Článek
„Ruce jsou jako rušné křižovatky, kde se neustále propojuje náš mikrobiom s mikrobiomem ostatních lidí a věcí,“ napsala skupina vědců v odborném časopisu Journal of Dermatological Science (Časopis pro dermatologii). Ruce jsou podle nich kritickým místem pro přenos mikroorganismů, včetně virů.
Ale když podání ruky upadá v nemilost, co ho v postkoronavirové etiketě nahradí? Šťouchnutí pěstí nebo loktem? Tradiční japonská úklona nebo smeknutí klobouku? A co pozdrav Spocka ze Star Treku se zdviženou dlaní a písmenem „V“ mezi prostředníkem a prsteníčkem?
Lidé jsou společenská stvoření. Když se s někým setkáme, použijeme náš nejrozsáhlejší orgán v těle, kůži, k tomu, abychom ji namáčkli na obnaženou ruku někoho jiného. Během pandemie způsobené koronavirem se ukázalo, jak intimní toto gesto je.
Lidská ruka žije
Na dlaních máme stovky druhů bakterií a virů. „Jen se nad tím zamyslete,“ říká Charles Greba, mikrobiolog, který se zabývá výzkumem veřejného zdraví na Arizonské univerzitě. „Pokaždé, když se dotknete nějakého povrchu, můžete si nabrat až 50 procent mikrooganismů vyskytujících se na tomto povrchu,“ říká.
Na našich rukách může být salmonela, E. coli, norovirus, infekce dýchacích cest, jako je adenovirus nebo syndrom ruka-noha-ústa. A vzhledem k tomu, jak často vědci na lidských prstech a dlaních nacházející stolici, je třeba říci, že naše hygienické návyky jsou mnohem horší, než si myslíme.
Nebojme se netopýrů, ale sami sebe, upozorňují biologové
Gerba studuje pohyb virů. Přenese virus na kliku od dveří kanceláře nebo do hotelového pokoje nebo něčího domova. Říká, že viru na klice kancelářských dveří to trvá pouhé čtyři hodiny, než se dostane na polovinu rukou lidí v kancelářské budově a polovinu tamních povrchů, nebo na 90 procent povrchů u někoho doma. Virus v hotelu se často dostává z pokoje do pokoje a někdy i do přilehlých konferenčních prostor.
Gerba říká, že on lidem přestal podávat ruku během epidemie nemoci SARS v roce 2003. „Tvrdím, že jsem nachlazený, a tak nemusím ostatním podávat ruku,“ přibližuje svoji taktiku. Vlivný americký epidemiolog Anthony Fauci se na věc dívá stejně. „Nikdy nikomu nepodávejte ruku, to je jasné“ řekl nedávno.
Podání ruky je tak zažité, že ho bude těžké vynechat
Stisk ruky byl po dlouhou dobu pro lidi znamením toho, že se na něčem dohodli. „Potřesení ruky je to, co se fotografuje při podpisu nějaké dohody,“ připomíná etnoložka Dorothy Noyesová z Ohijské státní univerzity.
Macron zvítězil nad Trumpem, při podání ruky ho nechtěl pustit
Dlouhý, silný stisk rukou amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho francouzského kolegy Emmanuela Macrona z roku 2018 byl klasickou ukázkou dvou jedinců mužského pohlaví usilujících o dominantní postavení.
A někdy to trvá celé měsíce, než se takový stisk ruky podaří vyjednat. Dokladem toho bylo sice dlouhé, ale očividně chladné potřásání pravicemi mezi japonským premiérem Šinzó Abem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v listopadu 2014.
Nepodávejte si ruce, radil nizozemský premiér. Ihned poté to porušil
Ať je silný nebo jako „leklá ryba“, stisk ruky je něco, čeho se jen těžko zbavujeme, i když se o to snažíme. Nizozemský premiér Mark Rutte v březnu na společné tiskové konferenci s vrchním epidemiologem Jaapem van Disselem lidem zakázal podávat si na pozdrav ruce, vzápětí si však s van Disselem sám pravicí potřásl. „Promiňte, promiňte, takhle se to nesmí, ještě jednou,“ řekl Rutte a na opravu se s van Disselem šťouchl loktem.