvíjených vakcín je v předklinickém hodnocení v ústavech, a to včetně Ósacké univerzity University v Japonsku, nebo Queenslandské univerzity v Austrálii.

Britská farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK) se dohodla s francouzským konkurentem Sanofi na spolupráci při vývoji vakcíny. Firmy nicméně upozornily, že vakcína by i v případě úspěšných klinických testů byla dostupná až ve druhé polovině příštího roku.

Výkonná ředitelka GSK Emma Walmsleyová podle BBC řekla, že vývoj a testování očkovacích látek obvykle trvá kolem deseti let. Plán vytvořit vakcínu za pouhých 18 měsíců tak podle ní stejně znamená obrovské urychlení tohoto procesu.

Také na turecké Univerzitě Ege začala tamní skupina pro výzkum a vývoj vakcín pracovat na očkovacím léku proti koronaviru.

„Dokončili jsme návrh vakcínového antigenu, který je první fází naší práce. Plánujeme stanovit účinnost DNA vakcín a aplikovat je na zvířecí model do čtyř měsíců. Naším cílem je provést klinické studie na lidech s vakcínou co nejdříve,” sdělil podle agentury Reuters lékař Mert Doskaya.

V Austrálii již nějakou dobu probíhá preklinické testování vakcíny proti koronavirům. Pomocí injekcí na fretkách zkoušejí dvě případné vakcíny tamní Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) v laboratořích u Melbourne.

„První fáze testování potrvá asi tři měsíce,” uvedl ředitel CSIRO Rob Grenfell s tím, že ale jakákoli výsledná vakcína nebude veřejnosti k dispozici před koncem následujícího roku.