Článek
„Tento způsob testování by nám zásadně pomohl identifikovat nakažené pacienty virem a izolovat je od seniorů a zranitelných skupin obyvatelstva a v důsledku toho neohrozit ekonomiku a chod společnosti. Pokud se nám podaří toto testování provést celoplošně a úspěšně, získáme tím jednak zásadní data o chování viru, a především nám to umožní nastavit výrazně cílenější systém karantény,” prohlásil ve svém historicky prvním televizním projevu ministr Prymula.
Mrtvých přibude, přijdou neveselé týdny. Pomozte mi, apeloval Prymula v projevu
Testování bude bázi antigenních testů, které nevyžadují na rozdíl od využívané metody PCR vyhodnocení v laboratoři, jsou výrazně rychlejší a levnější. Navíc není potřeba nějak speciálně proškolený personál. Výsledek je podle Prymuly možné očekávat do 15 minut.
Ministr už dříve avizoval, že páteří projektu by měli být praktičtí lékaři, u kterých by se mohlo vystřídat až sto lidí denně. Jeho plán ale následně zkritizovali sami lékaři, kteří si stěžovali, že to prý nemají šanci stíhat a zároveň je jich velké množství v rizikovém věku, což by mohlo mít při nákaze za následek ochromení péče.
Prymulův nápad je nesmysl, testování nezvládneme, zní od praktiků
Nemocnice, odběrová místa i 17 tisíc studentů
V úterý ale Prymula doplnil, že kromě zmíněných praktiků se testování budou účastnit také nemocnice, aktuální odběrová místa, ale také speciální odběrová místa posílená o sedm tisíc studentů lékařských fakult a dalších deset tisíc studentů vysokých škol.
Prymula si od projektu slibuje, že se podaří zachytit „obrovskou množinu” infekčních pacientů. Zopakoval také, že testování by mělo být zdarma a dobrovolné. Zároveň věří, že příprava projektu bude velmi rychlá a účinná.
Plošné testování Čechů by vyšlo minimálně na 3,5 miliardy, říká Prymula
Podle dřívějšího vyjádření ministra pro Novinky by projekt měl státní kasu vyjít na zhruba 3,5 miliardy korun, plus náklady na distribuci.
Prymula ve svém proslovu také uvedl, že požádal ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), aby jeho resort vypracoval srovnávací studii ze zemí, kde takový model funguje, což je například v Jižní Koreji či Lichtenštejnsku.
