Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Plazma od vyléčených pomohla už stovce pacientů

Léčba nemoci covid-19 pomocí krevní plazmy od vyléčených pacientů se postupně rozšiřuje do českých nemocnic. Zatím ji po republice dostala asi stovka pacientů. Nejvíce ji užívají v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), kde ji podali už 40 pacientům. Lékaři jsou mírně optimističtí, plazma podle nich a také podle studie z USA dokáže pomoci hlavně středně těžkým pacientům, pokud je podána na začátku nemoci.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Plazma od vyléčených pomohla už stovce pacientů

„Plazma je bezpečná a pacienti na ni reagují dobře. Zatím nemáme data, abychom úspěšnost léčby hodnotili. Ale myslíme si, že to pomáhá. Utvrzuje nás v tom i americká studie z Mayo kliniky v Minnesotě,“ řekl Právu šéf infekčního oddělení ÚVN Michal Holub. V Minnesotě plazmu lékaři podali zhruba 71 tisícům pacientů.

Snaha snížit škody

„Podle předběžné analýzy to vypadá, že pokud se plazma podá včas, nejlépe první tři dny trvání choroby, a pokud má dostatečnou koncentraci protilátek, tak je docela účinná,“ řekl Právu Holub.

Plazmu podáváme v době, kdy ještě pacient nemá vlastní protilátky, a pomůžeme mu překlenout toto období
Michal Holub, šéf infekčního oddělení Ústřední vojenské nemocnice

Na stránkách Mayo kliniky k léčbě plazmou píšou: „Údaje z malých klinických studií a národního programu naznačují, že rekonvalescentní plazma může snížit závažnost nebo zkrátit dobu trvání nemoci covid-19.“

V ÚVN plazmu používají pro středně těžké pacienty, kteří ještě nesplňují kritéria pro nasazení léku Remdesivir. „Podáváme plazmu v době, kdy ještě nemá pacient vlastní protilátky, a pomůžeme mu překlenout toto období,“ dodal Holub.

Dvaceti pacientům plazmu podali i v ostravské fakultní nemocnici. Plazmu dávají nejtěžším pacientům společně s remdesivirem nebo favipiravirem.

„Snažíme se tím snížit rozsah škod napáchaných virem,“ řekl Právu Jan Máca, zástupce přednosty kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Jestli pomáhají u těžkých pacientů protilátky z plazmy, je podle něj zatím otázka. „Ale i tak plazma obsahuje řadu látek – proteinů, cytokinů nebo modulačních molekul –, které mohou pacientům v těžkém stavu pomoci,“ poznamenal Máca.

Plazmu používají i v olomoucké fakultní nemocnici, zde ji dostali tři nemocní, a také v Thomayerově nemocnici v Praze, kde ji podali šesti pacientům. „Dosud nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky v souvislosti s podáním plazmy. Význam by mohlo mít zejména včasné podání plazmy, tj. do tří dnů od přijetí pacienta do nemocnice,“ sdělil Právu mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.

Čtyři pacienti, kteří dostali plazmu, leží i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Podle mluvčí nemocnice Marie Heřmánkové jednoho z nich v pondělí propustili do nižšího stupně péče. „Je již bez ventilátoru a ECMO (přístroj pro mimotělní okysličování krve),“ řekla Právu Heřmánková. Dodala, že zatím mají s léčbou jen málo zkušeností. „Nicméně pacientů přibývá. Zatím práce vycházejí tak půl na půl. To znamená, že plazma má i svoje vedlejší efekty a nemusí pomoci,“ poznamenala.

Chybí AB skupina

Ve všech oslovených nemocnicích kromě léčby zároveň odebírají plazmu. Největším výrobcem krevní plazmy pro léčbu covidu-19 v Česku je oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN v pražských Střešovicích. Primář hematologie Miloš Bohoněk Právu řekl, že chybí hlavně dárci skupiny AB, která je v populaci nejvzácnější.

„V zásobě máme okolo 300 jednotek plazmy, všechny jsou A, B nebo nula. Bohužel žádná AB. Ta je dobrá, že je univerzální a lze ji nasadit všem pacientům,“ poznamenal Bohoněk. Kromě infekčního oddělení ÚVN poslali plazmu do dalších nemocnic po republice asi 20 pacientům, nejvíce teď do Českých Budějovic.

V ÚVN mají databázi pacientů, kteří covid prodělali, a ty kontaktují, zda plazmu darují. Ale jen část dárců má plazmu vhodnou pro další léčbu. „Důležitá je hladina protilátek. Musí jít o dárce, kteří skutečně nemoc prodělali a prošli si různými potížemi. Lidé, kteří byli pouze infekční, protilátky skoro nemají,“ dodal Bohoněk.

Dárce si proto nejdříve otestují, zda mají dostatek protilátek, a teprve poté přistoupí k odběru. S dostatečným množstvím protilátek je jen asi pětina pacientů. Výhodou je, že plazmu bohatou na protilátky lze zmrazenou skladovat až tři roky.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků