Eurovolby v Rakousku se stávají generálkou pro parlamentní hlasování na podzim

Do předvolebního klání vyrazili Svobodní ostře. Vymezují se proti migrační politice Evropské unie, proti takzvané Zelené dohodě (Green Deal) a nejnověji se stali zarytými obránci rakouské neutrality. Voličům slibují nulovou toleranci k migraci a suverénní vnitřní a zahraniční politiku, kde budou hrát hlavní roli zájmy Rakušanů.

„FPÖ ve své kampani činí Evropskou unii spoluodpovědnou za četné krize posledních let. Hovoří o azylové krizi, válečném štvaní či ekokomunismu,“ uvedl politolog z Vídeňské univerzity Manuel Scharrer. „Strana je tak sběrnou nádrží pro všechny lidi, kteří jsou velmi kritičtí vůči EU, nebo dokonce požadují vystoupení z EU,“ dodal.

Kampaň Svobodných si už vysloužila ostrý protest ukrajinského velvyslanectví ve Vídni. Rozčílil je plakát, na němž byla kresba ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v objetí s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a hlavním předvolebním sloganem strany „Zastavit šílenství EU“, doplněným hesly o „Zatahování do války“ či „Ekokomunismu“.

Ambicí FPÖ je zisk dvojnásobného počtu europoslanců, ze současných tří na šest. Našlápnuto má dobře, průzkumy jí přisuzují prvenství před sociálními demokraty (SPÖ) a lidovci (ÖVP) a zisk 25 až 28 procent hlasů. „To nám ukazuje, že se svými tématy trefujeme do nálady rakouských obyvatel lépe než ostatní,“ řekl Harald Vilimsky, lídr kandidátky FPÖ.

Narážel na totální propadák Leny Schillingové, lídryně kandidátky Zelených. Rakušany naprosto šokovala její neznalost. Netušila, že Norsko není v Evropské unii. V satirickém pořadu ORF s názvem Dobrou noc Rakousko se jí moderátor zeptal, kdy bylo v Norsku zavedeno euro. „Ehm, to jste mě nachytal, bohužel to teď nevím,“ uvedla Schillingová a pokračovala: „Ještě se to asi nepodařilo, že?“ Moderátor si ji ale podal další otázkou: „Je Norsko součástí EU?“ A na to nebyla jednička kandidátky Zelených schopná odpovědět. „Mohu zavolat příteli na telefonu?“ snaží se politička žertovat. „Norsko není součástí EU,“ suše konstatoval moderátor.

V Rakousku soupeří o 20 europoslaneckých mandátů sedm politických stran, přičemž jen pět má reálnou šanci, že budou mít své zástupce. Straně FPÖ průzkumy slibují šest křesel proti třem vzešlých z voleb v roce 2019, SPÖ by mohla zůstat na pěti, lidovci (ÖVP) kancléře Karla Nehammera se budou muset spokojit se čtyřmi až pěti proti dosavadním sedmi. Liberální NEOS, kteří teď mají jednoho europoslance, by si mohli o jeden či dva mandáty polepšit, zatímco Zelení pravděpodobně oslabí ze tří na dva.

Rakušané nepovažují volby do Evropského parlamentu za hlasování druhého řádu. V alpské republice se bude volit 9. června a očekává se, že by účast mohla přesáhnout 60 procent. V posledních volbách do Evropského parlamentu využilo v Rakousku aktivního volebního práva téměř 60 procent oprávněných voličů, zatímco u voleb do parlamentu bývá volební účast zpravidla kolem 75 až 80 procent. Přitom ještě v roce 2014 se voleb do EP zúčastnilo zhruba 45 procent rakouských voličů.