Článek
ISTAT porovnal úmrtnost mezi 21. únorem a 31. březnem letos a v posledních pěti letech.
Ve sledovaném období stoupl počet úmrtí proti průměru o 25 354, Úřad civilní ochrany ale informoval jen o 13 710 případech, kdy člověk zemřel na covid-19. U zbylých 11 644 není jako příčina uvedena nákaza koronavirem SARS-CoV-2.
Většina z těchto úmrtí přitom připadá na oblasti, které byly nejvíc postižené pandemií. Podle úřadu lze proto předpokládat, že i tito lidé zemřeli na covid-19, aniž by byli testováni na nákazu koronavirem, nebo kvůli naprosté přetíženosti zdravotního systému zemřeli, protože nebyli patřičně léčeni na jinou nemoc, kterou trpěli. Opět tedy jde o oběti pandemii, byť nepřímé.
V daném období by obětí epidemie mohlo být podle statistiků až o 75 procent více, zahrnou-li se do nich i ty nepřímé.
Itálie už má přes 200 tisíc nakažených
Podle údajů z 3. května na nemoc v zemi zemřelo 28 884 lidí. Zveřejněná čísla naznačují, že by jich ve skutečnosti mohlo být přes 50 tisíc.
Statistický úřad ISTAT, který využil dala Národního zdravotního institutu, potvrdil, že největší nárůst obětí oproti průměru byl v nejvíce postižených oblastech na severu Itálie. V Lombardii, kde leží i Milán, stoupl počet úmrtí ve sledované období ve srovnání s průměrem za posledních pět let o 186 procent.
Z měst je nejvíce postiženo Bergamo, kde je počet úmrtí vyšší o 568 procent. V Cremoně a v Lodi stoupl o 391, respektive 370 procent. V samotném Milánu pak o 93 procent.
Naopak v Římě, který byl postižen jen málo, počet úmrtí meziročně poklesl o devět procent, stejně jako v sicilském Palermu.
Srovnání s minulými léty: Obětí pandemie je možná o 60 procent více
O tom, že by počet obětí koronavirové pandemii mohl být výrazně vyšší, psal minulý týden už list The Financial Times, který ve své analýze také využíval nárůstu úmrtnosti během pandemie ve srovnání s průměrem za posledních pět let. Podle něj je obětí asi o 60 procent více.