Článek
Celkový kumulativní počet provedených testů (tedy včetně opakovaných testů u jedné osoby) byl v neděli 7. června 2047. Už 8. června to bylo 4714 (přibylo 69 nakažených), 9. června 4368 (přibylo 54 nakažených) a 10. června 3698 (přibylo 73 nakažených). Počet testů stále klesá.
Jak si ta čísla vysvětlujete?
Lidé se v žádném případě nemusí ničeho obávat. Je to pouze důsledek změny testové strategie. Ve chvíli, kdy jsou testy zaměřené intenzivně do oblasti, kde je ohnisko nákazy, tak se zvýší pravděpodobnost, že zachytí větší počet nebo podíl nakažených. V tuto chvíli se díváme na záchyt nakažených na dvou, třech místech republiky (například Karvinsko).
Jsou to velmi ohraničená místa, o kterých se ví a kde probíhá masivní testování, a to právě vede k zachytávání nakažených. Není tedy žádný důvod k obavám, nejde o celoplošnou záležitost. Je to nesrovnatelné se situací třeba v březnu.
Nástup chytré karantény a zacílení testové kapacity do zcela konkrétních lokalit s sebou ponese i vyšší podíl záchytu.
V neděli bylo provedeno jen 1798 testů, což je nejméně od 18. března. Proč?
Počet testů klesá. Jednak je menší zájem o testy, a pokud mám správné informace, tak i některé nemocnice přestaly testovat. Navíc při ústupu epidemie klesá logicky i počet indikovaných testů, což je dost podstatné, tedy lidé jsou méně často s příznaky nakažení. Jdeme také do letních měsíců, kdy respirační choroby ustupují, tudíž se i v závislosti na tom snižuje počet indikovaných testů. Na druhou stranu, neznamená to, že se testová kapacita může úplně vypnout.
Lze to chápat i tak, že se přestalo testovat plošně a testují se pouze známá ohniska?
Neřekl bych, že se přestalo úplně plošně testovat. Ale pozornost je nyní primárně zaměřena na ohniska a to s sebou logicky může nést tyto výkyvy v procentu záchytů. Samozřejmě že to teď bude fluktuovat nahoru a dolů, ale to procento je úplně jiné, než bylo v březnu, kdy jsme se mohli obávat celoplošného šíření. Není to celorepublikový trend směrem vzhůru. Jinými slovy, to že se na Ostravsku zachytávají nakažení lidé a jsou posíláni do karantény, nelze podceňovat, ale nic z toho nevyplývá pro občana z Vysočiny.
Do finále v boji s covidem jde deset vakcín
Před nedávnem jste mluvil o tom, že v Česku je jen několik málo ohnisek – Praha, Důl Darkov na Karvinsku a Cheb. Změnila se situace?
Zásadně nijak. Teď nově na Olomoucku došlo k nakažení několika seniorů v domově pro seniory. To je podchyceno a jinak se nové ohnisko neobjevilo.
Jak se situace bude vyvíjet v příštích týdnech?
Nikdo na světě teď nebude schopen dát dlouhodobou predikci. Já jsem subjektivně
Nikdo na světě teď nebude schopen dát dlouhodobou predikci. Já jsem subjektivně přesvědčen, že budeme čelit lokálním ohniskům a na tom si vlastně i vyzkoušíme, jak rychle je dovedeme rozpoznat a ohraničit. Zatím je to velmi pozitivní příběh.
Nikdo na světě teď nebude schopen dát dlouhodobou predikci. Já jsem subjektivně přesvědčen, že budeme čelit lokálním ohniskům a na tom si vlastně i vyzkoušíme, jak rychle je dovedeme rozpoznat a ohraničit. Zatím je to velmi pozitivní příběh. Objektivní realitou je to, že diagnostikovaní lidé v ohniscích jsou povětšinou lidé v dobrém zdravotním stavu. Jen nepatrné množství končí v nemocnicích a to znamená, že vlastně testujeme a zachytáváme preventivně. Tím vlastně bráníme tomu, aby se nemoc nekontrolovatelně rozšířila do zranitelných skupin obyvatel.
Myslím si tedy, že v dalších týdnech budeme takto zachytávat lokální ohniska, která povětšinou asi vzniknou importem za zahraničí. A takto se dobereme do podzimu. To je můj odhad.
Právě na podzim se opět objeví nejrůznější respirační onemocnění, například chřipka. Covid-19 má podobné příznaky. Jak se budou tato onemocnění rozpoznávat?
Situace bude trochu jiná i atmosférou ve společnosti. Myslím si, že skončí to, co bylo běžným národním sportem a sice, že kdo měl nějakou rýmu nebo nachlazení, velmi často to přecházel a chodil do zaměstnání. To podle mě skončí, protože ostražitost institucí i zaměstnavatelů bude vysoká a lidé nebudou moci nachlazení přecházet.
Další tutovka bude, že přijdou respirační onemocnění, včetně chřipky, nevím v jak velké síle, ale i kdyby ve standardní, půjde o hodně lidí. Musíme se připravit, aby to mělo co nejmenší dopad a nepletli bychom si to s covidem. Pokud bude každá chřipka vydávaná za covid, čeká nás pěkné cvičení.
Začalo další plošné testování horníků v dole Darkov
Jak to tedy rozpoznat?
Doufám, že se do podzimu velmi významně posune vývoj testových nástrojů a diagnostických testů a budeme schopni daleko rychleji, nechci říct v reálném čase, odlišit chřipku od covidu. Sice nejsem imunolog, ale je také potřeba navýšit proočkovanost proti chřipce, protože v tom mezinárodně dost pokulháváme. U nás je plošně proti chřipce očkováno kolem osmi procent lidí, v seniorských domech se dostáváme málokde přes 20 procent.