Hlavní obsah

Hamáček nevyloučil další mimořádný stav a odklad voleb

Novinky, ven
Aktualizováno

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nevyloučil, že by se podzimní volby do Senátu mohly kvůli epidemiologické situaci posunout. „V tom nejhorším případě by se dalo diskutovat i o odložení voleb,” řekl Hamáček televizi CNN Prima News.

Foto: Josef Vostárek, ČTK

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček

Článek

Lidé, kteří mají kvůli nákaze covid-19 nařízenou karanténu, se voleb podle zákona zúčastnit nemohou. Pokud by však jejich počet dosáhl podle Hamáčka řádu tisíců, bylo by podle ministra vnitra na místě zvážit i odložení termínu voleb. Do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu mají lidé volit 2. a 3. října.

Mlsna: Odklad říjnových voleb nehrozí. Lidé v karanténě ztrácejí volební právo

Domácí

Další mimořádný stav

Tisíce lidí v karanténě by podle Hamáčka znamenaly horší situaci, než které Česko čelilo na začátku pandemie letos na jaře.

„Stát by na to musel reagovat zase nějakou formou mimořádného stavu, i na to zákon pamatuje. V tom nejhorším případě by se dalo diskutovat i o odložení voleb, ale to nechci rýsovat černé scénáře,” řekl Hamáček CNN Prima News s tím, že hodlá vytvořit zvláštní expertní tým ze zástupců ministerstva vnitra a zdravotnictví, který má situaci posoudit a nabídnout případná řešení.

Odklad voleb, které prezident Miloš Zeman stanovil na první říjnový víkend, by podle Hamáčka byla však až krajní možnost. „Je to jedna z možností, ale až ta úplně poslední, tak to už by bylo v situaci, kdy by ta epidemie dosahovala rozměrů, které by si vyžadovaly vyhlášení nouzového stavu.“

Ještě v pondělí přitom Hamáčkův náměstek Petr Mlsna odklad říjnového termínu voleb prakticky vylučoval. „Odklad pro celé území ČR je ultimativní zásah, který je spojen s prodloužením volebního období dosavadních krajských zastupitelstev a zkrácením volebního období těch budoucích,” řekl v rozhovoru pro Právo.

Na druhou stranu ale nejde podle něj o ojedinělou situaci. „Podle zkušeností, které máme třeba se Srbskem, Polskem nebo Jižní Koreou, opatření lze dobře uvést do praxe. Celkem se takto volby odehrály v poslední době v asi 25 zemích.”

Kdo by nesměl volit?

Omezení volebního práva vyplývá ze zákona o ochraně veřejného zdraví. „Volič tedy nemůže odevzdat svůj hlas v případě individuálně určené karantény. Ta je stanovena vůči konkrétní fyzické osobě krajskou hygienickou službou. Třeba když byl uzavřen Uničov, aby nikdo nemohl ven ani dovnitř, volby by se na tom místě konaly,” vysvětluje Mlsna.

Opozice navrhovala, aby k lidem v karanténě přicházeli speciální volební komisaři v ochranných oblecích, které by nákaze měly zabránit.  Ani to by ale podle Mlsny nebezpečí přenosu nákazy nezabránilo.

„Komisaři tam přijdou v protiatomových oblecích, ti lidé odhlasují – a co bude dál? Smícháme ten hlas s ostatními hlasy a bude to sčítat státní okrsková komise. Musí se zajistit, aby hlasy byly započítány do toho konkrétního okrsku. A tam budou komisaři sčítat všechny hlasy v „gagarin oblecích“ (ochranné obleky)? Vedle toho není reálné, aby tyto týmy fungovaly ve 14 tisících okrsků,” zpochybňuje takový návrh Mlsna.

Anketa

Pokud by byly na podzim v karanténě tisíce lidí, jak by se podle vás mělo postupovat v souvislosti s volbami?
Lidé v karanténě by měli přijít o právo volit
5,3 %
Měl by se vymyslet způsob, jak lidem v karanténě umožnit volbu
82,5 %
Měly by se volby odložit
12,2 %
Celkem hlasovalo 10046 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám