Hlavní obsah
Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) Foto: ČTK

Nouzový stav až po volbách? Vládní hra, říká právník, který na jaře odstřelil ministerská opatření

Vláda odsunula nouzový stav kvůli volbám a oslabila tak své vlastní argumenty, řekl Novinkám expert na zdravotní právo Ondřej Dostál. Právě on na jaře žaloval stát za ministerská mimořádná opatření a vyhrál. Městský soud v Praze mu dal tehdy za pravdu, že některá opatření může vyhlašovat pouze vláda v nouzovém stavu. Na tento rozsudek nyní Dostál upozornil i nového ministra zdravotnictví Romana Prymulu (za ANO).

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) Foto: ČTK
Nouzový stav až po volbách? Vládní hra, říká právník, který na jaře odstřelil ministerská opatření

Novému ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi jste poslal kvůli vyhlášeným opatřením předžalobní výzvu. O co přesně šlo?

Napsal jsem, že na jaře Městský soud v Praze vyložil zákon o ochraně veřejného zdraví tak, že ministerstvo zdravotnictví nemůže vydávat opatření, která jsou plošná a razantní, neboť toto přísluší už jenom vládě v režimu nouzového stavu. Pro korektnost bych doplnil, že ten zákon o ochraně veřejného zdraví tam kompetenci ministra stanoví velice široce a vágně. Teprve rozhodnutí soudu rozhraničilo kompetence vlády podle nouzového stavu pod kontrolou Parlamentu a kompetence ministerstva zdravotnictví.

Ale přesto jsem panu ministrovi napsal, že ve chvíli, kdy už zakazuje hospody po 22. hodině a návštěvy nejrůznějších akcí jsou limitované na padesát lidí, když se tam nesedí, a tak dále, tak jsou to opatření, která jsou podle mého názoru plošná a razantní ve smyslu zmiňovaného výroku Městského soudu. Proto, pokud je chce dělat, tak je musí vydat pod nouzovým stavem jako celá vláda a předstoupit s tím před Parlament, jinak to zažaluji.

Podle čeho by se vlastně posuzovalo, zda jsou opatření, která byla doposud vydaná pod vedením pana Prymuly, soudně napadnutelná?

Soudní kritérium je to, zda jsou plošná a razantní. Plošná jsou nepochybně, a zda jsou razantní, je otázka. Třeba roušky, tuším, že by přes soudy ještě prošly. Na druhou stranu víme, že ten jarní lockdown a zákazy maloobchodů a služeb by určitě neprošly. A myslím si, že opatření, která platí už teď, by byla na hraně. A legitimně žalovatelná s tím, že by bylo otázkou, zda soudy posoudí razantnost tak, že musí být zrušena.

Ale předem říkám, že já tu žalobu podávat nebudu. Tušil jsem, že se půjde do výrazně tvrdších opatření, která už si dnes můžeme přečíst od vlády. Zejména jsem tím předznamenával tu situaci, kdy se třeba zakáže zpívat v kostele, a to už jednoznačně plošné a razantní je. Opatření bude každopádně těžké zrušit, protože přestane platit už v pondělí 5. října. Ve chvíli, kdy by se žaloba dostala před soud, tak zanikne samo.

A pokud jde o zpětné vymáhání náhrady škody? Mají šanci například hospodští za dosavadní omezení otevírací doby?

Jestli hospodského bude štvát tento týden, což bych docela chápal, a půjdou po tom zpětně, tak zákon o ochraně veřejného zdraví nemá ustanovení o náhradě škody, takže by musel jít přes obecné předpisy. Bylo by to těžké, ale jde to také legitimně zkusit.

Takže hodnotím pozitivně, že pan Prymula jasně řekl, že do rizika soudu nepůjdou a krizová opatření od pondělka již budou mít náhradu škody zakomponovanou v sobě, protože ten krizový zákon má paragraf 36 náhrada škody.

Mimochodem Ústavní soud už na jaře přezkoumával i samotné vyhlášení nouzového stavu a rozhodl, že pokud nejde o zjevný exces, tak zasahovat nebude. Má tak podle vás cenu jednotlivá opatření vůbec napadat?

Rozhodně ano. Samotné vyhlášení nouzového stavu je akt vládnutí, na který Ústavní soud nebude chtít zřejmě sahat. Ač se s tím všichni soudci úplně neztotožnili.

Jenže do našich práv nezasáhne vyhlášení nouzového stavu samo o sobě, nýbrž ten druhý papír, který si vláda ve středu schválila, a to je to krizové opatření vydané v rámci nouzového stavu. A to už přezkoumatelné Ústavním soudem je. Akorát ho tam musí poslat 10 senátorů, 25 poslanců, ombudsman nebo zastupitelstvo kraje, zkrátka jen ti, kteří mohou přímo k Ústavnímu soudu. To občané nejsou.

Avšak zatímco na Slovensku byl vyhlášen nouzový stav od následujícího dne, v ČR došlo k pětidennímu odkladu. Jak si to vysvětlujete, pokud jsme v nějaké krizové situaci? Rozhodly víkendové volby?

Myslím si, že to odsunutí, byť ho politicky chápu, výrazně oslabuje argument vlády o potřebnosti toho opatření. Pokud bylo to opatření potřebné podle narůstajících křivek potřebné ve středu, tak měli nouzový stav a opatření vypustit, volby nevolby. Takže tím sami říkají: „Je tady sice děsná krize, ale to, co tu teď děláme, je jenom taková volební hra, protože opatření nevydáváme hned v té děsné krizi, ale necháváme to ještě pět dní vyhnít, a vydáme ho až po volbách, kdy to bude politicky v pohodě. Takže ta krize vlastně není.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků