Článek
Slovenská vláda čelí zhoršující se rozpočtové situaci. Nejnovější odhady Rady pro rozpočtovou odpovědnost ukazují, že letošní deficit státního rozpočtu bude o půl procentního bodu vyšší, než se původně plánovalo ( 5,2 procenta HDP).
Prognóza se zhoršila již třetí měsíc po sobě, což přináší špatné zprávy nejen pro vládu, ale především pro obyvatele Slovenska.
Ministr financí Ladislav Kamenický (Smer-SD) podle deníku SME upozornil, že pokud se deficit nepodaří snížit, hrozí zemi scénář podobný řecké dluhové krizi. Vláda proto musí přijmout razantnější opatření ke snížení státního dluhu.
„To je přesně to dilema, kdo je ten chudý, kdo je ten bohatý? Pokud se najde hranice, kterou si stanovíme, jsem této debatě otevřený,“ řekl Kamenický v nedělní debatě televize Markíza a doplnil, že debata o tomto tématu je na stole.
Kamenický již dříve odhadoval, že konsolidační opatření v roce 2026 přinesou úspory ve výši přibližně 600 milionů eur (14,7 miliardy korun). Nyní však hovoří o nutnosti najít až 2,3 miliardy eur (56,4 miliardy korun). V rámci připravovaného balíčku je na stole 68 konkrétních opatření, která mají být předmětem jednání s koaličními partnery.
Mezi plánovanými kroky jsou i zásahy do systému sociálních dávek a energetické pomoci. Opatření se dotknou rovněž podnikatelů. Kamenický varuje, že bez těchto zásahů by se Slovensko mohlo ocitnout v ještě vážnější finanční situaci.
Pohledy odborníků
Ekonomický analytik Konfederace odborových svazů Ján Košč pro Aktuality.sk řekl, že největší položkou ve výdajích sociální oblasti jsou důchody, což je vzhledem k demografickému vývoji a zásluhovému charakteru systému přirozené.
Další významné výdaje tvoří příspěvky v nezaměstnanosti, dávky v hmotné nouzi, přídavky na děti či daňové bonusy. Sociální dávky by podle Košča neměly být v kontextu konsolidace první na řadě. Ekonom prezentuje spíš potřebu reforem.
Analytik INESS Radovan Ďurana vládu kritizuje, že i po dvou velkých konsolidačních balíčcích zůstává deficit státního rozpočtu vůči HDP stejný jako v roce 2023. Vláda podle něj nedokáže omezit růst výdajů a ani zvyšování daní deficit nesnižuje.
Největší zátěží jsou důchody, především 13. důchody, které uměle navyšují výdaje. Úspory v sociální oblasti jsou však omezené – stát by zde mohl najít maximálně dvě miliardy eur, zatímco deficit činí sedm miliard. Podle Ďurany bude nutné přijmout mnohem komplexnější úsporná opatření.
