Hlavní obsah

Tvrdá opatření zabrala. V Izraeli poklesl počet nově nakažených

V Izraeli se v pátek rozhodli zrušit část restrikcí poté, co se v zemi výrazně snížil počet nově nakažených. Už čtyři týdny tam platí tvrdá omezení pohybu lidí, až na výjimky se nemohou od svého domova vzdálit na více než 1000 metrů. To v neděli skončí. Zatímco v půlce září bylo v zemi denně evidováno přes 11 tisíc nakažených, tento týden je to pod 3000 a ve středu to bylo jen 1994.

Tvrdá opatření zabrala. V Izraeli poklesl počet nově nakažených

Opatření se zmírní od neděle, zbylá pak budou platit do 31. října včetně. Především se zruší omezení pohybu a vzájemných návštěv, ale nadále bude omezen počet lidí, kteří se budou moci setkávat. Venku se bude moci sejít nanejvýš dvacet osob, uvnitř pak deset. Otevřou se pracoviště, kam nechodí jiní lidé, a bude možné odnášet si jídla z restaurací, když se vyzvednou u výdejových okének. Opět budou fungovat jesle a školky. Otevřeny budou i parky a pláže a také Chrámová hora a Zeď nářků. Trénovat budou moci sportovci z vyšších soutěží.

Izraelská vláda tento týden uvedla, že pokud bude denní počet nově nakažených pod 2000, tak by se mohla rušit některá další omezení.

Krok se čekal. „Musíme pečlivě prověřit čísla, ale podle mého názoru budeme na počátku příštího týdne rozhodně schopni udělat první krok v omezování restrikcí,“ řekl ve čtvrtek v izraelském armádním rozhlasu profesor Ronni Gamzu, který má v zemi na starosti boj s pandemií.

Už ve středu izraelské vedení souhlasilo s opětovným otevřením Ben Gurionova letiště.

Největší spor panuje v tom, zda se zavedou různě přísná opatření podle toho, jak velká je v tom kterém městě nákaza. To navrhoval Gamzu, nakonec se to týká pěti měst včetně Bnei Braku a Rekhasimu. Dvě byla ze seznamu vyňata, když premiér Benjamin Netajnahu ustoupil tlaku ultraortodoxních vůdců, jeden z ultraortodoxních poslanců dokonce požadoval vyhození Gamzy. Vysoké počty nakažených jsou právě v oblastech obývaných ultraortodoxními Židy.

Kritika restrikcí

Plošná opatření kritizoval ministr financí Israel Katz, podle kterého zničí izraelskou ekonomiku a ohrožují i zajištění dodávek potravin. Bez práce je v Izraeli skoro čtvrtina práceschopných, celkem 967 000 lidí.

V Izraeli je aktuálně 40 851 nakažených, celkem se v zemi nakazilo 301 389 lidí, z nichž 2139 zemřelo.

Proti plošným opatřením vystupovali i někteří lékaři, jako ředitel koronavirového oddělení v telavivské nemocnici Avi Mizrachi. Ten se nedomnívá, že by pravda ležela mezi oběma extrémními polohami, že je to jen rýmička, nebo naopak katastrofa. „Pokud dáme číslo jedna tomu, že jde o rýmu, a číslo deset kolosální katastrofě, tak jsme mezi hodnotami dvě a tři,“ řekl listu Ha´arec. Domnívá se, že postup v boji s nemocí je mylný a striktní opatření nejsou nutná, protože i při dvojnásobném počtu nakažených by všichni dostali adekvátní léčbu.

Čísla ukazují pokles

Grafy ale ukazují, že omezení zabrala, zejména pak zpřísnění lockdownu. První fáze omezení přišla 18. září na svátek židovského Nového roku Roš hašana, kdy se lidé navštěvují. Tehdy bylo omezeno shromažďování na maximálně deset lidí v interiéru a dvacet venku s výjimkou synagog a pláží. Uzavřela se kina, divadla a koncertní sály, zábavní parky, kluby a bary. Venku se musely nosit roušky. To načas počty nových případů stlačilo, ale po 23. září došlo k prudkému nárůstu, a tak byl 25. září zaveden i zákaz vzdalovat se od bydliště na více než kilometr a zavřely se i synagogy a ješivy. Zavřely se také všechny podniky a firmy, které nejsou nutné pro chod státu, fungovala jen klíčová infrastruktura. Otevřené byly jen lékárny a obchody s potravinami a domácími potřebami.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků